Čínská mlátička znovu otevřela debatu o tom, které bojové umění je nejúčinnější

Sü Siao-tung si dlouho utahoval z mistrů tradičních čínských bojových umění jako je taiči nebo kung-fu. Jsou to nabubřelí podvodníci, kteří vydělávají na čínské lásce k tradici. Bojová umění se lidem hodí, aby se udrželi fyzicky ve formě, ale kdyby je měli použít proti volné bojové technice, nebylo by jim k ničemu, tvrdil. A vyzýval mistry, ať si to s ním rozdají, anebo raději mlčí.

Jeden z vyznavačů tradičních forem boje se rozhodl hozenou rukavici zdvihnout. Wej Lej, mistr takzvaného „hromového stylu“ taiči, vyzval Süa k souboji. Utkali se v Čcheng-tu. Mistr taiči v tradiční volné bílé košili chvíli plavně kroužil kolem svého protivníka, který byl oblečený ve sportovním, fitnessovém oblečení. Pak se Sü na Weje vrhl, zasypal ho pěstmi a mistr taiči padl k zemi; celý zápas trval asi deset vteřin. Vidíte? Měl jsem pravdu, řekl vítězoslavný Sü čínským novinářům po krátkém souboji. Domů odcházel jako vítěz.

http://www.youtube.com/watch?v=V6RrxTBdJs4

Jenže nepočítal s tím, co následovalo. Video onoho krátkého souboje, v němž Sü ponížil mistra taiči, se bleskově šířilo sociálními sítěmi. A velká část čínské veřejnosti se postavila na stranu poraženého. Süa naopak lidé kritizovali za to, že podrývá úctu k tradicím. To, co udělal, „je proti morálním zásadám bojových umění“, uvedla na svých stránkách Čínská asociace wushu, která zastupuje tradiční bojová umění. Podobně se vyjádřila i Asociace čínského boxu. Státní tisková agentura Xinhua nazvala Süa „šílencem“, který přinutil lidi pochybovat o smyslu čínských bojových umění.

Vlna negativní kritiky byla tak silná, že se Sü začal skrývat. „O všechno jsem přišel, o svojí kariéru, o všechno,“ napsal v internetovém postu. „Lidé mě nepochopili. Já bojuji s podvodníky, ale teď jsem se sám stal terčem.“ Sü pracuje jako trenér volného boje Battle Clubu, přízemní tělocvičně v mrakodrapu v Pekingu. Na dotazy přes sociální síť Weibo Sü nereagoval, píše deník New York Times, který se bojovníka snažil zastihnout. Žena, která v klubu zvedla telefon, na dotazy odpověděla, že Sü nebude poskytovat žádná interview.

Sü tak znovu otevřel debatu, která měla být už dávno vyřešená. Vyznavači smíšených bojových sportů uspořádali mnoho exhibičních utkání proti mistrům tradičních umění. Kung-fu, karate a judo navzdory své eleganci jednoznačně prohrály, píší New York Times. A připomínají, že tradičních umění boje existují v Číně desítky. Vnější bojová umění jako je kung-fu odjakživa praktikovali mniši z kláštera Šao-lin. Toto umění v 60. a 70. letech popularizoval zejména Bruce Lee v akčních filmech jako třeba Drak přichází. Jiné disciplíny, jako například čchi-kung, jsou naopak vnitřní a jsou spíše duchovní než fyzické. Čchi-kung nyní popularizuje bývalý premiér Jiří Paroubek. Mistr Wej, který se provokatéru Süovi postavil a padl k zemi po deseti vteřinách, praktikoval tajči, což je sice v jádru bojové umění, většina jeho dnešních následovníků však jeho pomalé pohyby praktikuje spíš v parku než v bojovém ringu. Smíšená bojová umění neboli MMA je naopak stylem, kde je dovoleno vše kromě kousání, plivání a dloubání. Tento sport se masově rozvinul ve Spojených státech v 80. letech minulého století.

Je možné, že starý spor o to, které umění je nejúčinnější, bude v Číně dál pokračovat. Süa totiž mezitím vyzvalo k souboji několik dalších mistrů, kteří se jeho chováním cítí pobouřeni, píše deník South China Morning Post.