Denní menu

čtvrtek 18. 5. 2017

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Nový francouzský prezident představil svoji první vládu a rozhodně zatím jedná v intencích předvolebních prohlášení. Kabinet dodržuje paritu pohlaví, o níž Emmanuel Macron mluvil v kampani: má jedenáct ministrů a jedenáct ministryň (s premiérem je to dvanáct mužů na jedenáct žen). Celkovým počtem členů je to mimochodem druhá nejhubenější vláda za posledních dvacet let.

Většina členů, konkrétně jedenáct, pochází z kruhů mimo stranické sekretariáty a dosud měli nulové nebo malé zkušenosti s politickou funkcí. Nejde ale o novice nebo novicky vzhledem k přidělené agendě. Naopak, Macron sáhl po ostřílených lidech z oboru a “jen” jim dal politickou odpovědnost.

Enviromentalista, novinář a hlasitý kritik vládní ekologické strategie Nicolas Hulot tak přijal funkci ministra životního prostředí. Podobně Élisabeth Borne, dosavadní generální ředitelka podniku RATP, provozovatele pařížské veřejné dopravy a společnosti, která si s oblibou a často bere Pařížany i návštěvníky francouzské metropole jako rukojmí svých požadavků po státu, je novou ministryní dopravy.

Reklama
Reklama

Macron dodržel i slib namíchání vlády z různých politických směrů, aby měla vyšší šance získat důvěru v parlamentu a mohla se opírat o efektivní většinu v Národním shromáždění. Kabinet pod vedením mladého pravicového politika Edouarda Philippa tak má mimo jiné tři členy za konzervativní Republikány, čtyři zástupce Socialistické strany a tři členy centristického hnutí Francoise Bayroua; ten sám bude ministrem spravedlnosti.

Z českého pohledu je nejpodstatnější, že Macron umístil těžiště vlády do Evropy a ještě konkrétněji na Rýn.  Vzal do vlády hned dvě europoslankyně, Sylvii Goulard a Marielle de Sarnez. Goulard nově povede resort obrany,  de Sarnez je ministryní pro Evropu. Obě dvě mají evropské záležitosti jako dlouhodobou specializaci. Marielle de Sarnez je členkou unijního sněmu už od roku 1999, Sylvie Goulard působila mimo jiné v kabinetu exšéfa Evropské komise Romana Prodiho a dodnes přednáší a píše analýzy na téma evropské integrace.

Sylvie Goulard, stejně jako ministr hospodářství, konzervativec Bruno Le Maire, a také šéf rezortu zahraničí - nově pojmenovaného „ministerstvo Evropy a zahraničních věcí” - Jean-Yves Le Drian jsou navíc germanofilové. Tedy zástupci těch francouzských politiků, kteří růst země vidí v pevné francouzsko-německé vazbě, a ne zahraničněpolitické izolaci s občasnými výlety do Afriky. Ministryně Goulard a ministr Bruno Le Maire, na kterém bude ležet největší díl odpovědnosti za ostré ekonomické reformy a zeštíhlení francouzského státu, mluví plynně německy, Le Maire byl “vyslancem” Republikánů pro Berlín a CDU/CSU.

Znamená to, že se Macron obklopil lidmi, kteří k restartování francouzsko-německého motoru budou mít co říct a stejně tak lze od nich očekávat erudici při případném novém integračním zápalu okolo eurozóny. Ten se po německých volbách pravděpodobně objeví, ale o tom jindy. Prozatím platí, že Macron vybral do funkcí rozhodujících také pro Česko osobnosti, které nepůjde opít rohlíkem.

Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Pokud si americký prezident Donald Trump myslel, že vyhozením ředitele FBI Jamese Comeyho ukončí vyšetřování svých spolupracovníků kvůli jejich možnému napojení na ruskou vládu během předvolební kampaně, tak se spletl. Vyšetřování bude pokračovat - a nyní ho povede někdo, koho prezident nemůže jen tak odvolat.

Mužem, jehož ministerstvo spravedlnosti pověřilo zvláštním úkolem, je bývalý šéf FBI Robert Mueller, který úřad vedl 12 let za vlád George Bushe a Baracka Obamy. „Mueller je jedním z mála lidí, který má dostatek zkušeností a respektu k tomu, aby úkol zvládl. Náměstek ministra spravedlnosti Rod Rosenstein prokazuje jeho jmenováním americkému národu službu,“ hodnotí výběr deník New York Times.

Další skandál: Trump chtěl, aby FBI přestala vyšetřovat ruské kontakty poradce Flynna

Deník připomíná, že šéf FBI Mueller i Comey, který byl rovněž náměstkem ministerstva spravedlnosti, projevili odvahu a nezávislost už dříve. V roce 2004 oba vyhrožovali Georgi Bushovi, že pokud bude bez souhlasu ministerstva pokračovat v programu domácího sledování Američanů, podají demisi. Stejnou nezávislost nyní projevil náměstek Rosenstein, když jmenoval vyšetřovatelem Muellera. Postavil se tím prezidentovi, který jakékoli vyšetřování vehementně odmítal. Rosenstein kvůli obavám z Trumpova nátlaku výběr Muellera do poslední chvíle tajil. Informoval o něm Bílý dům až ve chvíli, kdy už byl výběr podepsaný, píší NYT.

Vyšetřování kontaktů Trumpových lidí s Ruskem bude probíhat pod dohledem ministerstva spravedlnosti a odvolat speciálního zmocněnce Muellera bude moci pouze náměstek Rosenstein, který ho jmenoval. Tuto pravomoc by měl za normálních okolností ministr spravedlnosti Jeff Sessions, ten je však od případu oddělen kvůli vlastním prokázaným vazbám na Rusko. Sessions se během Trumpovy předvolební kampaně dvakrát sešel s ruským velvyslancem ve Spojených státech.

Je zásadní udržet vyšetřování při životě, píše americký deník. Zvlášť poté, co odvolaný Comey oznámil, že na něj Trump tlačil, aby ho ukončil. Trump jistě může tlačit i na náměstka Rosensteina a snažit se ho přesvědčit, aby Muellera odvolal. Posledním prezidentem, který se pokusil vyhodit zvláštního vyšetřovatele, byl nicméně Richard Nixon během aféry Watergate. A jak známo, záhy byl donucen složit funkci.

Reklama
Reklama
Reklama