0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Denní menu4. 6. 20184 minuty

Dluhy se neodpouštějí, vzkazuje Angela Merkel nové italské vládě

Angela Merkel • Autor: REUTERS

Německá kancléřka Angela Merkel vzkázala nové italské vládě, že solidarita v rámci Evropské unie má svoje limity a že italské sny o odpouštění dluhů nebudou mít u ostatních zemí velké pochopení. Právě diskusí o tom, co s novou italskou vládou, začíná velký rozhovor v nedělníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) -  který se v Německu i v dalších evropských zemích interpretuje jako první a dlouho očekávaný vhled do toho, jak si Angela Merkel nyní představuje budoucnost EU.

V Itálii se minulý týden zformovala koalice dvou nepředvídatelných stran, Ligy Severu a Hnutí pěti hvězd. Strany, popisované běžně jako populistické, vyhrály volby díky nereálným slibům, že se postaví diktátu Bruselu a zajistí vysokou životní úroveň bez ohledu na enormní dluhy. Itálie má státní dluh 132 procent HDP, tedy nejvíce v EU po Řecku (Česko dluží jen 35 procent) - a obě dnešní vládní strany vedly před volbami kampaň slibující volnější pravidla eurozóny, respektive - jak připomíná FAS - osvobození Italů z pozice „otroků Německa a Francie“.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Angela Merkel v rozhovoru říká, že je připravena s novou italskou vládou debatovat, ale v otázce dluhů drží stejný postoj jako před lety k Řecku. „Solidarita mezi partnery v eurozóně by nikdy neměla přerůst v dluhovou krizi, spíš by měla spočívat v pomoci ostatním, aby si mohli pomoci sami,“ uvedla kancléřka v FAS. O tom, co přesně to má v případě Itálie znamenat, se má nyní jednat. Už v sobotu Merkel mluvila po telefonu s novým italským premiérem Giuseppem Contem, které pozvala do Berlína a slíbila mu další bilaterální jednání. Conte byl jmenován do funkce v pátek a s evropskými lídry se uvidí osobně už koncem týdne na summitu G7 v Kanadě.

Rozhovor v FAS (shrnutí v angličtině je zde) lze zároveň brát i jako první veřejnou odpověď na již rok starý výkop k reformě EU, se kterým přišel loni po vítězných volbách francouzský prezident Emmanuel Macron. Kvůli patovému výsledku německých voleb loni na podzim a následnému dlouhému skládání nové německé vlády však zatím tyto loňské výzvy zůstaly bez odpovědi.

Angela Merkel nyní v FAS mluví o tom, že v rámci EU by mohlo vzniknout cosi jako obdoba Mezinárodního měnového fondu, přes který by státy ve finanční tísni mohly čerpat pomoc od ostatních. „Evropský měnový fond“ by mohl vzniknout transformací nynějšího Evropského stabilizačního mechanismu (ESF) zřízeného po řecké krizi. Pomoc by nicméně měla mít svoje limity.  „Umím si představit možnost úvěrové linky, která bude krátkodobá, například pětiletá. Tímto způsobem bychom měli být schopni ochránit země, které se kvůli mimořádným okolnostem dostanou do těžkostí,“ plánuje Merkel.

Kancléřka také počítá s tím, že Německo bude přispívat víc do příštího evropského rozpočtu po roce 2021 - a mluví o tom, že víc by měly přispívat všechny bohaté země, které jsou dnes v roli čistých plátců. V rámci nového rozpočtu by se pak podle ní měla osekat byrokracie při správě společné zemědělské politiky a mohl by vzniknout také společný investiční rozpočet v řádu nižších miliard eur.

Rozhovor je v tištěném vydání FAS uveden titulkem „Existenční otázky pro Evropu“.  Za tu hlavní Angela Merkel považuje nastavení imigrační a azylové politiky a ochranu vnějších hranic. V rozhovoru mluví o nutnosti sladit standardy pro udělení azylu a procedury na vnější hranici, zmiňuje také potřebu Marshallova plánu pro Afriku. Zemím jako Česko, které dává soustavně najevo, že v otázce imigrantů se nechce v rámci EU k ničemu zavazovat, Angela Merkel slibuje „flexibilní systém“, který přitom umožní jednat bez toho, aby některé země mohly společné kroky blokovat. O reformě imigrační politiky se má mluvit na červnovém summitu lídrů EU, nicméně podle Angely Merkel se těžko stihne do té doby dojednat řešení.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].