čtvrtek 8. 12. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Pro jemné zvíře s dlouhým krkem a laskavýma očima bylo posledních třicet let jedním z nejhorších období, které tento druh zažil. Zatímco v roce 1985 žilo na této planetě 155 tisíc žiraf, v roce 2015 už to bylo jen 97 tisíc. Za prudký úbytek dlouhokrkých živočichů o více než 30 procent můžou hlavně války a pytláci, ale i úbytek přirozených pastvin v Africe, píše Mezinárodní svaz ochránců přírody (IUCN) ve své nové červené knize ohrožených druhů, kterou zveřejnil ve čtvrtek.

Žirafa přitom doposud nebyla v hledáčku ochránců – na rozdíl od slonů či nosorožců. “Šokovalo nás to zjištění,” řekl BBC Julian Fennessy, jeden z předsedů svazu. “Když pojedete na safari, žirafy jsou všude kolem vás. Přitom zároveň dochází k jejich tichému vyhubení.” Podle Fennessyho za smrt žiraf může válka v severní Keni, Somálsku a na hranici Etiopie a Jižního Súdánu, kde se zvědavé zvíře stává cílem lovců, protože “díky své velikosti nakrmí hodně lidí”. Zcela nejhorších třicet let zažila žirafa núbijská, jejíž populace klesla o 95 procent.

Reklama
Reklama

Naopak naději pro žirafy představují národní parky v Jihoafrické republice, kam za nimi jezdí turisté. “Je tu velký pohyb živočichů mezi chráněnými oblastmi. To je velmi odlišný scénář od zbytku Afriky,” řekl pro BBC Chris Ransom z Londýnské zoologické společnosti. “Národní parky ukazují cestu, díky níž by žirafy mohly přežít.”

V novém vydání červené knihy ohrožených druhů je přes 85 tisíc živočichů; z nich 24 tisícům hrozí vyhynutí. Mezi nimi je 700 nových druhů ptactva - 11 procent je již na hranici přežití. “Druhy mizí, aniž bychom je stihli popsat,” říká BBC šéf IUCN Inger Andersen. “Tempo hubení zvířat je rychlejší, než jsme mysleli.”

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Padesát milionů Ukrajinců a Gruzínců bude moci již brzy volně a bez víz cestovat po Evropské unii, informovala agentura Reuters. Rozhodli o tom ve čtvrtek evropští zákonodárci. Rozhodnutí je výsledkem zdlouhavých vyjednávání a má sloužit jako signál pro obyvatele dvou bývalých sovětských satelitů, že jejich snaha přiblížit se Západu a vzdálit Rusku není marná.

“Jsou to povzbudivé zprávy z Bruselu,” komentoval rozhodnutí ukrajinský prezident Petro Porošenko. Právě bezvízový styk byl jedním z lákadel, kterým ukrajinští a gruzínští politici obhajovali před svými obyvateli bolestivé ekonomické reformy jako třeba prudké zdražení energie.

Reklama
Reklama

Bezvízový styk budou přitom moci evropské země v případě potřeby znovu zavést již bez souhlasu evropských poslanců, píše Reuters. Bude stačit rozhodnutí Evropské komise nebo většiny členů EU. K takovému kroku bude možno přistoupit třeba v případě, že by velké množství občanů Ukrajiny a Gruzie překračovalo dobu, kterou smějí strávit na území EU.

Podobnou odměnu mělo dostat také 75 milionů Turků za to, že Ankara pomohla Evropě zpomalit příliv uprchlíků ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a dalších zemí. Ankara ale nesplnila podmínky stanovené evropskými politiky a místo toho doma tvrdě omezuje svobody. Kvůli tomu se proces zrušení víz pro Turky zastavil.

Reklama
Reklama