Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Plynový pakt s Moskvou už nemá v Německu bezvýhradnou podporu

Ilustrační foto • Autor: Profimedia.cz
Ilustrační foto • Autor: Profimedia.cz

Zvoní kritizovanému projektu Nord Stream 2 umíráček? Tak daleko nejsme a zřejmě ani nebudeme, protože do potrubí, které přivádí po dně baltského moře do Evropy ruský plyn, investovali politický kapitál mnozí západní představitelé a evropské energetické firmy typu ÖMV či Shell pak přes pět miliard eur finančního kapitálu. Nová německá vláda však nemusí na dokončení projektu – plánované na rok 2019 – spěchat.

Jak píší Financial Times, němečtí Zelení hodlají při současném koaličním vyjednávání požadovat, aby nová vláda od Nord Streamu 2 odstoupila. Deník cituje člena vyjednávací týmu za Zelené a jejich bývalého předsedu Reinharda Bütikofera, který říká, že Zelení budou „bojovat za odmítnutí“ projektu při koaličním vyjednávání s křesťanskými demokraty a stranou Svobodných „tak jako jsme to činili dosud.“

„Naše pozice je jasná: odmítáme tento plynovod z mnoha důvodů – kvůli ekologickým dopadům, kvůli solidaritě s našimi evropskými sousedy, kvůli ekonomickým a bezpečnostním důvodům,“ dodal Bütikofer.

Pokud Nord Stream 2, jehož akcionářem je Gazprom, spatří světlo světa, zvýší kapacitu přívodu ruského plynu do Evropy, a tím i závislost kontinentálních států na něm. Také proto, že plynovod vynechává obvyklé tranzitní země – zejména Ukrajinu – a klíč k této surovině předává do rukou jen dvěma hráčům, Kremlu a německé vládě. Nord Stream 2 je tak v rozporu se zájem řady evropských zemí rozšířit portfolio dodavatelů a tím závislost na Rusku naopak snížit.

Už od prvních náčrtů se proto projekt stal terčem ostré kritiky zejména východoevropských států. Bývalý polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ho označil za „nový pakt Molotov-Ribbentrop“ a tehdejší premiér České republiky Mirek Topolánek v roce 2009 na adresu německé kancléřky Angely Merkel prohlásil, že jí podporu Nord Streamu „nikdy nezapomene“.

Projekt na německé půdě poháněli tamní sociální demokraté v čele s exkancléřem Gerhardem Schröderem a následná konzervativní vláda v čele se zmíněnou Angelou Merkel v podpoře pokračovala. Nyní by kvůli tlaku Zelených mohlo dojít ke změně; ti jsou však nejmenší částí pravděpodobného koaličního trojlístku. Záležet bude hlavně na postoji druhých nejsilnějších, liberálů z FDP. Ti se na adresu Nord Streamu 2 – stejně jako na téma protiruských sankcí – vyjádřili v minulosti různorodě. Sama Angela Merkel je zejména po anexi Krymu opatrnější k rusko-německým plánům, ale domácí byznys ji tlačí do opačné pozice.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].