čtvrtek 4. 10. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Hlasování horní komory kanadského parlamentu stvrdilo už několik dní známou zvěst: Kanada odebírá čestné občanství někdejší legendě boje za lidská práva, držitelce Nobelovy ceny míru Do Aun Schan Su Ťij. Současná vůdkyně Myanmaru (Barmy), která za snahu přivést do své země svobodu strávila léta v domácím vězení, přišla o čestný titul kvůli podílu na genocidě vůči menšinovému národu Rohingů.

Rozhodnutí vzít Su Ťij čestné občanství odsouhlasilo už před týdnem dolní zákonodárné těleso a senátoři ho teď jednomyslně podpořili. „Je to správný vzkaz jak pro ni, tak pro Myanmar a pro celý svět,“ komentovala rozhodnutí svých kolegů nezávislá senátorka Ratna Omidvar. „Musíme dát jasně najevo, že spolupachatelé genocidy tady v Kanadě nejsou vítáni  - tím spíš jako čestní občané.“

Reklama
Reklama

Verdiktem kanadského parlamentu se pro Su Ťij technicky vzato nic nemění, jde jen o čestný titul, nicméně na symbolické rovině jde pro ni o silný vzkaz. Mlčení dlouholeté bojovnice za lidská práva ke zvěrstvům, které armáda většinově buddhistického Myanmaru páchá už nekonečné měsíce na muslimské menšině Rohingů, je neúnosné.

Fakt, že v Myanmaru dochází k oficiálně organizované genocidě a že Su Ťij – de facto premiérka tamní vlády – naprosto selhala v povinnosti chránit své občany, přinesla nedávno zpráva OSN. Konkrétně jsou v ní zmíněna jména několika armádních velitelů, kteří by podle vyšetřovacího týmu měli stanout před soudem za zločiny proti lidskosti spáchané v akcích, jež – jak říká zpráva - „šokují jak úděsností svých činů, tak obrovským rozsahem“. Su Ťij a její vedená administrativa se podle OSN dopouštěla spolupachatelství především tím, že akce vojáků kryla a vypouštěla kolem nich ochranou mlhu lží – například že jde o „protiteroristickou operaci“.

Po vyškrtnutí Su Ťij zůstává na seznamu čestných občanů Kanady pět osobností: švédský diplomat Raoul Wallenberg, Nelson Mandela, Tändzin Gjamccho, 14.dalajlama, Karim Aga Khan IV, 49.imám šiitských muslimů a Malála Júsufzaj.

Vývoj kolem někdejší ikony boje za svobodu a demokracii reflektovalo i Kanadské muzeum lidských práv, kde u profilu Su Ťij přibyly informace o zvěrstvech proti Rohingům a o parlamentním rozhodnutí vzít jí titul čestného občana. „Ztlumili jsme také přisvětlení její fotky na tablu zachycujícím časovou osu boje za lidská práva a přemýšlíme o tom, že její tvář nahradíme portrétem nějakého příslušníka rohingské menšiny,“ citují kanadská média mluvčího muzea Rorie McLeoda.

Jediné, co tak v současných otřesech Su Ťij – alespoň zatím – zůstane, je Nobelova cena míru, udělená jí na návrh Václava Havla v roce 1991 za obrovský příspěvek k boji za demokracii. „I když je současné konání paní Su Ťij politováníhodné, její ocenění nebude anulováno,“ řekl kanadské CBS šéf Nobelovy nadace Lars Heikensten.

https://www.youtube.com/watch?v=cwjJJgMA_kM

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Která světová města budou zatopená, pakliže se zvedne hladina moří? Laik by řekl, že se stačí podívat na mapu - a přidáme-li k současné hladině moře jeden metr, můžeme škrtnout všechnu pevninu pod touto úrovní. Jak ovšem na stránkách britského Guardianu vysvětluje metalurg a “materiálový inženýr” Mark Miodownik, takhle jednoduché to nebude: je to mnohem větší, nepředvídatelnější a fascinující loterie.

Planetární oceán od počátku minulého století stoupl o dvacet centimetrů. Zčásti za to může fakt, že voda se ohřívá a teplejší kapaliny zabírají více prostoru. Dalším důležitým - a dobře známým - faktorem je tání (nejen) antarktických a arktických ledovců. Tady se právě skrývá nejistota.

Reklama
Reklama

Náš svět je skála o tloušťce mezi třiceti a sty kilometry. Na poměry planety Země tedy velmi tenoučká vrstva, která tvoří naše hory, moře, kontinenty. Tato pevná vrstva se nazývá kůra a je usazená na plášti, který má teplotu až 900 stupňů Celsia. Do ruda rozžhavená skála se z dlouhodobého hlediska chová jako kapalina. Ne že by zrovna „šplouchala“, ale je v neustálém mírném pohybu. Z toho plyne, že výška našeho světa není stálá. Kontinenty jsou na podkladu, který má jistou vůli.

Pokud roztaje ledovec, uvolní do světového oceánu velké množství vody. Zároveň ale zbaví podstatné váhy své podloží, které se tak pomalu začne zvedat. A právě tento faktor rozhodne, které konkrétní oblasti dřív zaplaví voda.

Miodownik v této souvislosti zmiňuje hustě osídlené východní pobřeží Severní Ameriky. Jeho obyvatelé by sice měli nervózně sledovat závod v tání – ale pokud jako první roztají grónské ledovce, mají šanci, že se nebudou stěhovat, nebo alespoň ne tak v takových počtech. Odlehčený severoamerický kontinent se totiž začne zvedat, a pokud aspoň trochu udrží krok se stoupající mořskou hladinou, k masivnímu zaplavení nemusí dojít. Pokud ovšem jako první podlehnou globálnímu oteplování ledovce na jihu planety, pak mají města jako New York, Miami či Québec vážný problém.

Reklama
Reklama