Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Denní menu, Společnost

Jazykovědci se přou, zda po brexitu vznikne evropská angličtina

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Co se stane s angličtinou po brexitu? Tuhle otázku si klade komentátor britských Financial Times Michael Skapinker, když se ve svém nejnovějším sloupku zamýšlí nad tím, jaký dopad bude mít odchod Velké Británie z EU na čistotu jeho mateřštiny. Jak známo, přes usilovnou snahu Francie to změnit je právě angličtina je nejčastějším prostředkem komunikace mezi obyvateli osmadvaceti států Evropské unie. Její každý uživatel do ní přitom přirozeně vnáší část ze svého mateřského jazyka a angličtina se tak mění. A Skapinker a jím citovaní britští jazykovědci se ptají, jakým směrem se vydá poté, až její rodilí mluvčí z EU odejdou.

Jejich společný závěr říká, že se v angličtině zřejmě „zabetonují“ už dnes používané obraty a slova, která Brit pochopí, ale sám od sebe by je nepoužil, nebo která jsou gramaticky špatně. Příkladem uvedeným v textu je slovo informace v plurálu. Angličtina jej nezná, používá se jen „information“ v jednotném čísle. V drtivé většině ostatních evropských jazyků včetně češtiny se ale vyskytují obě podoby, tedy jedna informace i více informací:  Evropané to často (a chybně) při komunikaci v angličtině používají k rozlišení významu sdělení.

Dalším příkladem je práce s neurčitým „there si/there are/there was“ při popisu nějakého místa nebo události. Zatímco Angličan použije obrat „there were XY people at the party“ ke sdělení, že „na večírku bylo XY lidí,“ ostatním evropským jazykům je podle britského listu bližší formulace „we were XY people at the party,“ tedy „bylo na XY lidí na večírku“. A podobně chybnými, ale srozumitelnými výrazy a obraty bude angličtina podle autorů stále více „zanášena“.

Shoda mezi nimi nicméně nepanuje v tom, zda se ze všech těch angličtin, které budou Evropané používat k dorozumění mezi sebou i po odchodu Britů z Unie, zrodí nějaká nová. Jazykovědkyně Jennifer Jenkins si myslí, že je to nepravděpodobné, kvůli existenci dvaceti čtyř odlišných národních jazyků je na evropském kontinentě zkrátka příliš variant angličtin na to, aby vznikla jedna převažující, evropská.

Sloupkař Skapinker je opačného názoru: jak se budou Evropané stále více míchat, více cestovat a chodit do smíšených škol s výukou angličtiny už od raného věku, něco jako „Eurish“, evropština, vznikne. Změna by v každém případě neměla trvat dlouho, údajně stačí jedna generace. Střední a mladší ročníky tak ještě čeká dobrodružství.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].