čtvrtek 6. 4. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Německá vláda stupňuje boj proti šíření falešných zpráv na sociálních sítích. Kabinet Angely Merkel ve středu přijal zákon, který umožní udělit provozovatelům sítí, jako je Facebook, pokutu až 50 milionů eur, pokud do 24 hodin neodstraní obsah, který je v rozporu se zákonem, anebo uživatelům nedá možnost nahlásit příspěvek, který šíří nenávist. Zákon ještě musí schválit parlament, nicméně už teď se množí pochybnosti, jestli bude nová legislativa účinná.

„Pokud sociální sítě propagují nenávist a falešné zprávy, jsou za to zodpovědní jejich provozovatelé,“ oznámil ministr spravedlnosti Heiko Maas a dodal, že jeho cílem je donutit tyto sítě co nejdříve dodržovat německé zákony, které šíření a podněcování nenávisti zakazují. Maas chce zákon protlačit ještě před volbami, které Německo čekají na podzim.

Zákon je dalším vývojovým stupněm v tažení německé vlády, která bere hrozbu fake news asi nejvážněji v Evropě. A Facebook je v tomto boji jasným terčem. Doposud se přitom snažil s vládou spíše spolupracovat – nedávno oznámil, že v Německu najme nezávislé kontrolory, kteří budou ověřovat fakta a upozorňovat na falešné zprávy. Ozvala se však logická námitka: kdo bude rozhodovat o tom, co je a co není pravda?

Jedno z možných vodítek by mohl poskytnout mediální institut Poynter. Nezávislé sdružení žurnalistů vypracovalo jakýsi kodex pro ověřování faktů, k němuž se Facebook přihlásil. Právě Poynter a členové jeho sítě ověřovatelů zvané IFCN by mohli být možnými kontrolory (z českých zástupců tu najdeme platformu Demagog.cz). Kritici nicméně vyjádřili i obavu, že německá vláda se snaží zbavit odpovědnosti. Usiluje o to, aby o legálnosti obsahu rozhodoval Facebook, místo aby to dělaly německé soudy.

Facebook jako zbraň. (Mark Zuckerberg)
Mark Zuckerberg • Autor: Profimedia.cz

Německá vláda, jistě motivovaná dobrými úmysly, řeší jasné dilema: když rozhodování o tom, co je legální a co ne, přenechá velkým firmám zapsaným na burze, navíc v šibeniční lhůtě 24 hodin, povede to k tomu, že Facebook (a také YouTube nebo Twitter) budou raději mazat všechno, co jen zavání kontroverzí, aby nemuseli platit pokutu. Nastanou „mazací orgie“ a cenzurováním dojde k omezení svobody projevu, varuje třeba časopis Die Zeit. Proti zákonu se tak v Německu postavila řada občanských spolků na ochranu svobody projevu.

Podle informací Spiegelu se ministerstvo rozhodlo na kritiku reagovat a na poslední chvíli zákon změkčilo dodatkem k předloze. Skutková podstata činu „nebude naplněna jednorázovým porušením pravidel, píše se v dodatku. A při posuzování je potřeba uplatnit „velikou opatrnost, aby nedošlo k porušení svobody slova“.

Ve vysvětlení k zákonu je pak dále rozepsáno, že cílem ministerstva není vymáhání pokut v jednotlivých případech, ale vytvoření obecnějšího funkčního systému. Podle Spiegelu i Zeitu je tato nová formulace důležitá - a znamená, že si Facebook a spol. mohou oddechnout.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Když se Donald Trump letos v lednu nastěhoval do Bílého domu, velká část jeho odpůrců se neobávala ani tak jeho samého jako spíše šedovlasého chlapíka se studenýma očima, kterého si nový prezident přivedl s sebou.

Steve Bannon, bývalý voják, exbankéř a zakladatel Breitbart News, vlajkové lodi propagandistických zpravodajských webů, vedl Trumpovu úspěšnou volební kampaň a pak byl za své zásluhy odměněn – stal se hlavním prezidentovým stratégem a stálým členem Národní bezpečnostní rady. Zjednodušeně řečeno zasedal u stolu, kde se rozhoduje o míru a válce, tedy o zahraničních vojenských misích Spojených států nebo akcích proti terorismu. O tuhle důležitou židli ovšem tento týden Bannon přišel.

Muž, který se netají svými xenofobními a rasistickými názory, byl považován za zákulisního hráče, který má na chod nové administrativy obrovský vliv. Časopis Time v únoru umístil Bannonův portrét na titulní stránku s titulkem Velký manipulátor. V článku pak časopis naznačoval, že hlavní stratég je možná druhým nejmocnějším mužem planety.

Bannon stál za kontroverzním prezidentským výnosem Donalda Trumpa, který měl zabránit občanům sedmi blízkovýchodních zemí ve vstupu do Spojených států. Tento výnos, zjevně namířený proti občanům muslimských zemí, ale vyvolal velké protesty široké veřejnosti a dočasně ho zablokovalo několik federálních soudců. Po neúspěchu této akce Bannon a jeho tvrdý způsob prosazování politiky zřejmě ztratil důvěru prezidenta, který si potřebuje připsat nějaký důležitý úspěch, spekuluje list The New York Times.

Demonstrace proti serveru Breitbart New
Demonstrace proti serveru Breitbart News, září 2016 • Autor: Profimedia, Zuma Press – News

Existuje však také domněnka, že všechno je trochu jinak. Podle ní byl Steve Bannon jmenován do rady jenom proto, aby dohlížel na generála Michaela T. Flynna, Trumpova hlavního bezpečnostního poradce. Ten Ovšem vydržel na svém postu jenom 24 dní, než musel rezignovat kvůli tomu, že nadřízeným v Trumpovu týmu neříkal pravdu o svých schůzkách s ruským velvyslancem. Po Flynnově odchodu už Bannon není v radě potřeba, řekly NYT nejmenované informované zdroje. Pro tuto verzi mluví také fakt, že ačkoli byl Bannon odvolán z postu člena rady, zůstává hlavním Trumpovým stratégem.

Bannona formálně odvolal Flynnův nástupce v radě, hlavní bezpečnostní poradce, generál H. R. McMaster. Viceprezident Mike Pence se snažil Bannonovo odvolání zlehčit s tím, že se nejedná o odvolání, ale o rutinní změnu. Tisková kancelář Bílého domu změnu ani oficiálně neohlásila, objevila se pouze v nově složení rady a všimli si jí američtí novináři.

A je tu ještě další linie - podle serverů Politico nebo Huffington Post za Bannonovým odvoláním stojí Jared Kushner, Trumpův zeť a poradce, někdejší demokrat, který chce politiku dělat jinak, více technokraticky než skalní pravičák a populista Bannon. Oba muži se přetahují o to, kdo budce mít na Trumpa větší vliv. Na straně Kushnera je také vlivný národní ekonomický poradce Gary Cohn, bývalý prezident banky Goldman Sachs.

Další dějství přetahované mezi Bannonem a Kushnerem o přístup Trumpovu uchu budeme moci sledovat při nadcházející návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Spojených státech, píše Huffington Post. Názor na druhou nejvýznamnější ekonomiku a na to, jak by k ní USA měly přistupovat, se u obou poradců liší. Bannon zastává protekcionismus, který by mohl vést až k obchodní válce, zatímco Kushner vyznává umírněnější přístup.

Reklama
Reklama