Co momentálně trápí amerického filantropa a jednoho z nejbohatších lidí světa Billa Gatese? Na tuto otázku odpovídá britskému deníku The Guardian: je to Afrika. Zakladatel společnosti Microsoft se proto rozhodl zaměřit svou pozornost na tento kontinent a směřuje sem polovina financí z nadace Billa & Melindy Gatesových. V jejích fondech, kam přispívá I Warren Buffett, je nyní okolo padesáti miliard dolarů.
Gates na počátku připomíná překotné změny, kterými za poslední dobu prošel svět. Tedy fakt, že se dnešní život vyvíjí k lepšímu a není na tom tak špatně, jak některé titulky říkají. Což zapadá do vidění Hanse Roslinga, autora bestselleru Factfullnes, nebo do názorů Stevena Pinkera v knize Enlightenment Now – shodují se, že svět doposud nikdy neprožíval tak rychlý nárůst prosperity, a to především u chudých.
Například v Indii před osmnácti lety navštěvovalo základní školu jedno z pěti dětí, dnes se vyučování účastní 97 procent školou povinných. Příznivý vývoj ukazuje i zpráva OSN předpovídající vývoj do roku 2030, podle které se bude situace nadále zlepšovat. Přesto právě africký kontinent stojí před několika zásadními výzvami, kterým je nutné čelit. A výraznou proměnnou, která tuto budoucnost ovlivní, bude výše investic směřující na tento kontinent.
Gates míní, že stabilita Afriky je nesmírně důležitá pro celý svět. Už proto, že na konci století mají na planetě přibýt čtyři miliardy lidí – a z toho tři se narodí v Africe. Americký miliardář mluví také o hrozbě rychlého šíření nemocí kvůli neexistujícím zdravotním službám. Nebo o migraci, kdy situace v Africe může být pro zbytek světa přínosem, ale stejně tak hrozbou. Gates v této situaci připomíná narůstající počet tamních mladých lidí a potřebu učinit jejich životy atraktivnější tam, kde se narodili. Volá proto po investicích do zdraví a vzdělání, chce také podporovat rozvoj zemědělské produkce.
Překážku pro navyšování investic v Africe ovšem americký miliardář vidí v současné politické situaci, kdy jsou částky věnované na pomoc pod tlakem izolacionistických tendencí a populistických politiků. Jen několik zemí dosáhlo předepsaných výdajů ve výši 0,7 procent hrubého národního důchodu věnovaných OSN na pomoc okolním státům – na špici nachází Norsko, Švédsko nebo Velká Británie. Gates pro The Guardian například vyzdvihuje roli Spojeného království při podpoře fondu očkování, kdy Británie poskytla finance na vakcíny pro pneumonii a průjmovým onemocněním – což nakonec zachránilo více než deset milionů životů. „A vědí to lidé ve Velké Británii?“ ptá se Gates.
Popisuje také špatnou situaci v Nigérii a podivuje se, proč afričtí politici nesoutěží v otázkách zlepšování zdravotnictví, ale často se zaměřují na otázky týkající se náboženství nebo národnosti. Britský deník ovšem tyto postoje hodnotí jako lehce naivní – a radí mu, ať se podává na Západ s jeho zvyšující se nerovností, brexitem, debatami okolo držení zbraní či potraty. A s příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu se situace ještě zhoršila: americký prezident například přestal financovat organizace, které v rámci pomoci zprostředkovávají i potraty, a napadl americký fond zahraniční pomoci, čemuž nakonec zabránil až Kongres včetně mnoha republikánů. „Kolik toho může za této situace Bill Gates tedy ovlivnit?“ namítá deník.
Podle Gatese je přitom důležité s americkým prezidentem a jeho administrativou začít spolupracovat na vizi pro Afriku. Jako výhodu vnímá fakt, že Trump má pouze v malém počtu témat pevný postoj: když prý přijde Gates s kroky, díky nimž bude Trump vypadat chytře, bude šéf Bílého domu jeho plánům nakloněn.
The Guardian ale konstatuje, že je těžké nalézt jiné dva podobně bohaté muže, kteří se liší pohledem na dnešní svět víc než Donald Trump a Bill Gates. Ukazuje to už jen otázka zdanění, kdy Trump chce daně pro bohaté snižovat, a Gates naopak volá po jejich zvýšení – a sám se chlubí tím, že zaplatil na daních víc než kdokoliv jiný na světě. „Ano, to je pravda,“ souhlasí Gates s rozdíly mezi nimi. „Ale zlepšení světa je něco, z čeho by lidé měli být nadšeni.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
