pondělí 29. 5. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Na Facebooku soukromí neexistuje, na to jsme si už tak nějak zvykli. Každý lajk, příspěvek i proklik se někde ukládá a analyzuje. Občas však vyplavou na povrch věci, které zarazí i nejotrlejší uživatele. Novináři z listu The Australian získali důvěrný dokument, kde se Facebook chlubí australským inzerentům schopností vyhmátnout teenagery, kteří jsou právě on-line a propadají mizerné náladě. A případu se poté začaly věnovat i specializované servery jako Wired nebo Gizmodo, kde si lze přečíst i kus původního textu.

Facebook podle dokumentu nabízel, že dodá takto zacílené publikum v reálném čase – „ve chvílích, kdy mladí lidé potřebují zvednout sebevědomí“, což může být příhodný okamžik pro správně zformulované reklamní sdělení. K experimentu měly být připraveny profily miliony adolescentů od 14 let. The Australian uveřejnil text v placené sekci na konci dubna pod titulkem Facebook targets ‚insecure‘ young people to sell ads.

Reklama
Reklama

„Díky monitorování postů, fotografií, interakcí a chování na internetu v reálném čase Facebook dokáže zjistit, kdy se mladí lidé cítí vystresovaní, poražení, úzkostliví, nervózní, hloupí, trapní nebo zbyteční,“ píše The Australian. Nabídka měla být určena pro čtyři velké australské banky a Facebook v ní nabízel tři věkové skupiny, z toho nejmladší tvořilo 1,9 milionu středoškoláků s průměrným věkem 16 let. Podrobnější informace o „pohybu nálad“ měly vycházet z interních dat, která by Facebook sdílel jen v důvěrném režimu a pod zákazem pouštět je dál třetím stranám. Zpráva jmenuje i dva manažery australské pobočky Facebooku, kteří dokument připravovali.

Kauza je dalším příkladem, jak velkou moc dnes Facebook má, a jak se po jeho vstupu změnil inzertní trh. Díky specifické schopnosti cílit reklamu na konkrétní typy uživatelů v pravou chvíli se nevinná a nevýdělečná diskusní platforma mění v kolosální byznys, kde příjmy za reklamu stouply za posledních pět let bezmála desetinásobně – ročně na 27 miliard dolarů.

Schopnost najít konkrétní cílovou skupinu a dopravit reklamní sdělení až pod nos těm, pro které je určené, zároveň vzbuzuje velké otázky ohledně neúměrného vlivu Facebooku na volby a politiku. Už v roce 2010 se podařilo experimentálně ověřit, jak Facebook dokáže zamávat s politickými preferencemi svých uživatelů. Vloni se toto povedlo ověřit v praxi: cílená kampaň přes Facebook sehrála možná rozhodující roli v závěrečné fázi kampaně za vystoupení Británie z EU i při amerických prezidentských volbách.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

NATO, Rusko, globální oteplování nebo volný obchod s auty – to všechno jsou pro Německo důležité věci. Se Spojenými státy byla Evropa v těchto otázkách dlouhá léta plus mínus na jedné lodi. Ale ty časy jsou pryč, postěžovala si Angela Merkel v neděli v Mnichově.

Projev (záznam v němčině s anglickými titulky je zde) měl kvůli načasování a kvůli razanci velký ohlas v Evropě i v USA. V New York Times o něm píší jako o tektonickém posunu v transatlantických vztazích. Německá kancléřka nevyslovila přímo jméno Donalda Trumpa, ale její vystoupení bylo zjevnou rekapitulací pocitů po sérii jednání s americkým prezidentem. Evropští státníci se s ním potkali na summitu NATO v Bruselu a na jednání G7 v Itálii. Výsledkem je zneklidnění, že mnohé již dohodnuté věci neplatí - a na dalších se už nepůjde dohodnout tak snadno jako dřív.

Reklama
Reklama

„Časy, kdy jsme mohli plně spoléhat na ostatní, tak trochu minuly. Taková je moje zkušenost z posledních dní," prohlásila Angela Merkel na pivních slavnostech pořádaných v rámci kampaně bavorských spojenců CSU. „My Evropané musíme svůj osud vzít opravdu do vlastních rukou. Samozřejmě v přátelském svazku s USA, s Velkou Británií - a všude tam, kde je to možné, i s Ruskem… Ale je třeba si uvědomit, že musíme o naši budoucnost bojovat sami, kvůli osudu nás, Evropanů,“ doplnila kancléřka.

Projevu předcházela série jednání, kde Trump nejprve mentoroval lídry EU ohledně nutnosti zvětšit výdaje na zbrojení v rámci NATO (v jeho logice spojenci „dluží masivní sumy peněz“). K této již tradiční výtce se pak přidaly rozpory ohledně dalších věcí. Především Trump jako jediný z představitelů G7 odmítl potvrdit závaznost pařížských dohod o ochraně klimatu (podle sobotního tweetu přímo od Trumpa si prezident věc ještě rozmyslí a rozhodne tento týden), dlouho také trvalo získat americkou delegaci k dříve samozřejmé bezpodmínečné podpoře volného obchodu a k odmítnutí ochranářských praktik.

To se nakonec povedlo, společnému komuniké nicméně předcházelo zjištění německého deníku Der Spiegel, podle kterého si Trump na schůzce s vrcholnými představiteli EU v Bruselu stěžoval na to, jak jsou Němci „špatní“ a jak zaplavují americký trh vývozem aut. „To zastavíme,“ prohlásil podle Spiegelu Trump o velkém přebytku  ve vzájemném obchodu s auty, kdy měla padnout i slova o „bad Germans“.

Spiegel v pondělí posbíral mezinárodní ohlasy na prohlášení Angely Merkel a kompilaci shrnul titulkem „Kancléřka toho už má dost“. Washington Post zdůrazňuje fakt, že šéfka německé vlády nikdy nejedná impulzivně a že tak silná slova je tím pádem brát třeba obzvlášť vážně. O zlomu v transatlantických vztazích píše i belgický list De Tijd. Španělský El País rovněž poznamenal, že pokud vždy diplomatická kancléřka mluví o tom, že jednání s Trumpem byla „obtížná“ a „neuspokojivá“, pak už to něco znamená. Podle rakouského listu Der Standard se však nabízí otázka, jestli Evropa skutečně bude mít vůli udělat to, o čem Angela Merkel mluví.

Reklama
Reklama