Lékaři potvrdili první přenos rakoviny prsu skrze transplantaci
Čtyři lidé dostali rakovinu po „mimořádně nepravděpodobném“ přenosu nemoci transplantací z těla dárce, říká čerstvá zpráva holandských lékařů. Tři zemřeli. Všichni čtyři pacientky dostali orgány od jedné dárkyně a u všech po čase propukla rakovina prsu. Tři, u kterých nemoc metastázovala do další části těla, zemřely. Čtvrtá pacientka přežila, neboť darovaný orgán se podařilo včas odebrat, a její imunitní systém se dokázal se situací vypořádat.
„Při transplantacích je vždycky nějaké malé riziko, že se něco zvrtne, i u těch nejbanálnějších operací,“ komentovala věc pro CNN dr. Frederike Bemelman z amsterodamské univerzity, podle níž je citovaný případ naprosto ojedinělou událostí, s níž se za svých 20 let praxe v transplantační imunologii ještě nesetkala.
Třiapadesátiletá zemřela na mrtvici a podle všech běžně prováděných testů byla jinak zcela zdráva - proto šly její ledviny, plíce, játra a srdce jako dar do transplantačního programu. Bohužel, v jejím těle se už zároveň - slovy lékařů - rozvíjela „v podstatě ještě zcela nerozpoznatelná rakovina“.


Rok a půl po transplantaci byla s podezřením na kolaps transplantovaného orgánu přijata do nemocnice dvaačtyřicetiletá žena, která od dárkyně přijala plíce. Screening odhalil v jejích lymfatických uzlinách rakovinové buňky a analýza DNA ukázala, že pocházejí z těla dárce. Dvaašedesátiletá příjemkyně levé ledviny a o čtyři roky mladší pacientka s darovanými játry byly přijaty v rychlém rozmezí pár měsíců později.
U všech byl nález stejný: do těla se jim při transplantaci dostaly „mikrometastáze“, skupiny rakovinových buněk příliš malých na to, aby mohly být běžnými metodami objeveny. I když k nějakým přenosům rakoviny přímo transplantovaným orgánem už podle lékařských zpráv došlo, amsterodamská transplantace je považována za první případ přenosu rakoviny prsou.
Dárcem orgánů se nemůže stát nikdo se zhoubným nádorem - s výjimkou, reportuje CNN lékařská data, „většiny karcinomů kůže“ a určitých zapouzdřených nádorů. Pravděpodobnost rizika přenosu nádorů se uvádí mezi 0,01 až 0,05 procenty pro jednotlivé orgány. „Benefity transplantací dalekosáhle přesahují tohle nepatrné riziko. Lidé by z toho neměli mít strach,“ cituje CNN doktorku Bemelman.
A její kolega, britský profesor Graham Lord dodává, že se do budoucna možná podaří vyhnout i těmto naprosto výjimečným událostem, protože v běhu už jsou experimentální programy na odhalení úplně počátečních stádií rakoviny.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















