pondělí 12. 12. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Dosud se kolem toho jen opatrně našlapovalo, teď už je to venku černé na bílém. Deník Washington Post uveřejnil v pátek rozsáhlý investigativní text o tom, že ruské pokusy ovlivnit prezidentské volby ve prospěch Donalda Trumpa nejsou jen nepotvrzené zvěsti.

Angažmá Rusů popisuje tajná zpráva CIA, kterou dostali minulý týden k dispozici vybraní američtí senátoři a podle které jsou úniky kompromitujících emailů ze štábu Hillary Clinton dílem lidí řízených Kremlem. Chybí sice důkaz o přímém vměšování ze strany konkrétních ruských úřadů, ale CIA se podařilo identifikovat „jednotlivce s napojením na ruskou vládu“, kteří pouštěli na server WikiLeaks tisíce zpráv z hacknutých emailových schránek pracovníků Demokratické strany. Včetně důvěrných emailů šéfa kampaně Johna Podesty, jejichž vypuštění odstartovalo jednu z největších kauz v celém předvolebním boji. (Inventuru najdete například zde.)

Reklama
Reklama

Jak v článku popisuje jeden z účastníků briefingu, CIA podala minulý týden jednoznačné svědectví v tom smyslu, že cílem Ruska bylo pomoci Trumpovi. Mezi zpravodajci v této věci údajně nepanují žádné dohady, jde o jednotný pohled na věc. “That’s the consensus view,” zní nejzvučnější citace od zdroje Washington Post, kterou od víkendu přetiskují média v celé Americe i po celém světě.

Američané podle všeho nemají v ruce konkrétní důkaz, že by ti, kteří WikiLeaks zásobovali, byli úkolováni přímo někým z Kremlu. Ti, kteří úkolují, jsou „o jeden krok“ mimo oficiální ruské struktury, stojí v článku – s tím, že účast prostředníků je v tak citlivých operacích běžnou praxí.

Obamova administrativa se proti vměšování Ruska ohradila veřejně už měsíc před volbami. Bílý dům se ale v tu chvíli ocitl v prekérní situaci, kdy chtěl předejít jednak eskalaci napětí s Moskvou, ale jednak obviněním, že před volbami rozehrává hru ve prospěch Hillary Clinton. Snahou prezidentského úřadu proto bylo získat pro eskalaci a pro další šetření širší politickou podporu, a to z obou politických stran v Kongresu. Někteří klíčoví republikáni však ruské angažmá bagatelizovali (a část z nich v tom dál pokračuje). Nadstranická dohoda, která by zastřešila další vyšetřování, padla a Obama před volbami přestal téma hrotit.

Debata Trump Clinton
Debata Trump Clinton • Autor: REUTERS

V bagatelizování celé věci pochopitelně pokračuje i Trump. Jeho tým reagoval na páteční Washington Post stručným prohlášením, že zvěsti o přímé účasti Ruska pocházejí od stejných zdrojů jako někdejší falešné stopy o Saddámovi Husajnovi a jeho zbraních hromadného ničení. „Volby skončily… a nastal čas, abychom se hnuli z místa a udělali Ameriku opět skvělou,“ stojí v komuniké Trumpova týmu.

V podobném duchu se vyjádřil nastupující prezident v obsáhlém interview pro magazín Time, kde se minulý týden objevil na obálce jako muž roku. „Mohlo to být Rusko, mohla to být Čína anebo to mohl být nějaký chlapík u sebe doma v New Jersey,“ říká Trump k otázce, kdo stál za hackerskými útoky a šířením emailů. S tím, že nevěří v přímou účast Ruska a že s Ruskem je naopak potřeba nyní spolupracovat. V neděli se nicméně za CIA postavil senátor a někdejší prezidentský kandidát John McCain. Trump má podle McCaina na stole fakta a musí vzít na vědomí, že Rusko americké volby ovlivňovalo.

Předzvěstí Trumpova uvažování budiž víkendová zpráva, že ministrem zahraničí USA bude nejspíš šéf ExxonMobil Rex Tillerson, který má v Kremlu prvotřídní styky a od Vladimira Putina dostal řád přátelství. Je ale koneckonců logické, že Trump ruskou zpravodajskou hru popírá. Jak podotýká Washington Post v dalším textu k této věci, kdo se přihlásí k poznatkům CIA a ukáže prstem na ruské špiony, připouští možnost, že nebýt Rusů, Trump by prezidentem možná vůbec nebyl. Na počet volitelů bylo jeho skóre drtivé, ale ve třech rozhodujících státech vyhrál ani ne o procento. Bez nabouraných emailů mohlo tedy vše dopadnout jinak, ale to už se nikdo nikdy nedozví.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Donald Trump už má svého favorita na post ministra zahraničí. Má se jím stát Rex Tillerson, 64letý šéf naftařského koncernu ExxonMobil, jehož jméno způsobilo o víkendu velký poprask hlavně kvůli mimořádně důvěrným vztahům s Vladimirem Putinem a jeho nejbližším okolím.

