středa 25. 1. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Jak bude fungovat svět bez NATO? Zatím je to jen fantazie, ale možná ne tak vzdálená, jak bychom si v Česku představovali. Edward Lucas – britský novinář a politolog, který jako jeden z prvních varoval před nástupem Vladimira Putina a jeho expanzivní politikou – má nyní pro svoje milované státy ve střední Evropě nové a znepokojivé doporučení. Prý je čas si přiznat, že se dostáváme do nové éry, kdy zavedené pořádky kolektivní bezpečnosti pomalu přestávají platit. A kdy je třeba začít přemýšlet o novém „post-NATO“ uspořádání.

Zní to jako vypuštění džina z lahve, ke kterému má zatím odvahu jen málokdo ze středoevropských příznivců Západu. Lucas tyto myšlenky zformuloval v rozhovoru pro zpravodajský portál Deep Baltic a primárně mluví k obyvatelům Pobaltí, kde v 90. letech strávil kus života a pro region má mimořádnou slabost. To, co říká, je ale mimořádně relevantní i pro Česko. Třeba hned první odpověď na přímočarou otázku, jestli můžou pobaltské státy bez NATO vůbec přežít.

Reklama
Reklama

Podle Lucase je to jednoduché: budou muset, jednoduše proto, že se posouváme do „post-NATO prostředí“ (post-NATO environment). „Bezpečnostní předpoklady posledních 25 let jsou podkopány kombinací nízkých výdajů na obranu v Evropě, to za prvé, a za druhé tím, čemu říkám trumpquake v USA. Takže musíme najít regionální a sub-regionální uspořádání, které nám umožní bránit se,“ varuje Lucas.

Edward Lucas
Edward Lucas • Autor: Saeima, SpeedKing/Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Jednou z možností – z perspektivy Pobaltí – je podle něj spojit síly s bohatými zeměmi ve Skandinávii a s Polskem. Tento blok je společně ekonomicky silnější než Rusko (měřeno hrubým domácím produktem) a na armádu dává dohromady ročně 40 miliard dolarů, což je sice oproti ruským 80 miliardám je, ale ne tak propastně.  Navíc Moskva má z vojenského hlediska i jiné starosti, jako je například Čína, zatímco severská unie by měla jedinou bezpečnostní agendu, a sice ubránit se právě Rusku. Teoreticky by se k ní mohly připojit i Francie a Británie, dvě jaderné mocnosti, což by už dohromady dávalo vcelku respektované „mini-NATO“ - byť politicky zatím k něčemu takovému chybí vůle.

Naopak spojovat síly s ostatními postkomunistickými zeměmi nemá podle Lucase smysl. Buď o žádnou kolektivní obranu nemají zájem (Maďarsko) - nebo za obranu neutrácejí „téměř nic“ (Česko, Slovensko). Případně už jsou pod vlivem Ruska (Bulharsko) či nemají na výpomoc kapacitu ani myšlenky (Ukrajina).

V každém případě je ale potřeba něco podniknout – protože jen něco, co bude dostatečně odstrašující, může podle Lucase na Putina platit a může zklidnit, a nikoli eskalovat dnešní situaci. Snaha neprovokovat Rusko podle něj nikam nevede, neboť u Moskvy nelze nikdy předpovídat, co bude a co nebude za provokaci považovat. Bude-li Putin chtít, vždy si něco najde; proto je jediným řešením zformovat protiváhu.

„Každopádně pobaltské země jsou dnes skvělé místo k životu navzdory tomu, jak jsou malé a jak všechno možné hraje proti nim. Nikdo, ani Putinovi přívrženci na Západě, si neodvažuje tvrdit, že by těmto zemím bylo lépe pod nadvládou Ruska. To před dvaceti lety nebývalo. Takže geopoliticky máme před sebou pár těžkých let, ale jinak má Pobaltí před sebou skvělou budoucnost. Pokud jde o Pobaltí, jsem velký optimista,“ uzavírá Lucas.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Úterní rozhodnutí britského Nejvyššího soudu, podle něhož potřebuje tamní vláda k formálnímu spuštění Brexitu souhlas parlamentu, může celý proces zkomplikovat a pozdržet. Jak píše deník The Guardian,„rebelující“ poslanci vládnoucí konzervativní strany plánují tuto situaci využít k tomu, aby zatlačili na premiérku Theresu May ve věci přístupu Británie na společný evropský trh.

Vláda oznámila, že příslušný návrh zákona „vyrobí“ během několika dní a do parlamentu jej předloží již příští týden. Tato rychlost dává smysl vzhledem k tomu, že norma má být maximálně jednoduchá, jak oznámil ministr pro Brexit David Davies - a bude nejspíš od poslanců požadovat odpověď na jednoduchou otázku, zda má vláda formálně aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy, a to do konce března.

Reklama
Reklama

Tlak na rychlé projednání se ovšem nelíbí řadě poslanců, a to nejen z většinově proevropských labouristů či LibDem, ale i řadě toryů. Většina ostrovních médií se shoduje, že je velmi nepravděpodobné, že by poslanci zákon výrazněji zdržovali či přímo odmítli - téměř unisono znějí výzvy po respektování vůle voličů, kteří odchod země z EU loni v červnu v referendu odhlasovali.

Někteří z poslanců se nicméně pokusí připojit k jednoduché normě řadu dodatků. Jak píše Guardian, s dodatky plánuje přijít skupina konzervativních poslanců, které znepokojuje plán premiérky na „tvrdý Brexit“, v rámci něhož Spojené království opustí společný evropský trh; požadují proto o tématu širší, důkladnější debatu. A labouristé požadavek konzervativních kolegů podporují - ať už cestou dodatků k zákonu nebo „bílé knihy“. „A vláda by to měla přivítat,“ píše stínový labouristický ministr pro Brexit Keir Starmer v komentáři rovněž v Guardianu. Jedině široká debata podle něj zajistí nejlepší možný výsledek vyjednávání.

Reklama
Reklama