pátek 30. 3. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Švédská módní značka H&M má po zimě ve skladech rekordní množství neprodaného zboží za víc než čtyři miliardy dolarů. Důvodem jsou nečekané výkyvy počasí, které začátkem roku zamávaly obvyklými sezónními nákupními trendy, ale možná i hlubší problém ohledně řízení zásob a odlivu zákazníků k nákupům oblečení on-line.

HM graf

Reklama
Reklama

Údaje, které vzhledem k velké globální expanzi značky zaujaly po světě řadu médií od Bloombergu po New York Times, vyšly najevo spolu s čtvrtletními výsledky H&M. Zisk firmy spadl o 62 procent na nejnižší úroveň za deset let, akcie firmy klesly na minimum od roku 2005. Neprodaného oblečení v prodejnách přibylo – i přes údajně agresívnější slevy – za poslední rok o sedm procent.

Výsledkem mají být další slevy, ale i strategičtější změny. Šéf Karl-Johan Persson uvedl, že udělal chybu při loňském zužování sortimentu a že se chce víc opřít do on-line prodeje. Do dvou let by mělo být možné nakupovat u H&M po internetu z domova na všech trzích, kde značka funguje.

„Nezlepšili jsme se dost rychle,“ uznal Persson. „Tvrdě pracujeme na tom, abychom to napravili.“

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Demokracie už není dominantní politickou ideou ve světě, píše Ivan Krastev v The New York Times. Odkazuje na politologa Kena Jowitta, podle něhož se skutečná moc států dá nejlépe měřit tím, nakolik jsou ostatní ochotní napodobovat jejich instituce a životní styl.

V 17. století byla vzorem moci a prestiže Francie krále Ludvíka XIV. - jiné evropské státy ji imitovaly, vyučovaly francouzštinu, kopírovaly francouzské manýry a stavěly ve svých městech menší verze zámku ve Versailles.  V 19. století se pak objektem politických tužeb stal britský parlament -  například Maďaři v Budapešti postavili podobný.

Reklama
Reklama

“Po konci studené války pak převládl pocit, že stojíte na správné straně historie, pokud napodobujete Západ. Pořádat volby a psát ústavy inspirované tou americkou bylo pro sebevědomí států stejně důležité jako vlastnosti chytrého telefonu pro sebevědomí dnešních teenagerů,” píše Krastev v komentáři nazvaném Vítejte v době doživotních vládců, který reaguje na proměnu Komunistické strany Číny, jež Si Ťin-pchingovi umožní zůstat bez omezení v čele státu.

“Omezování moci vládců bylo způsobem, jak se i nedemokratické státy přizpůsobovaly éře demokracie. Naoko dodržovaly demokratickou fasádu a pořádaly volby…  Byl to podvod, ale pro demokratické systémy bylo důležité alespoň předstírat, že není. To bylo skutečným důkazem převahy ideálu demokracie - a nikoli samo šíření liberální demokracie. I Čínu to ovlivnilo.”

Až doteď. Čínský posun k vládě jednoho muže, který může zůstat u moci nadosmrti, proto podle Krasteva bude mít dopad i ve státech ležících daleko od „říše středu“. Stoupající počet lídrů v demokratických i nedemokratických státech se viditelně začíná chovat jako kdysi monarchové: koncentrují ve svých rukách moc a nezáleží jim na tom, zda je země autoritářská nebo demokratická. Podstatná je z jejich pohledu kvalita vladaře. Mohou se spolehnout i na veřejnou podporu: nedůvěra vůči politikům je vysoká a silný lídr je v očích mnoha voličů lepší než zkorumpovaný politický establishment.

Vláda silného muže je zkrátka v módě. Evropský model, v jehož jádru po zkušenostech z historie leží odmítnutí příliš silného vladaře, dnes čelí z globálního pohledu silné, jakkoli nevábné alternativě.