pondělí 29. 8. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Když autorka těchto řádků před třemi týdny popisovala program analytika think-tanku Evropské hodnoty Jakuba Jandy, zmiňovala v textu jeho intenzivní spolupráci s šéfem moskevské kanceláře amerického deníku The New York Times na textu o ruské dezinformační strategii v Evropě. Článek, o němž byla tehdy řeč, nyní vyšel - a kromě Jandy cituje řadu dalších expertů z několika evropských zemí, kteří se šířením zcela vymyšlených či minimálně zmanipulovaných informací zabývají.

Podle NYT dnes Rusko nemá zejména ekonomickou sílu na to, aby protivníky v NATO konfrontovalo přímo, přestože na Krymu či v Sýrii svoji modernizovanou a posílenou armádu předvádí. Na jiných frontách však místo konvenčních zbraní používá v boji informace. „Cílem je narušit soudržnost členských států NATO, posílit sváry v jejich domácí politice a oslabit opozici vůči Rusku,“ shrnuje text. A ačkoliv tyto metody používal i Sovětský svaz během studené války, dnes je Rusové využívají jednak v mnohem větším objemu (díky internetu) a také sofistikovaněji.

Reklama
Reklama

Česko text zmiňuje v souvislosti se zhruba čtyřiceti dezinformačními weby, které zde působí, a průzkumem zadaným právě Evropskými hodnotami, v němž jedenapadesát procent dotázaných uvedlo, že vnímá negativně roli Spojených států v Evropě a pouze třetina respondentů vidí pozitivně roli Evropské unie. Z šetření rovněž vyplynulo, že část lidí skutečně věří dezinformacím šířeným weby, které se tváří jako seriózní média, ale mají neprůhledné vlastnické i redakční pozadí a skrytou politickou agendu.

Ne všude ovšem dezinformační weby bodují. NYT zmiňují, že několik skandinávských mutací agentury Sputnik se nechytilo a po méně než roce kvůli mizivému zájmu čtenářů „zavřely krám“.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Jde o mimořádně zranitelnou část uprchlíků – děti a dospívající. A právě pro svoji zranitelnost a zneužitelnost bývají terčem kriminálních gangů či obchodníků s bílým masem. Zatímco v lednu bylo v Německu pohřešováno zhruba pět tisíc dětí a teenagerů (přičemž bezmála 900 bylo mladších třinácti let), nyní je to podle německých úřadů už téměř devět tisíc.

Nevíme přesně, čím je prudký nárůst způsoben. Představitelé německé federální policie nevylučují možnost, že část těchto mladých běženců se prostě „ztratila v systému“: při pohybu zemí se buď neregistrovali u úřadů, nebo se registrovali pod různými jmény.

Reklama
Reklama

Z jiných evropských zemí máme nicméně zprávy, že část mladých mužů a žen přicházejících do Evropy za lepším životem padne za oběť kriminálníkům, kteří je zneužívají k prostituci či v obchodu s drogami. Kromě nízkého věku hraje v jejich neprospěch fakt, že se cestou zadlužili a cítí odpovědnost za rodiny, které nechali doma nebo v uprchlických táborech.

Reklama
Reklama