úterý 13. 6. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Boj proti změnám klimatu, přesněji řečeno proti nekontrolovatelnému oteplování planety, se dá vést i na jiných frontách, než jsou pařížská vyjednávání (nyní zčásti zmrzačená americkým prezidentem Donaldem Trumpem), velké mezinárodní závazky a grandiózní plány na proměnu energetiky a průmyslu. Jde to i přes šlechtění.

Konkrétně šlechtění krav, jak píše server Wired. Jak známo, světový hovězí dobytek chovaný lidmi pro mléko a maso produkuje velké množství metanu - jednoho ze skleníkových plynů, dokonce mnohem „efektivnějšího“ než proslulejší oxid uhličitý. Jedna molekula metanu absorbuje třicetkrát víc tepla než molekula CO2. Hovězí trávení je zodpovědné za téměř desetinu světové produkce skleníkových plynů. Pokud by tedy chované krávy a býci méně říhali, v atmosféře by skleníkových plynů ubylo.

Reklama
Reklama

Což není nijak originální úvaha, je vlastně stará už víc než deset let, a strategií pro méně říhající skot je řada. Strava s příměsemi usnadňujícími trávení (třeba česnek nebo mořské řasy) - anebo na druhé, vědecké straně škály genetická manipulace mikroorganismů, které v kravských útrobách žijí a na trávení se podílejí. Péče o chovaný dobytek má také svou roli, čím méně nemocných krav, tím menší musí být stáda a tím méně je metanotvorných žaludků.

Novinka, o níž Wired své čtenáře zpravuje, je však ještě jiná. Je to vlastně pokus o globální proměnu hovězího genomu. Pokud bychom vytipovali jedince, kteří tráví co možná nejbezmetanověji, a ty křížili, výsledkem by byl méně říhající a méně atmosféru ohřívající “hovězí průmysl”.

Vše je zatím v počátcích. A v Kanadě; kde jinde. Tamní univerzitní vědci ze škol v Guelphu a Albertě sbírají od sedláků genetické informace o jejich kravách a snaží se najít právě bezmetanové krávy a býky. A pak je následně - spolupráce jde napříč kontinenty - dát dohromady. Vybrané krávy párkrát za den navštíví zvláštní zařízení, kde se nakrmí a u toho funí na zvláštní zařízení, které měří množství metanu v jejich dechu.

Sedláky k účasti vede i finanční zájem, přece jen jde o “živočišnou výrobu”. Méně metanu znamená lepší trávení, lepší trávení znamená lépe využité krmivo a nižší náklady. Výsledek, pokud se tedy lidstvo nevzdá dnes módní vlny hamburgerů a tak dále, však bude dobrý pro všechny. Pro účty sedláků i pro atmosféru.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Evropští muslimové by se měli mnohem více angažovat proti náboženským fundamentalistům a extremistům, kteří se islámem zaštiťují. Tohle volání v Evropě po sérii teroristických útoků zesiluje a berlínský sociolog Ruud Koopmans uvádí zajímavou paralelu: “Vzpomeňte si na útoky neonacistů v Německu 90. let, kteří v mnoha útocích zabili přes sto imigrantů. Němečtí politici, média, občané si neřekli, že skinheadi a násilí páchané ve jménu německého národa nemá se skutečným Německem nic společného. Naopak šli ve stotisícových manifestacích do ulic a vyslovili se proti vypjatému nacionalismu a rasismu. Dali jasně najevo, že nedopustí, aby neonacisté zneužívali německou identitu k vraždění. Podobný přístup, až na vzácné výjimky, bohužel v muslimských komunitách nevidím,” říká v rozhovoru, který vyjde ve středu ve speciálu Respektu nazvaném Průvodce nejistým světem.

Původem holandský badatel zná například facebookovou skupinu “Not in my name”, v níž se muslimové na hojně sdílených fotografiích od radikálů distancují. “Ale to je na můj vkus moc málo a moc jednoduché. Musíme vidět více lidí v ulicích, chce to mnohem více angažmá,” říká.

Reklama
Reklama

Tohle volání je na místě, islamističtí fundamentalisté by měli být muslimským mainstreamem odsunuti na okraj podobně jako neonacisté v západní společnosti. A ačkoli se zatím nejedná o masové hnutí, jsou už někteří liberální muslimové v kampani proti radikálům stále víc slyšet. Třeba právnička a feministka Seyran Ates, která tento týden v Berlíně zakládá liberální mešitu. “Nesmíme naši víru přenechat zpátečníkům,” říká v rozhovoru se zpravodajským serverem SpiegelOnline a nabádá liberální levici, aby se vírou více zaobírala.

OBAL_special_nejisty_svet

Protože v mysli lidí zkrátka otázky po Bohu zůstávají a odpovědi by neměli dávat jen konzervativci či rovnou fundamentalisté. “Je nezodpovědné, když coby pokrokoví muslimové jen nadáváme na konzervativně naladěné oficiální islámské spolky v Německu a nejsme sami víc aktivní,” dodává rodačka z Istanbulu, která do Německa přišla koncem 60. let s rodiči ve věku šesti let. “A přenecháme jim například, aby v mešitách organizovali náboženskou výuku dětí a mládeže.”

Seyran Ates se v Německu proslavila upozorňováním na násilí páchané na dívkách a ženách v muslimských komunitách. V roce 1997 byla sama těžce zraněna při atentátu na poradnu pro turecké ženy, kde v té době pracovala. Nyní prochází teologickým vzděláním, aby se stala imámkou - kázat bude již při pátečním slavnostním otevření liberální mešity. Kvůli výhružným emailům bude ceremonii hlídat policie.

“Chci oslovit hlavně ty, kdo se zatím necítili doma v žádné berlínské mešitě. Kdo chtějí žít moderní, liberální a tolerantní víru… Přihlásil se u nás například muslim, který se zhrozil nad zaostalostí a nenávistí v řadě zdejších mešit, a radši proto chodil do kostela. Kontaktovala nás také řada uprchlíků, kteří se své země utekli před radikály. Říkají nám, že imámové v Sýrii měli liberálnější kázání než to, co slyšeli zde v Německu,” říká Seyran Ates ve zmiňovaném rozhovoru.

Do mešity budou mít přístup všichni - krom žen v nikábu či burce, které považuje za politický, nikoli náboženský projev. A jak chce s tímto přístupem zasáhnout nábožensky konzervativnější kruhy? “Nabízíme příklad pro ostatní. Otevřené dveře, prostor, ve kterém každý může položit jakékoli otázky. Nikomu tu nekážeme o tom, kdo je, a kdo není dobrý muslim.”

Reklama
Reklama