pátek 21. 10. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

 Norilsk je město na dalekém ruském severu. Je to nejseverněji položené velkoměsto světa, má kolem 177 000 obyvatel a jeho okolí je bohaté na nikl - což je také důvod, proč tu město stojí. Má smutný primát nejznečištěnějšího města Ruska - a k tomu jeden podstatný problém. Planeta se otepluje a trvale zmrzlá půda za polárními kruhy přestává být trvale zmrzlá. Na permafrostu ovšem Norilsk stojí. Podle místních úřadů se desetina zdejších budov, jak píší ve společné reportáži britský Guardian a americký Wired, propadá do nově vznikajícího bahna.

Je to zpravidla pomalý proces, kterému se dá postupně bránit přestavbami a jinými inženýrskými opatřeními. Občas to ovšem křupne rychle. Nikdo v Norilsku doposud nezahynul, ale loni v létě kus spadlého stropu zlomil lékaři nohu v tamní krevní bance. Obyvatelům ohrožených domů nabízí město stěhování, úřady proklamují, že zpevní základy prakticky všech městských budov.

Panice kupodivu nepropadají: šéf nedalekého přístavu říká, že ledoborce budou potřeba ještě nejmíň sto let, což ovšem s permafrostem nijak nesouvisí, a tání zmrzlé půdy je podle něj “přirozený proces”. Ruská vláda totiž oficiálně neuznává lidský vliv na globální oteplování. Zmíněný globální jev se pochopitelně netýká jen Ruska, ale i Aljašky nebo Kanady. Ale pouze Rusko má polární oblasti tak hustě osídlené.

Praskání zdí přitom není jediný efekt. Uvolněný metan z roztáté půdy pravděpodobně stojí za náhle vzniklými krátery, které se na Sibiři záhadně objevují. Hnutí Greenpeace varuje, že povolující permafrost bude stále častěji ničit plynovody a ropovody. Dříve nebo později - a spíš dříve - bude Rusko muset investovat do téhle nenápadné ekologické katastrofy. Zatím ovšem nemá vůli; a i kdyby ji mělo, v současné situaci na to nemá finanční zdroje.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Intelektuální vlastnictví, copyright, tedy jistota, že váš báječný nápad nikdo neukradne a nevydělá na něm místo vás jmění, je dávno pryč. Může za to čínská velkovýroba a zjišťují to velké firmy i malé start-upy.

Například Jekutiel Šerman, izraelský podnikavec, vymyslel pouzdro na mobilní telefon, které se zmáčknutím tlačítka změní na selfie tyč, obzvláště legrační součást dnešních turistických atrakcí. Vzal úspory, půjčil si peníze i od rodiny, pokusil se docela zdařile o reklamu - a začal svou kickstarterovou kampaň. Dárcům/kupcům nabízel produkt za čtyřicet dolarů a pomalu sbíral příspěvky.

Ještě ale nevybral ani podstatnou část potřebné částky, když se na čínském serveru AliExpress (patřícímu čínské velkofirmě Alibaba) objevily úplně identické výrobky. Někdo v Číně zkrátka prohlížel kickstarter, objevil zábavnou věc, o níž by mohl být zájem, která se dá snadno okopírovat - a udělal to.

To je samozřejmě ohavné a zavrženíhodné, ale Šermanovi dárci si začali klást docela logickou otázku: proč to Šermanovi tak trvalo, když Číňané to měli raz dva? A především, proč za to Šerman chtěl čtyřicet dolarů, když Číňanům stačí deset?

Otázky jsou to logické, ale k Šermanovi nespravedlivé. Malý start-upista nemůže konkurovat fenoménu jménem Šen-čen – což je čínské město a hlavní centrum tamní průmyslové výroby. Právě odsud pochází kouzlo sousloví “Made in China” - levně a rychle postavené továrny a nevyčerpatelná zásoba levné pracovní síly. A tedy i nízkých výrobních nákladů. Západní firmy tady od počátku devadesátých let nechávají vyrábět své zboží. A zpětný efekt na sebe nenechal dlouho čekat.

https://www.youtube.com/watch?v=cvVvrn5oVWI

Jeho první fáze byla trochu směšná. Nejprve čínští výrobci viděli západní zboží. Velmi brzy ho byli schopní levně a nekvalitně okopírovat. Odtud telefony Nokla místo Nokia, boty Adidos místo Adidas a později aPod místo iPod. Bylo možné je koupit, ale přece jen: mít Noklu nebylo úplně to samé jako Nokii a z Adidosů mohly dost bolet nohy.

Úspěch, sofistikovanost a rostoucí počet čínských továrníků ovšem tuhle první fázi překonaly. Je fakt, že krást nápady se nemá. Ovšem čínská kultura ke kopírování idejí nemá tak odtažitý vztah. A za druhé jsou Číňané pragmatičtí, nesentimentální a bezohlední obchodníci. Za poslední dvě dekády se v Šen-čenu vytvořil sdílený trh nápadů, ne nepodobný opensourcové softwarové komunitě.

A to je v kombinaci s řemeslným umem čínských výrobců tvrdá daň za levné výrobní náklady, které západní firmy do Číny původně přivedly. Protože upřímně řečeno, i když to neradi slyší: Číňané jim nápad ukradnou, a pak ho realizují stejně dobře jako oni. Jen rychleji a levněji. Jak píše server Quartz, to je realita, na kterou se západní firmy mohou leda tak lépe připravit.

A logický závěr zní: pro americké a evropské firmy zbývá prostor buď na velmi komplikované a výrobně nákladné zboží. Nebo na zboží, které je důmyslně chráněné. Anebo na zboží, které si kupujete kvůli značce a prestiži.

12 iPhone 6 Plus foto profimedia 0206549558
Autor: Profimedia.cz

A tak například výrobce originálních plastových pouzder na mobilní telefony rychle pohořel. Ovšem uspěl s výrobou luxusních pouzder z italského mramoru. Za prvé je obtížnější je vysoustružit, za druhé italský mramor neroste na poli a není to tedy tak snadné jako vylisovat sebehezčí plast. Stejně tak se kopírování ubrání iPhone. Není obtížné vyrobit jeho schránku, ostatně kde se asi hardware Applu vyrábí? Ale kouzlo tohohle výrobku je v kombinaci hardwaru a jedinečného softwaru. Existují levné a drahé androidí telefony, ovšem iPhone je jen jeden. Ani drahý, ani levný, prostě jen iPhone.

A třetí příklad: jste-li dobrodruh a dbáte na svou pověst, sjíždíte Mount Everest na běžkách výhradně s kamerou GoPro na helmě. Řada ostatních kamer by vám jistě posloužila stejně dobře. Ale GoPro je zkrátka GoPro. To jsou podle Quartzu možné cesty. Na všechno ostatní jsou tu Číňané.

Reklama
Reklama