Jak řekl, tak se stalo. Macronova vláda je proevropská a sází na spojenectví s Německem
Nový francouzský prezident představil svoji první vládu a rozhodně zatím jedná v intencích předvolebních prohlášení. Kabinet dodržuje paritu pohlaví, o níž Emmanuel Macron mluvil v kampani: má jedenáct ministrů a jedenáct ministryň (s premiérem je to dvanáct mužů na jedenáct žen). Celkovým počtem členů je to mimochodem druhá nejhubenější vláda za posledních dvacet let.
Většina členů, konkrétně jedenáct, pochází z kruhů mimo stranické sekretariáty a dosud měli nulové nebo malé zkušenosti s politickou funkcí. Nejde ale o novice nebo novicky vzhledem k přidělené agendě. Naopak, Macron sáhl po ostřílených lidech z oboru a “jen” jim dal politickou odpovědnost.
Enviromentalista, novinář a hlasitý kritik vládní ekologické strategie Nicolas Hulot tak přijal funkci ministra životního prostředí. Podobně Élisabeth Borne, dosavadní generální ředitelka podniku RATP, provozovatele pařížské veřejné dopravy a společnosti, která si s oblibou a často bere Pařížany i návštěvníky francouzské metropole jako rukojmí svých požadavků po státu, je novou ministryní dopravy.
Macron dodržel i slib namíchání vlády z různých politických směrů, aby měla vyšší šance získat důvěru v parlamentu a mohla se opírat o efektivní většinu v Národním shromáždění. Kabinet pod vedením mladého pravicového politika Edouarda Philippa tak má mimo jiné tři členy za konzervativní Republikány, čtyři zástupce Socialistické strany a tři členy centristického hnutí Francoise Bayroua; ten sám bude ministrem spravedlnosti.
Z českého pohledu je nejpodstatnější, že Macron umístil těžiště vlády do Evropy a ještě konkrétněji na Rýn. Vzal do vlády hned dvě europoslankyně, Sylvii Goulard a Marielle de Sarnez. Goulard nově povede resort obrany, de Sarnez je ministryní pro Evropu. Obě dvě mají evropské záležitosti jako dlouhodobou specializaci. Marielle de Sarnez je členkou unijního sněmu už od roku 1999, Sylvie Goulard působila mimo jiné v kabinetu exšéfa Evropské komise Romana Prodiho a dodnes přednáší a píše analýzy na téma evropské integrace.
Sylvie Goulard, stejně jako ministr hospodářství, konzervativec Bruno Le Maire, a také šéf rezortu zahraničí - nově pojmenovaného „ministerstvo Evropy a zahraničních věcí” - Jean-Yves Le Drian jsou navíc germanofilové. Tedy zástupci těch francouzských politiků, kteří růst země vidí v pevné francouzsko-německé vazbě, a ne zahraničněpolitické izolaci s občasnými výlety do Afriky. Ministryně Goulard a ministr Bruno Le Maire, na kterém bude ležet největší díl odpovědnosti za ostré ekonomické reformy a zeštíhlení francouzského státu, mluví plynně německy, Le Maire byl “vyslancem” Republikánů pro Berlín a CDU/CSU.
Znamená to, že se Macron obklopil lidmi, kteří k restartování francouzsko-německého motoru budou mít co říct a stejně tak lze od nich očekávat erudici při případném novém integračním zápalu okolo eurozóny. Ten se po německých volbách pravděpodobně objeví, ale o tom jindy. Prozatím platí, že Macron vybral do funkcí rozhodujících také pro Česko osobnosti, které nepůjde opít rohlíkem.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].