čtvrtek 26. 4. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Jak jsme v této rubrice psali ve středu, automobilový útok misogyna naštvaného na malý zájem žen o svou osobu změnil jednu z rušných ulic centrálního Toronta v zónu smrti. Klikatou jízdu dodávky po chodníku na Yonge Street zaplatilo na místě životem 10 lidí a přinejmenším 15 dalších bylo vážně zraněno. Časopis The Atlantic se na svém webu zabývá otázkou, jak – a zda vůbec – se lze proti čím dál oblíbenějšímu rozsévání smrti automobilem ve velkých městech bránit.

Podle statistických dat je Yonge Street jednou z torontských tepen, po které se denně pohybují stovky tisíc chodců a aut  - aniž je od sebe navzájem cokoli nějak zásadně oddělovalo, stejně jako v jakémkoli jiném městě světa. Takže když se pětadvacetiletý Kanaďan Alek Minassian v pondělí rozhodl pomstít se na Yonge lidem za svůj neuspokojivý sexuální život, nic mu nebránilo opakovaně vjíždět na chodník a během 25 minut trvajícího řádění za sebou nechat šňůru mrtvol. Kanada už podobný útok zažila před čtyřmi roky v Quebecu a vraždící automobily mají za sebou i Barcelona, Berlín, Londýn, New York, Nice a Stockholm. Dá se něčemu takovému vůbec nějak bránit? ptá se po Minassianově absurdní „pomstě“ The Atlantic.

Reklama
Reklama

Některá města se o to pokoušejí. Po útoku v Nice, kde kamion s návěsem najel do zástupu lidí sledujících slavnostní ohňostroj a zabil 86 osob, oddělily tamní úřady přímořské korzo od dopravy betonovými bloky a ocelovým lanem. Německo podobné bariéry instalovalo kolem vánočních trhů ve velkých městech a posílilo bezpečnostní ochranu všech hojně navštívených událostí v městských centrech. A třeba Londýn v reakci na útok, při němž řidič na jednom z mostů postupně zabil sedm lidí a 49 dalších zranil, vztyčil bezpečnostní bariéry na sedmi z celkem osmi mostů přes Temži. Betonovými bloky a různými zábranami ostatně chrání své občany a návštěvníky před možným automobilovým útokem na Václavském a Staroměstském náměstí i Praha.

Čtěte také: Útočník z Toronta patří k povstání sexuálně frustrovaných mužů

To všechno samozřejmě může v exponovaných místech nějak pomoci, píše The Atlantic. Nicméně zabezpečit města před tímto typem útoků zásadněji, to je úplně jiná otázka. Problém je v tom, že automobilový atak je velmi jednoduchá záležitost s velkým ničivým dopadem, která těží z naprosté civilizační samozřejmosti dnešních časů -  společného výskytu velkého množství vozidel a chodců namačkaných jeden na druhého v místě zvaném město. „Myšlenka fyzického oddělení lidí a aut v dnešních městech je mimořádně těžko proveditelná,“ cituje The Atlantic protiteroristického experta Michaela Jenkinse, který se bezpečností měst a lidských komunit zabývá ve výzkumné korporaci RAND.

Přesto se některá města pokoušejí o trvalá a kreativní řešení.  V Itálii budují ochranné bariéry pomocí strategicky vysazených dubů a květinových záhonů, v australských velkoměstech Sydney a Melbourne se betonové plochy bezpečnostních bariér stávají místem tvorby tamních umělců a trvalou nerušivou součástí života.

Přebudovat ale tepny jako Yonge Street na kaňon bezpečný před nájezdem každého dalšího frustrovaného zoufalce a la Minassian je jiná výzva. „Podíváme-li se na věc realisticky, je jasné,“ říká citovaný Jenkins, „že dokonale separovat auta a chodce můžeme jen tehdy, pokud se rozhodneme úplně a z gruntu přestavět naše města.“

https://www.youtube.com/watch?v=ew2EnxvVKM8

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Na korejském poloostrově se schyluje k mimořádné události: lídři znepřáteleného severu a jihu se v pátek sejdou, aby uvolnili napjaté vztahy mezi oběma zeměmi. Jde o historickou schůzku, protože demokratická jižní a komunistická severní Korea jsou od konce bojů v roce 1953 stále ve válečném stavu (příměří nikdy nebylo podepsáno) a jejich prezidenti se v minulosti setkali pouze dvakrát. Nyní se tedy mají sejít potřetí a průběh setkání bude sledovat celý svět. Na zlepšení vztahů s KLDR, která vlastní jaderné hlavice schopné zasáhnout velkou část světa, mají totiž zájem všichni.

Ještě ve středu vše vypadalo slibně. Severokorejský vládce Kim Čong-un udělal před summitem vstřícné gesto – oznámil, že nechá zavřít jadernou střelnici, kde jeho režim provádí zkušební výbuchy. Den před summitem ale vyšlo najevo, že to bylo nejspíš dost laciné gesto. Podle čerstvé vědecké studie je totiž střelnice od poslední jaderné zkoušky ve zcela nepoužitelném stavu, informuje deník Guardian.

Střelnice ležící v hornaté oblasti na severu KLDR byla od roku 2006 dějištěm celkem šesti jaderných testů. Po mohutných explozích je podzemní areál zničen, další zkoušky v něm jsou nejspíš vyloučeny a na místě hrozí únik radiace, odhalila nová studie geologů z Čínské univerzity vědy a techniky. Podle vědců se části hory, ve které se nacházejí testovací tunely, částečně propadly.

Čínští geologové začali shromažďovat data po nejmohutnější ze všech explozí, ke které došlo loni v září a jež způsobila zemětřesení o síle 6,3 stupně Richterovy škály. Podle studie došlo už bezprostředně po testu ke zhroucení části hory. Výbuch pak vyvolal další čtyři menší zemětřesení. Síla výbuchu byla dle odhadu geologů desetkrát silnější než všechny předchozí zkoušky. Studie tří čínských geologů působí seriozně - byla ověřena odborným časopisem Geophysical Research Letters.

Čína má z korejských pokusů oprávněné obavy, protože střelnice leží jen 100 km od čínské hranice. Korejské zkoušky vyvolávají otřesy, které si vynucují evakuace čínských škol a úřadů. Mezi čínským obyvatelstvem také panují obavy z radiace. Když tedy Kim Čong-un minulou sobotu řekl, že KLDR střelnici zavře a ukončí testy mezikontinentálních raket, svět jeho rozhodnutí přivítal.

Americký prezident Donald Trump to označil za velký pokrok. Současný summit mezi oběma Koreami je do velké míry zkouškou – pokud proběhne bez problémů, bude moci následovat summit mezi Severní Koreou a USA. Současné zjištění čínských vědců však vrhá pochybnosti na to, do jaké míry se dá Kimovi věřit.

https://www.youtube.com/watch?v=Ypekbpq9CzE

Reklama
Reklama