Oscary mají další aféru: nenechají hrát nominované hudebníky

Bylo mi z toho zle, tak zle, že jsem málem řekla svému Uber šoférovi, aby mi zastavil. - Tak začíná svůj text scenáristka, režisérka a herečka Lena Dunham na serveru Lenny. Rozhořčení se týká soudního rozhodnutí, které vynesla soudkyně Shirley Kornreich v kauze popové zpěvačky Keshy. Ta žaluje Lukasze Gottwalda, svého producenta a majitele firmy Kemosabe, která ji vydává.

Gottwalda, který je v hudebním světě známý coby hitmaker pod pseudonymem Dr. Luke, viní mimo jiné ze sexuálních útoků a emocionální manipulace. Minulý týden se ale již uzavřel související případ, v němž Kesha usilovala o to, aby po dobu, než se citlivá kauza vyřeší, nebyla vázána kontraktem s firmou Kenosabe (dceřinou společností koncernu Sony). Což jiný slovy znamenalo, že nechce v mezičase vytvářet novou hudbu a zisky pro vydavatelství, v jehož čele stojí člověk, který by mohl být usvědčen coby sexuální násilník.

Soud však Keshe nevyhověl s odůvodněním, že je třeba učinit „komerčně rozumné rozhodnutí“. Sony prý má neoddiskutovatelný podíl na zpěvaččině úspěchu a bude tak jednat v jejím nejlepším zájmu. Soud tak zcela nepokrytě nadřadil obchodní zájmy korporace nad snahu chránit oběť.

To vedlo k vzedmutí velké debaty o institucionalizovaném sexismu uvnitř hudebního průmyslu a na stranu Keshy se postavily jak sociální sítě, tak její kolegyně jako Adele nebo Taylor Swift, která dokonce poukázala Keshe 250 tisíc dolarů na výlohy spojené s procesem. Celou kauzu dobře shrnuje server Pitchfork. Komentář o tom, jak těžko se bude zpěvačce zpracovávat trauma, když by z něj měl profitovat útočník, pak přináší New Yorker.

„Jsem jediný transgenderový performer, který kdy byl nominovaný na Oscara, a děkuji umělcům, kteří mě nominovali,“ tak začíná svůj otevřený dopis umělkyně Anohni, jež se rozhodla, že se nadcházejícího předávání cen Akademie nezúčastní.

Důvody jsou více než zřejmé. Organizátoři večera se totiž rozhodli nezařadit do programu živé vystoupení Anohni. Stejně dopadl Simple Song #3 z filmu Mládí režiséra Paola Sorrentina, za nímž stojí skladatel a držitel Pulitzerovy ceny David Lang, který se loni objevil v Praze v rámci festivalu Struny podzimu. Místo toho, aby na Oscarech dostali příležitost vystoupit nominovaní hudebníci z menšinových žánrů, zaplní tak jejich prostor například rocker Dave Grohl z Foo Fighters, který v nominacích vůbec nefiguruje.

„Včera jsem se pokoušela donutit se nastoupit do letadla mířícího do L.A. a zúčastnit se akce, kde se potkají všichni nominovaní,“ píše Anohni, která letos mimo jiné zahraje na Colours of Ostrava. „Ovšem pocity studu a vzteku mě zcela přemohly a nedokázala jsem odletět. Představovala jsem si, jaké by to pro mě bylo, sedět tam mezi těmi všemi hollywoodskými celebritami, z nichž ty odvážnější by za mnou asi přišly a litovaly mne.  Ucítila jsem obrovský nával studu, který mi připomněl, jak mi Amerika dala pocítit mou nedostatečnost coby transčlověka. Otočila jsem se a odjela z letiště domů.“

Není to jediná kauza letošních Oscarů, kteří se budou rozdávat v neděli. Někteří herci oznámili, se ceremoniálu nezúčastní na protest proti mizivému počtu nominovaných jiné než bílé pleti.

Držení těla ovlivňuje postavení, a nejen to fyzické.Tak zní titulek blogu Jane E. Brody na serveru The New York Times. Autorka, jež se specializuje na sloupky o zdraví a stárnutí, v něm popisuje potíže s rovným držením těla a to, jaké trable jí činí najít v půjčovně auto s pohodlnou sedačkou, z níž by jí nerozbolela hlava nebo záda. Zdůrazňuje také, jak špatné držení těla a hrbení způsobené dlouhými hodinami prosezenými v kanceláři u počítače způsobují svalovou únavu, dýchací obtíže, zažívací problémy nebo výkyvy nálad.

Kromě zdravotních problémů tu ale jsou i psychologické faktory, které již tak zřejmé nejsou. Hrbící se člověk obecně vzbuzuje špatný dojem při pracovních pohovorech nebo navazování známosti. Nehledě na to, že podle mnoha faktorů ženy, které se šourají ulicí s pohledem sklopeným k zemi, lákají pozornost zlodějů a útočníků mnohem více než ty, které kráčejí rázně se vztyčenou hlavou.

„Když začal tweetovat častěji, používal Danny DeVito tuhle službu tak jako my všichni v roce 2011: poněkud špatně.“ Tak se v článku ze série věnované aktivitě celebrit na sociálních sítích vyjadřuje Jazmine Hughes k herci DeVitovi.  To vše se změnilo v okamžiku, kdy vyrukoval s hashtagem Trollfoot, který doprovází fotografie jeho pravé nohy v nejrůznějších myslitelných prostředích a situacích. Přitom zároveň zvládal motivovat své fanoušky k volební registraci nebo k solidaritě s hnutím Occupy.

DeVito je tak podle autorky dokonalým představitelem někoho, kdo umí namixovat rozmanitá sdělení, a nemusí mít přitom strach, že by jeho vážné tweety (například s hashtagem #BlackLivesMatter) ohrozily vtípky publikované v jejich bezprostředním sousedství.

Video: Massive Attack, Young Fathers a Rosamund Pike v jednom děsivém podchodu.

Kulturní tip: Písničkářka Never Sol exkluzivně v doprovodu orchestru Filharmoniků města Prahy a zasněné elektronické trio Vök z Islandu. Tak bude vypadat sobotní večer v pražském Paláci Akropolis.