„Není to jen manažer z byznysu. Je to hráč světového formátu,“ řekl Trump ke své volbě, na níž je překvapivé i to, že by do čela diplomacie nominoval člověka z korporátního světa, který v politice a ve státních službách oficiálně nikdy nepracoval. Takový šéf diplomacie zatím v moderní historii USA nebyl, to ovšem Trumpovi nevadí – naopak, lidé z okolí nastupujícího prezidenta popisují volbu jako svérázný „trumpovský“ krok, který má dostat do úřadu člověka manažerského typu schopného uzavírat komplikované dohody.

Reklama
Reklama

„Má na starosti tuším největší firmu na světě,“ dodal Trump v nedělním rozhovoru pro televizní stanici Fox News. Tillerson má podle nastupujícího prezidenta prvotřídní konexe všude po světě a pro firmu odvedl skvělou práci. Není tedy prý důvod pochybovat, že nyní bude tento odchovanec texaských skautů stejně oddaně pracovat i pro Spojené státy.

https://twitter.com/anneapplebaum/status/807697387342925826

Jako jednu z kvalifikací Trump uvedl fakt, že Tillerson dělal „masivní dealy v Rusku“, což je na celém příběhu nejspíš vůbec nejzajímavější část. Právě angažmá v Rusku je ústředním motivem všech textů na téma „kdo je Tillerson“, které se v posledních dnech v amerických médiích vyrojily. (Doporučujeme hlavně New Yorker,Politico,Washington PostWall Street Journal.)

Jakákoli spojitost s Ruskem je totiž momentálně v USA mimořádně citlivé téma – CIA dala minulý týden vybraným senátorům k dispozici svá zjištění o tom, že Rusko se aktivně podílelo na ovlivňování prezidentských voleb ve prospěch Trumpa. Tajná analýza CIA ukazuje, že právě Rusko sehrálo důležitou roli v zásobování serveru WikiLeaks z hacknutých emailových účtu nejbližších spolupracovníků Hillary Clinton.

ExxonMobil
ExxonMobil; ilustrační foto • Autor: AFP, Profimedia

Trump pochopitelně nová zjištění bagatelizuje a Rusko popisuje jako zemi, se kterou je nyní nutno spolupracovat, mimo jiné kvůli společnému postupu proti ISIS. A Tillerson je člověk, který by se měl o restart vztahů postarat. Pro ExxonMobil pracuje od roku 1975 a v Rusku uzavíral velké obchody ještě v době Putinova předchůdce Borise Jelcina. Na rozdíl od fiaska, které kvůli sporům s Kremlem potkalo konkurenční Shell nebo BP, měl ExxonMobil v Rusku v posledních pěti letech přístup k mimořádně zajímavým kontraktům.

Od Putina osobně dostal Tillerson v roce 2013 Řád přátelství – státní vyznamenání pro cizí státní příslušníky, kteří sehráli ve spolupráci jejich země s Ruskem mimořádnou roli. “Nikdo z Američanů neměl k dispozici s Putinem tolik času jako on, možná s výjimkou Henry Kissingera,” řekl pro Wall Street Journal John Hamre, bývalý náměstek ministra obrany z Clintonovy administrativy.

Největšího úspěchu dosáhl Tillerson dva roky předtím, kdy se ExxonMobil dostal ve spolupráci s ruskou státní naftařskou firmou Rosněft k společnému projektu na průzkum a těžbu v Arktidě. Když kontrakt zhatily protiruské sankce, zavedené v návaznosti na obsazení Krymu a boje na Ukrajině, Tillerson se neváhal postavit proti americké vládě a sankce veřejně kritizovat.

Sankce pořád platí a je pravděpodobné, že po jejich zrušení by projekt v Arktidě mohl pokračovat, jak bylo před lety naplánováno. Tillerson sám je nyní na takovém scénáři finančně zainteresován: drží akcie ExxonMobil za 151 milionů dolarů, i když těch by se jako ministr musel samozřejmě zbavit.

Pro Trumpa je ale tohle vše minulost. Tillerson je pro něj člověk s exkluzívními konexemi, které by měl využít ve prospěch USA - stejně loajálně, jako je dosud využíval pro firmu a pro svůj osobní profit. Z pohledu těch, kteří dávají vůči Rusku přednost ostražitějšímu postupu, je naopak tahle volba velké riziko. „Těžko si představit víc proruského kandidáta. Tohle je tragický den pro střední Evropu. Pro celou Evropu,“ varuje politoložka Anne Applebaum, která už mnohokrát upozorňovala na to, že nástup Trumpa bude pro Rusko a jeho zájmy ve zdejším regionu požehnání.

Reklama
Reklama