pondělí 19. 2. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Dopování na curlingu? U sportu, který v televizi vypadá jako relativní pohoda bez velkého fyzického vypětí, to přece nedává žádný smysl.  Nevěřícně se tváří i ruská výprava v reakci na nejnovější aféru olympijských her, kdy ruský medailista v curlingu Alexandr Krušelnickij neprošel dopingovou kontrolou. První z testů ukázal vysokou hladinu zakázané látky meldonium, kvůli níž dostala předloni distanc tenistka Maria Šarapovová.

Krušelnickij minulý týden s manželkou vyhrál bronz v soutěži smíšených dvojic. V pondělí vrátil akreditaci a opustil olympijskou vesnici, i když nález ještě nebyl definitivní a vzorky se budou ještě dál zkoumat. Aféru odmítl komentovat.

Reklama
Reklama

Rusko se na olympiádě snažilo napravit svoji dopingovou pověst, kvůli níž na hrách startuje pod neutrální vlajko – a usilovalo o povolení pochodovat v neděli na závěrečném ceremoniálu už s vlastním praporem. Pokud by se podezření potvrdilo, bude to pro Rusko znamenat velkou komplikaci.

Meldonium je látka obsažená v lécích proti onemocnění srdce. U Krušelnického byla podle zpravodajů Wall Street Journal ve vzorku moči nalezena větší koncentrace než u lidí, kteří tento lék užívají jako pacienti, proto se budou provádět další testy. Podle téhož článku se prověřuje i hypotéza, že jde o provokaci nebo sabotáž, což je vysvětlení, k němuž se kloní i mnozí ruští sportovci. Mimo jiné proto, že u curlingu nedává stimulace oběhové soustavy velký smysl; navíc poté, co se u Šarapovové na stejný prohřešek poměrně nedávno přišlo a šlo by tedy o poměrně velké riskování.

Najdou se ale i hlasy, podle nichž doping dává smysl i v curlingu. „Když lidé koukají na televizi, tak si to neuvědomí, ale je to docela dřina,“ říká ve Wall Street Journal bývalý americký reprezentant v curlingu Dean Gemmell, který o správném vyladění těla pro tento sport napsal knihu a v článku popisuje, že doping může lecčemus pomoc.

Pokud metař zvedne svůj výkon o pět až deset procent, kámen může podle Gemmella dojet až o šest palců dál, což je v olympijském zápase hodně. „Abych řekl pravdu, tak jsem to čekal. Nijak mě to nepřekvapuje,“ říká dokonce Gemmell s tím, že ruský pár sehrál na olympiádě devět zápasů během šesti dnů, což není málo.

Pro Rusko šlo o první medaili, kterou kdy v curlingu na olympiádě získalo. Krušelnického manželka a spoluhráčka Anastasia Bryzgalová pověsila na Instagram fotografii, jak se s manželem v Koreji houpou šťastně a zamilovaně na houpačce – s komentářem, že „láska spasí svět“.

Nyní může ruský pár o medaili přijít, byť takový proces může trvat dlouho. Reportéři Wall Street Journal v článku zachytili i reakci norského závodníka Magnuse Nedregottena, který v závěrečném boji s Rusy prohrál. S reportéry mluvil už z domova v Norsku, kam dorazil bez medaile v neděli. „Docela mě to štve,“ poznamenal bramborový Nedregotten. Nicméně do finálního prošetření prý nechce nikoho z ničeho obviňovat.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Programátoři v Googlu udělali zajímavý pokrok v tom, jak zařídit, aby počítače a umělá inteligence lépe rozuměly lidem. Google dal na web aplikaci, kde dobrovolníkům ukazuje primitivní, počítačem vytvořené kresby zvířátek. Program vybavený umělou inteligencí pak přes webkameru zkoumá reakce lidí, Učí se, co lidi baví - a z čeho jsou naopak rozpačití nebo zmatení.

O experimentu píše internetový deník Quartz. Přiznává, že pokus může na první pohled vypadat triviálně, ale výzkumníci v Googlu ve svém počínání sledují hlubší rozměr. Jde jim o to vycvičit umělou inteligenci k tomu, aby se uměla adaptovat na reakce živých lidí – tedy aby se dokázala učit z výrazů obličeje nebo z řeči těla, co v živých bytostech vzbuzuje sympatie a pozitivní emoce.

Reklama
Reklama

„Umělá inteligence, motivovaná spokojeností lidí, bude méně náchylná k tomu, aby proti lidem něco podnikala,“ píší pracovníci Google v studii, kterou o experimentu sepsali.

Experiment s kreslenými obrázky má už za sebou několik fází. Google nejdříve vyrobil hru Quick, Draw!, která lidem nadhazovala slova, podle nichž měli rychle on-line naskicovat obrázek. Umělá inteligence se pak snažila naučit totéž podle toho, jak lidé kreslili. K dispozici měla pět milionů náčrtků.

Nešlo jen o to okopírovat jednotlivé kresby, ale napodobit to, jak lidé při kreslení uvažují, a naučit se kreslit po svém. Takže časem byl program třeba schopen poznat, že když od někoho dostal jako vzor obrázek kočky se třema očima, jde o chybu, která ho má jen zmást.

V další fázi byl program schopen kreslit podle slovního zadání, aniž viděl předlohu. Zajímavé je, že žáby nebo kraby vždy kreslil nedokonale, až legračně, protože původní předlohy, ze kterých se učil, pocházely od laiků-dobrovolníků, kteří sami moc kreslit neuměli. Nic uměleckého se tedy od nich nešlo naučit.

 

Reklama
Reklama