úterý 20. 12. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Okolnosti pondělního vraždění v Berlíně se stále vyšetřují. Na oblíbeném předvánočním tržišti hlavního města zahynulo 12 lidí, 48 je zraněno. Akce silně připomíná podobný červencový atentát ve francouzské Nice, ale o útoku se pravděpodobně nakonec dozvíme víc: řidič byl zadržen a podle průběžných zpráv se jedná o žadatele o azyl pákistánského nebo afgánského původu. Původní řidič polského kamiónu, který do nakupujících najel, se pohřešuje.

V Německu už k menším teroristickým útokům došlo. V červenci zranil afgánský mladík pět pasažérů ve vlaku ve městě Würzburg. O týden později zranil dalších 15 lidí sebevražedný atentátník před barem v Ansbachu. Předvánoční útok na poklidnou tržnici představuje pro Německo další vyhrocení situace, se kterou se nebude snadné vyrovnat.

Reklama
Reklama

Financial Times citují Markuse Pretzella, jednu z vůdčích osobností populistické Alternativy pro Německo, který po útoku naložil všechnu vinu na bedra německé kancléřky. “Tohle jsou mrtví Angely Merkel,“ napsal. Také The Washington Post má za to, že pokud se potvrdí identita útočníka, “přilije to další olej do ohně již tak vyhrocené debaty o rozhodnutí Angely Merkel otevřít hranice téměř jednomu milionu přistěhovalců, z nichž většina prchá před válkou na Blízkém východě”.

Čtěte také: Berlínský vzkaz: Evropě hrozí nebezpečí, ale musí si zachovat chladnou hlavu

The Guardian pak popisuje psychologický dopad útoků jako “stmívání nad německými mini-utopiemi” - čímž myslí právě akce jako předvánoční trhy, jež pro Němce představují jakési oázy klidu uprostřed shonu běžného života. “Zvláště před Vánoci si mnozí Berlíňané domlouvají návštěvy takových míst, aby se potkali s přáteli nad sklenkou svařáku,” popisuje britský deník realitu důvěrně známou také z českých měst.

The Guardian dodává, že některé tržnice v poslední době zavedly bezpečnostní opatření - obehnaly prostor zátarasy, zakázaly vstup s rozměrnými batohy nebo vpustily mezi nakupující policisty v civilu. Právě Breitscheidplatz, kde k pondělnímu útoku došlo, se ale pyšnil otevřeností a lákal na předvánoční pohodu včetně atrakcí pro děti. Bezprostředně po útoku prý stánkaři vůbec nemohli uvěřit, že by na tak poklidné místo někdo mohl zaútočit a utěšovali se tím, že zaslechli policisty, jak ve vysílačkách mluví o tom, že řidič za volantem prostě usnul. Vyšetřování v tuto chvíli není uzavřeno, ale na náhodnou nehodu už mnoho lidí nevěří.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Jediný prosincový večer, tři útoky v Evropě a jejím bezprostředním okolí. V turecké Ankaře byl v zavražděn ruský velvyslanec. V Berlíně zahynulo během pravděpodobného teroristického útoku dvanáct lidí. Ve švýcarském Zurichu došlo k útoku na mešitu, zraněni byli tři lidé.

Vražda ruského diplomata vyvolala první vlnu obav. Pachatelem byl propuštěný turecký policista, který odkázal na boje v Sýrii a speciálně na masakr v severosyrském Aleppu. Proti ruské podpoře režimu Bašára Asada se konaly v Turecku v posledních dnech demonstrace. Útok na první pohled připomínal zlomové historické okamžiky, které nasměrují dvě mocnosti v komplikovaných vzájemných vztazích k nevyhnutelnému konfliktu. “Na sociálních sítích mnozí spatřovali paralelu s atentátem na rakouského vévodu Ferdinanda, která pomohla vyvolat první světovou válku v Sarajevu,“ popisoval úzkost veřejnosti list The New York Times.

Reklama
Reklama

První reakce naštěstí nic takového nenaznačují. Situace je plně v rukou Moskvy, především na ní záleží, zda cítí potřebu zaplétat se dalších konfliktů. Její vztahy s Ankarou skutečně prošly v posledních dvou letech sérií zvratů: od prudkého ochlazení pramenícího z protichůdných zájmů ve válčící Sýrii a vrcholícího sestřelením ruské stíhačky až k oteplení v posledních měsících. Turecký prezident Erdogan se Putinovi za sestřelení letounu omluvil a navštívil ho v Petrohradu. Následovalo uvolnění ruských ekonomických sankcí, ekonomické dohody a omezená spolupráce v Sýrii - Turecko mohlo se souhlasem Moskvy vyslat své jednotky hluboko na syrské území a vyčistit základny Islámského státu v blízkosti svých hranic.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan • Autor: Globe Media / Reuters

BBC shrnuje, že Putin vystoupil v televizi a prohlásil, že útok je “nepochybnou provokací s cílem narušit normalizaci bilaterálních vztahů (s Tureckem) a mírový proces v Sýrii”. Za provokaci označil útok i turecký prezident Erdogan, který se rychle telefonicky spojil s Putinem. Také Erdogan označil atentát za snahu poškodit vztahy Turecka a Ruska a dodal, že to se strůjcům atentátu nepodaří.

The Economist upozorňuje, že ruské úřady po atentátu potvrdily konání trojstranné schůzky ministrů zahraničí Ruska, Turecka a Íránu naplánované na úterý do Moskvy. Na schůzce se bude řešit právě situace v Sýrii, kde Rusové spolupracují s Turky na zajištění koridoru pro civilisty evakuované z bombardovaného Aleppa.

Turecko a Rusko se v tuto chvíli navzájem potřebují. Ankara původně podporovala syrské protivládní povstalce, ale v posledních měsících své ambice svrhnout vládce v Damašku opustila - a soustředí se (tradičně) na potlačení ambicí Kurdů vytvořit na hranicích Turecka silnou samostatnou enklávu. K tomu potřebuje pomoc Ruska, silného hráče na syrském bojišti, a Rusko zase využívá spolupráce s Tureckem, jež dříve povstalce podporovalo a má na ně vliv. “Obě země se podle všeho tiše dohodly, že Turecko se vzdá podpory některým povstaleckým skupinám a Rusko ukončí podporu syrským Kurdům,” píše zmiňovaný deník.

Válka v Sýrii se však zjevně přelévá do stále širšího prostoru. V Turecku je nyní okolo třech milionů syrských uprchlíků. Americký think tank Stratfor zase upozorňuje, že v posledních měsících roste počet teroristických hrozeb v Rusku. Islámský stát již 1. srpna vyzval k útokům na ruské cíle. V listopadu provedly ruské bezpečnostní síly sérii zátahů na ruském území. Před pěti dny pak Rusové údajně zmařili plány na útoky v Moskvě.

Reklama
Reklama