čtvrtek 28. 6. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Ještě v úterý se prezident Trump snažil doma rozehnat obavy z evropské odpovědi na nová americká cla pro dovoz hliníku a oceli.  Speciálně mu šlo o to uklidnit výrobce ikonických motorek Harley-Davidson, který už ohlásil, že v případě zavedení odvetných evropských tarifů na své výrobky zavře ve Spojených státech část továren a přesune výrobu mimo Ameriku. „Jen klid - Harley-Davidson nakonec žádné dovozní přirážky platit nebude, dostane pardon,“ psal Trump na Twitteru s tím, že Evropa couvne, protože má na ni velkou páku: „Dokončujeme analýzu dovozních cel na auta z EU… Nakonec se celý ten rozruch pěkně zklidní - a ani to nebude dlouho trvat.“

Vypadá to však, že se šéf Bílého domu spletl. „Pokud vím, žádná jednání nejsou na programu,“ komentovala Trumpovy tweety evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmström s tím, že rozhodnutí firmy Harley-Davidson odejít z USA byl přesně ten typ reakce, které Komise svojí odvetou na Trumpovu obchodní aroganci chtěla dosáhnout.

Reklama
Reklama

„Pokud se rozhodnete nerespektovat mezinárodní pravidla, musíte nést následky,“ řekla Malmström serveru Politico.eu. A francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire ji pro stejné médium doplnil ujištěním, že EU je připravena i na druhou rundu. „Pokud USA uvalí cla na evropská auta, odpovíme znovu. Nechceme eskalaci konfliktu, ale my jsme tady ti, kteří byli napadeni jako první.“

Rozhodná slova zaznívají dokonce i z Berlína, který před časem Trumpův ministr obchodu Wilbur Ross označil v memorandu jako slabý článek evropského řetězu kvůli závislosti německé ekonomiky na vývozu aut. „Nebudeme teď rozhodně dělat Trumpově administrativě žádné vyjednávací nabídky,“ cituje Politico zdroj na německém ministerstvu hospodářství, „ale počkáme si na jejich rozhodnutí ohledně tarifů na auta.“

EU přitom doufá, k novému obchodnímu střetu nedojde, protože Trump je teď doma pod mimořádným tlakem zákonodárců a byznysmenů, aby své agresivní obchodní politiky zanechal. Skupina kongresmanů dokonce zahájila iniciativu, v jejímž důsledku by prezident přišel o pravomoc uvalovat sám cla: podle zamýšlené novely zákona by na zavedení cel u výrobků spojených s národní bezpečností (jako přesně je ocel a hliník) potřeboval souhlas Kongresu.

Cesta ke schválení takového zákona je ale dlouhá, a napětí se přitom zvedá každý den.  Proto nepřekvapí, že předseda Evropské rady Donald Tusk ve středu varoval lídry členských zemí EU, aby se připravili na „nejhorší možný scénář“ dalšího vývoje evropsko-amerických vztahů.

„Ať už debatujeme o migraci, o budoucnosti eurozóny nebo o jakékoli jiné naší agendě, je přitom důležité mít na paměti, v jakém geopolitickém kontextu se nacházíme,“ napsal Tusk v dopise rozeslaném evropským politikům den před čtvrtečním a pátečním summitem v Bruselu.

„Navzdory naší neúnavné snaze udržet jednotu Západu jsou transatlantické vazby vinou politiky prezidenta Trumpa pod nesmírným tlakem. Bohužel, roztržka se netýká jen obchodu,“ cituje Politico dál z Tuskova listu. „Podle mého názoru si věci dnes stojí tak, že máme doufat v to nejlepší a zároveň připravovat Unii na ten nejhorší možný scénář.“

Respekt26/2018: Proč Američany přestává bavit globalizace

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Antoine de Saint-Exupéry se - soudě dle jeho knih - při svých nebezpečných letech utěšoval tím, že smrt ve vzduchu je sice pořád smrt, ale aspoň je čistá. A co platí o vzduchu, mělo by tím víc platit o vesmíru. Pustý, temný a tichý nedozírný prostor je úplnou definicí čistoty. Budoucí piloti mezihvězdných letů by se tak mohli mít čím utěšovat v rizikových situacích. Kdyby ovšem vědci nezjistili, že smrt ve vesmíru je spíš špinavě mastná, jako ostatně vesmír sám.

O novém objevu píše britský Guardian, originální článekvyšel v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Cílem badatelů nebylo definovat budoucí vesmírnou smrt, ale zjistit, na co se mají připravit konstruktéři budoucích vesmírných lodí plujících mezihvězdným prostorem.

Součásti mezihvězdného prachu, kterým by lodě mohly prolétávat, je totiž zčásti písek, zčásti saze a zčásti mastnota na bázi uhlíku. K tomu všemu je tato mastnota jedovatá. Její existenci vědci tušili, jistou novinkou je její množství. Například v Mléčné dráze je takové mastnoty prý ekvivalent čtyřiceti bilionů bilionů bilionů balení másla.

Odsudky stranou, jedovatý a nejspíše z lidského pohledu nechutný maz má svou roli ve velkém vesmírném příběhu a je součástí koloběhu uhlíku ve vesmíru. I život na Zemi založený na tomto prvku je jeho součástí. Maz jsme byli a v maz se obrátíme.

Reklama
Reklama