pondělí 22. 1. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Sedm zemí světa plánuje v budoucnu nějakou formu zákazu spalovacích motorů s cílem odklonit poptávku k elektromobilům a – jak velí všeobecné přesvědčení – přispět tím k boji za lepší klima. Přijít o trhy, jako je Čína nebo Německo, se nikomu nechce, takže automobilky slibují na poli elektromobility hory doly. Udělat z elektromobilů zelenější dopravní prostředky, než jsou dnešní auta, ale nepůjde samo sebou. Časopis Wired shrnul v pěti grafech, jak je to s obavami, které se v debatě o konci benzínu a nafty dříve či později vynoří.

Na světě se prodá ročně kolem 90 milionů aut, z toho elektromobily zatím činí sotva milion. Nějakou „protibenzínovou“ politiku má nebo chystá Norsko, Nizozemsko, Francie, Británie, Německo, Indie a Čína. V těchto zemích se prodá ročně v souhrnu kolem půl milionu elektromobilů, ale vzhledem k velikosti jejich trhů se dá čekat, že poptávka v těchto zemích časem stoupne na zhruba 35 milionů elektroaut.

Reklama
Reklama

Graf
Autor: wired.com

Suverénně největším trhem je Čína, kde se elektromobily berou jako politická priorita ze dvou důvodů – jednak coby cesta k tomu, jak ve výrobě a vývoji srovnat krok s jinými, automobilově vyspělejšími zeměmi, jednak jako způsob k pročištění nedýchatelného vzduchu ve velkých městech. To ale pochopitelně závisí na tom, kde se elektřina pro miliony nových elektromobilů bude vyrábět. V místech jako Norsko, kde dominují obnovitelné zdroje, není o zelenosti elektroaut pochyb, ale v zemích jako Čína, Indie i Německo je to už spornější.

Graf
Autor: wired.com

Další svízel na cestě k zelené mobilitě představují baterie. Tesla, lídr odvětví, plánuje zvednout produkci baterií na 35 gigawatthodin ročně, to ovšem podle dnešních odhadů vývoje elektroaut nebude zdaleka stačit. Za deset let bude potřeba zvednout kapacitu vyrobených baterek na dvacetinásobek. A radikálně bude třeba zvednout i těžbu kovů jako lithium, kobalt nebo nikl.

Cesta, která bude skutečně zelená, tedy vede přes pokračující vývoj technologií, aby náročnost na energie a problematické kovy nebyla tak velká a aby se víc elektřiny vyrábělo z obnovitelných zdrojů. „Když systém nebude čistý od hlavy k patě, globální oteplování vyhraje,“ uzavírá Wired.

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Světová ekonomika by letos mohla povyrůst nejvíc za posledních sedm let. Vyplývá to z nové prognózy Mezinárodního měnového fondu zveřejněné na úvod Světového ekonomického fóra v Davosu, kde lze – v souladu s předpovědí – čekat podle agentury Bloomberg letos mimořádně dobrou náladu.

Dobré ekonomické vyhlídky jsou spojené s optimismem ohledně dalšího vývoje korporátních zisků a akciových trhů, kde je nálada mezi investory také velmi dobrá. To souvisí s rekordní úrovní většiny akciových indexů a s jejich pokračujícím růstem; jen od začátku roku hodnota akcií na burzách stoupla o 3,4 biliónu dolarů.

Reklama
Reklama

„Z historické zkušenosti víme, že situace na akciových trzích má na náladu v Davosu vliv,“ řekl Bloombergu viceprezident investičního fondu BlackRock Philipp Hildebrand, jeden z tří tisícovek hostů alpského fóra. „Takže pokud trhy zůstanou tam, kde jsou, čekám, že nálada bude dobrá,“ dodal.

Mezinárodní měnový fond (MMF) čeká letos růst globálního hrubého domácího produktu o 3,9 procenta, nejvíc od roku 2011, kdy se svět vzpamatovával z finanční krize. Předpověď je o dvě desetiny bodu lepší než ta předchozí z loňského října. Stejným tempem jako letos by globální produkce měla růst i příští rok. Zároveň fond hned na úvodní webové stránce varuje, že nynější dobré časy nelze brát jako „nový normál“ a že jde spíš o „shodu příznivých okolností, která těžko potrvá dlouho“.

Graf MMF
Autor: MMF

Nejvíc fond věří Spojených státům, kde čeká růst o 2,7 procenta, tedy o čtyři desetiny bodu víc než v říjnu. Důvodem jsou změny daňových zákonů, které by měly americkým korporacím přinést velkou úsporu a tím i krátkodobý impuls pro americké hospodářství. Měnový fond ale zároveň varuje, že přínos nynějších daňových škrtů se překlopí v negativní faktor po roce 2022, kdy na ekonomiku dopadne výpadek zdrojů ve státním rozpočtu.

Americký prezident Donald Trump je letos v Davosu hlavním hostem a předpověď měnového fondu – tedy přinejmenším její první část o příznivých dopadech během tohoto volebního období – bezpochyby připomene v pátečním projevu.

Podle MMF existují pro globální ekonomiku i mnohá rizika. Jedním z nich je právě euforie na akciových trzích, která se může snadno obrátit, pokud investoři dospějí na vrcholu cyklu k dojmu, že už je bezpečnější vybrat zisky a akcie prodat. Dalším rizikem může být vzestup inflace a úrokových sazeb.