pondělí 13. 3. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Už jste nejspíš zaslechli, že stroje jdou po vaší dobře placené práci. Novináři ze serveru Quartz - prozatím živí lidé, ale i to se brzy změní - pro ilustraci posbírali pár ukázek, kdo přijde první na řadu. Roboti už umějí otáčet hamburgerydělat skladníky,vyřizovat pojistky,vést účetnictví,spravovat investiční portfolio,nabírat lidi nebo zpracovat základní právní služby. Zdá se, že lidstvo nemá šanci. Všudypřítomná automatizace nás žene do záhuby. Obstojí jen ten, kdo vládnou mimořádnými schopnostmi nebo patentem na umělou inteligenci.

Ale dřív než začnete horovat pro základní příjem (financovaný zdaněním robotické práce – zatím posledním fanouškem je Bill Gates) nebo kopat bunkr, vězte, že není třeba vidět všechno tak černě.  Strach, že nám stroje seberou práci, není novinka. Nejdřív dělníci rozbíjeli tkalcovské stavy, pak přišla fobie z počítačů a dnes se totéž opakuje s roboty a umělou inteligencí. Technologický pokrok nikdy v historii nešel proti zaměstnanosti, tak proč by to tentokrát mělo být jiné, píše Quartz. Světlo naděje uprostřed robotické apokalypsy prý přece jen existuje.

Reklama
Reklama

Už je to skoro 500 let, co anglický duchovní zkonstruoval automatický pletací stroj a snil o tom, jak ušetří lidem práci. Když zažádal královský dvůr o patent, královna Alžběta I. odmítla – kvůli strachu o pracovní místa. Prezident Johnson dostal v 60. letech na stůl varovnou zprávu, podle níž měly počítače přivodit masivní nezaměstnanost. Dnes se mluví o konci lidské práce kvůli nástupu robotů.

Pletací stroje nakonec o práci nikoho nepřipravily. Naopak, během průmyslové revoluce v 19. století se počet tkalců a tkadlen v anglických továrnách zečtyřnásobil. Každý člověk mohl díky strojům vyrobit dvacetkrát víc plátna než o sto let dříve. K čemu tedy čtyřikrát víc dělníků?  Podle optimistů to funguje tak, že továrny díky automatizaci ušetří náklady na práci, a díky tomu buď 1) sníží ceny, což vede k větší poptávce, k nárůstu výroby a následně i zaměstnanosti, nebo 2) vytvoří větší zisk nebo zvednou mzdy, což vede buď k větším investicím, nebo větší spotřebě, což obojí opět vede k větší produkci a zaměstnanosti. Amazon ukazuje, že stejně to může fungovat i dnes. V jeho skladech dnes pracuje 45 tisíc robotů, oproti 1400 před třemi lety. Nabírání lidí v Amazonu ale běží dál pořád stejným tempem.

Existuje řada studií o tom, jak počítače a technologie vedou k nutnosti zaměstnat víc lidí. Obvyklá námitka je, že nová pracovní místa jsou ovšem špatně placená, ale teorie i praxe ukazují, že to tak být nemusí. Pokud podnik vydělá víc peněz se stejným počtem zaměstnanců, má peníze na to, aby jim přidal. Pokud se díky automatizaci zlevní výrobky, zaměstnanci firem si jich mohou koupit víc. Přesně to udělalo během průmyslové revoluce z Británie nejbohatší zemi světa. Tkalci brali v roce 1900 na hodinu dvakrát víc než v roce 1830.

Když průmyslová revoluce dorazila do USA, polovina populace tam ještě pracovala v zemědělství. Dnes jich je kolem dvou procent; kam se všichni poděli? Nejdřív do továren a pak na místa, o kterých se lidem před sto lety ani nesnilo, jako je obsluha počítače nebo pilotování letadla. Zhruba třetina nových pracovních míst, která vznikla v USA za poslední čtvrtstoletí, předtím sotva existovala. Totéž se může stát v budoucnu díky robotům a umělé inteligenci. Znepokojivé je na tom jen to, že nevím, o jakou práci přesně půjde…

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Slavný britský spisovatel Ian McEwan prohlásil, že referenda jako Brexit mu připomínají praktiky Třeří říše. V Barceloně na turné k  nové knize nazvané Nutshell oceňovaný autor nazval britský plebiscit o vystoupení z Evropské unie opravdovou katastrofou. A položil si otázku, zda by o takových věcech neměl rozhodovat raději parlament - než vše ponechávat na „toxické“ debatě.

,,Šestnáct milionů Britů chce zůstat v EU a sedmnáct milionů chce odejít. Existuje tu ale malá a velmi energická skupina tvořená neklidnými a neprůhlednými politiky, kteří se tváří, jako by ta půlka národa, která chce vystoupit, byla celou zemí,“ řekl listu McEwan El País.

Reklama
Reklama

Jednání o konečné podobě Brexitu vzbuzují v Britech stále silné emoce. Minulý listopad vrchní soud zkomplikoval vládě plány a nařídil, aby parlament musel formálně schválit začátek jednání o vystoupení. To se následně stalo a britský ministr pro Brexit David Davis prohlásil, že proces vystupování Velké Británie spustí do konce letošního března.

Část tisku zmiňované rozhodnutí soudu napadla - například Daily Mail soudce označil za nepřátele lidu. McEwan to nyní připodobnil k Robespierrovu teroru za dob Francouzské revoluce. A dodal, že politici, kteří chtějí mluvit „jménem lidu“, reagují čím dál agresivněji vůči těm, kdo jejich názory nesdílejí: „ Jejich militantní křídlo, bulvární média, začala šťourat do životů soudců, kteří prohlásili, že Brexit může znamenat ztrátu lidských práv; pátrala, jestli jsou homosexuální a podobně. Ovzduší v mé zemi je dnes velmi zkažené.“

Svá tvrzení pak spisovatel ještě dovysvětlil v rozhovoru v El Confidencial, kde mimo jiné řekl, že přese všechny slabiny a nedokonalosti nám Evropská unie pomohla přežít šedesát let v míru. Podle analytiků chce ve skutečnosti odejít pouze jedna třetina Britů, v souvislosti s Brexitem se řeší i otázka budoucnosti Skotska a jeho případného odtržení od Velké Británie.

Reklama
Reklama