Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Denní menu, Politika

Přivítejme Kima v jaderném klubu a prokažme mu špetku respektu

Autor: REUTERS
Autor: REUTERS

Je na čase si to přiznat, shodují se světová média. Severní Korea s velkou pravděpodobností může opravdu zasáhnout Spojené státy jadernou střelou, píší The New York Times v podrobném rozboru korejského jaderného arzenálu. Severokorejský režim dává jasně najevo, že se jaderných zbraní nevzdá, a ani to nevypadá, že by se v blízké době zhroutil. Je tedy na místě přivítat Kima v klubu držitelů nukleárních zbraní a zacházet s ním odpovídajícím způsobem, poznamenává k tomu CNN.

Přichází tak doba „vzájemně zaručeného zničení“ mezi Spojenými státy a Severní Koreou a v tomto období jsou dvě věci, za které může být svět vděčný. Zaprvé, že prezident Trump neroztrhal íránskou jadernou smlouvu, jak sliboval v kampani – kdyby to udělal, sledovali bychom teď dva nepřátelské státy s jadernými zbraněmi.  Zadruhé můžeme být podle NYT vděčni za zásadní roli Číny v tomto konfliktu: na jednu stranu drží Severní Koreu na uzdě, na druhou stranu garantuje její existenci.

Nad Japonským mořem se každopádně otevírá jaderný deštník. Jadernými zbraněmi disponuje Čína i Severní Korea a japonská vláda začala zvažovat vývoj vlastního jaderného arzenálu, což se stalo poprvé od konce druhé světové války. Také prezident Jižní Koreje nedávno požádal Spojené státy o povolení postavit silnější jaderné rakety - a Rusko, další jaderná velmoc,  poslalo ve čtvrtek do oblasti bombardéry, které jsou schopné nést jaderné střely.

Jednoduše řečeno, je tedy nezbytné najít cestu k onomu vzájemně zaručenému zničení. MAD neboli mutually assured destruction je diplomatická taktika odstrašování a osvědčený koncept, jenž pomohl zabránit jaderné katastrofě v období studené války; také Indie a Pákistán spolu právě díky němu v poslední době relativně vycházejí. Klíčovým elementem tohoto přístupu ale je, že se státy nesmí vzájemně bezmyšlenkovitě provokovat.

Toto pravidlo je obzvlášť důležité a americký prezident by se tedy měl vyvarovat dalších prohlášení, která by mohla vyprovokovat ještě výbušnějšího protivníka, než je on sám, píše David Andelman v komentáři pro CNN. Kim je zhruba o polovinu mladší než Trump a ovládá se ještě méně: neměli bychom zapomenout, že nařídil popravu svého strýce a je podezírán z vraždy nevlastního bratra. Zbytečná provokace by se tak nemusela vyplatit.

Ministr zahraničí Rex Tillerson řekl, že se možná otevírá společná cesta k dialogu se Severní Koreou. Toto prohlášení přitom přišlo den po tom, co začalo pravidelné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje a několik hodin poté, co ministerstvo financí prohloubilo sankce vůči ruským a čínských jedincům i firmám, kteří s KLDR obchodují.  Právě po tomto kroku vyslalo Rusko do oblasti své bombardéry. Profesor Blaxland z Australské národní univerzity vysvětluje, že sankce zasáhly mnoho přátel prezidenta Putina.

Situace v oblasti se tedy přes Tillersonova slova spíše vyostřuje a nemůžeme čekat, že se vyřeší pádem severokorejského režimu – na ten totiž můžeme podle zmíněného Andelmana čekat klidně 20–30 let. Není nicméně nepředstavitelný, jak dále poznamenává komentátor: už u mnoha nedemokratických režimů nám přišlo, že tu budou napořád.

Měli bychom proto prokázat Kimovi špetku respektu, po kterém evidentně touží. Podobného respektu, jaký jsme prokázali Kadáfímu těsně předtím, než byl svržen, a stejného respektu, který Ronald Reagan prokazoval Gorbačovovi až do momentu, než se sovětský režim zhroutil.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].