pátek 7. 4. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

První americké rakety dopadly na Sýrii, šest let po začátku tamní občanské války. Útok nařídil v noci prezident Donald Trump jako americkou odpověď na nedávný útok chemickými zbraněmi, který podle většiny pozorovatelů - a v tomhle případě především podle americké diplomacie - spáchala syrská armáda prezidenta Bašára Asada.

Americké rakety zničily leteckou základnu Šajrát, kde byly podle amerického ministerstva obrany skladované chemické zbraně. Spojenci USA - včetně Turecka - útok vesměs přivítali, Rusko jej odsoudilo a podle prezidenta Putina vážně poškodil rusko-americké vztahy. Ruská armáda dostala od svých amerických protějšků varování předem.

Žádní ruští vojáci tak při útoku nezahynuli, podle syrských zdrojů stál útok život čtyři příslušníky syrských sil. Podle libanonské televizní stanice Majadín předali Rusové podle všeho varování svým syrským partnerům, protože syrská armáda evakuovala ze zasažené základny téměř všechna bojová letadla. Rusko podporuje prezidenta Asada dlouhodobě, má v Sýrii jednotky na zemi i ve vzduchu a aktivně se účastní bojů proti protivládním povstalcům.

Podle americké administrativy to není začátek delší vojenské kampaně, ale “vyslání zprávy”. Americkou politiku je tak dost složité číst. Před týdnem velvyslankyně v OSN Nikki Haley oznámila, že Spojené státy už nechtějí odstranit Bašára Asada z pozice prezidenta, což byla velká otočka oproti strategii prezidenta Obamy.

Nyní prezident Trump vyslal zprávu pomocí 59 raket a zároveň prohlásil, že s Asadem “se něco musí stát”. Je samozřejmě možné, že chemický útok plánovanou změnu americké strategie v Sýrii vrátil zpět - a Spojené státy výrazně přitvrdí.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Rozhodnutí amerických zákonodárců, že poskytovatelé internetového připojení budou moci prodávat data o svých zákaznících, přesněji řečeno o tom, co na internetu vyhledávají, způsobilo velké rozhořčení. Nejspíš oprávněné, i když není ještě zcela jasné, jak přesně bude obchod s daty fungovat, a tedy co všechno bude k mání.

 Reakce občanského odboje byla razantní a americkým internetem se rázem začaly šířit návody, jak obchody ne znemožnit, ale zkomplikovat. Nejjednodušší možností je vytvářet “vyhledávací hluk”: zapnout si jednoduchý program, který za vás na Googlu vyhledává úplné nesmysly. Třeba když jdete spát.

 Váš počítač tak sám od sebe vyhledává v rychlém sledu třeba “sleďovou pomazánku”, “betonový obklad”, “bonbónový čenich” nebo “ofsajd v šachu”. Něco dává smysl, něco ne, na každý z vyhledaných výsledků se prohlížeč na chvíli podívá a pak zase pádí pryč. Smysl je jasný: provideři připojení by rádi prodávali vaše data marketingovým oddělením a agenturám, které by tak mohly lépe cílit reklamy. Pokud jim ale prodají vaši vyhledávací historii, která pravidelně prochází podobnými hlukovými večírky, jsou to data takřka bezcenná.

 Je to velmi primitivní a odpověď na otázku, která vás jistě napadla, zní: ne, státní špiónské organizace to neoblafne. Protože výše uvedený algoritmus se nechová jako člověk, což sofistikované algoritmy vládních agentur hravě odhalí. A vaši skutečnou aktivitu a umělý hluk odfiltrují. Dokud ale podobné programy nebudou mít případní kupci zákaznických dat, je to docela funkční obrana proti podivným politickým nápadům.

Čtěte také: Internet i Trump jdou špatným směrem, říká vynálezce světové sítě

Reklama
Reklama