čtvrtek 20. 9. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Středeční menu psalo o tom, že vědci by rádi, aby státy přesvědčovaly své občany, že jíst párky, buřty a bifteky ve velkém není zase tak dobrý nápad. Přejídání se masem škodí vám i planetě, daly by se jejich rady parafrázovat. U vědeckých PR nápadů zůstaneme i tentokrát: zlepšete reputaci vos, vyzývají entomologové, a BBC o tom přináší zprávu.

Z průzkumu veřejného mínění o hmyzu provedeného ve 46 zemích světa vyplynula totiž jednoznačná nespravedlnost. Včely mají rádi všichni a nejčastěji si s nimi pojí slova jako med, květiny a opylování – zatímco u vos je tomu právě naopak, tam je to žihadlo, otravné a nebezpečné. Vosy jsou přitom úplně stejně “užitečné” jako včely. Sice nevyrábějí med, ale na oplátku se živí hmyzem, který rostliny nevítají, a opylují je právě tak jako včely. Že jsou na rozdíl od včel lidmi méně ceněné, tak nedává žádný smysl.

Reklama
Reklama

A má to i praktické důsledky. Včelu zaplácne jen nelida, kdežto vosu utopí v malinovce kdekdo. Ale nejde jen o laickou veřejnost. Co se týče řádu blanokřídlých, podřádu štíhlopasých, píší vědci práce v drtivé většině o včelách – přesně z osmdesáti procent.

Tento nepoměr a široce rozšířený nezájem stojí za neznalostí - a z toho plynoucí neschopností vosy chránit. Mimochodem, žihadlem bodá jen jedno procento vosích druhů.

https://www.youtube.com/watch?v=Br9NNtfi9SI

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Pokud se bude povrch planety dál oteplovat - a vše tomu nasvědčuje, pak ledovce pokrývající zemské póly budou postupně odtávat. A úbytkem obrovských mas ledu by se dramaticky zvedla mořská hladina. Nová vědecká studie ale navrhuje překvapivý způsob, jak tání ledovců zpomalit: postavit na mořském dně bariéry z kamení nebo písku. Vědci připouštějí, že by šlo o mimořádně složitou operaci, ale v případě potřeby mohla lidstvu poskytnout nouzový čas na to, aby se na zvýšení hladiny oceánů aspoň trochu připravilo.

„Mluvíme tu o jednoduchých bariérách, více méně haldách písku a kamení na mořském dně,“ řekl deníku Guardian geolog Michael Wolowick, spoluautor studie publikované v odborném časopise Cryosphere journal. Bariéry by podle něho bránily ledovcům v klouzání na otevřené moře, kde pak ledovec taje rychleji, zároveň by fungovaly jako hráz bránící proudění teplé vody pod ledovec. Právě spodní vody, které se dostávají pod led a podemílají jej, jsou podle vědců jednou z možných příčin tání ledovců.

Wolowick a jeho kolegové nápad otestovali na počítačových simulacích, přičemž jako modelový příklad si vybrali obří ledovec Thwaites v Antarktidě. Došli k tomu, že ke stavbě izolovaných sloupců nebo hald na mořském dně, z nichž každá by dosahovala výšky asi 300 metrů, by bylo potřeba mezi 0,1 a 1,5 kubického kilometru materiálu. Pro srovnání: na stavbu Palmových ostrovů v Dubaji bylo zapotřebí 0,3 kubického kilometru písku a kamení. A prokopání Suezského průplavu vyžadovalo odstranění přibližně jednoho kubického kilometru materiálu.

Pokud by ke stavbě těchto „hald“ došlo, šance na zabránění kolapsu ledové masy v západní Antarktidě by byla podle modelů asi 30 procent. A pokud by se na dně zbudovala konstrukčně složitější zeď – což by ovšem v náročných podmínkách ledového oceánu šlo jen velmi těžko – vznikla by 70 procentní šance o polovinu snížit přívod teplé vody.

Kdyby ledovec Thwaites roztál, mohl by se spustit proces, který by zvýšil hladinu oceánů o několik metrů. Vědci v posledních letech věnují průzkumům hlubokých studených vod stále více času. Například nedávno vyslaná průzkumná ponorka Boaty McBoatface zkoumá právě ledovec Thwaites. A podobné lodě by v budoucnosti mohly stavět podmořské zdi v těch nejnáročnějších podmínkách, píše Guardian.

Jak ale upozorňuje vedoucí výzkumu Wolowick, studie jako ta jeho by lidstvo neměly odrazovat od snižování emisí skleníkových plynů, které přispívají k oteplování atmosféry. „Čím více oxidu uhličitého uvolníme, tím menší je šance, že ledovce dlouhodobě vydrží ve své současné podobě,“ uvedl.

Ledovec
Autor: Kroulik, Pavel

Reklama
Reklama