pondělí 14. 8. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Tuto smutnou událost lze pojmout i jako kontrolu vlastních předsudků. Dvacetiletý muž najel autem do lidí, devatenáct z nich zranil (pět vážně) a jednu ženu dokonce zabil, a existuje závažné podezření, že tak učinil z politických důvodů. O mladíkovi postupně zjišťujeme, že má vazby na extrémistickou organizaci hlásící se k nebezpečné ideologii a v minulosti  projevoval nesnášenlivé názory. Pokud by tímto mladým mužem byl – řekněme – mladý Francouz alžírského původů a extrémistickou organizací některá z islamistických skupin, zprávy o něm by bezpochyby hovořily jako o teroristovi.

Na základě této logiky nakonec některá americká média Jamese Alexe Fieldse z Ohia teroristou nazývají – tento mladík bílé pleti v sobotu odpoledne najel autem do davu lidí protestujících proti shromáždění extrémní pravice ve městě Charlottesville v americké Virginii. Žena, kterou útok stál život, byla dvaatřicetiletá levicová aktivistka Heather Heyer. Rychle se objevily fotografie, na nichž Fields jen několik hodin před útokem pózuje v „uniformě“ (khaki kalhotách a bílé košili) neonacistické organizace Vanguard America (VA) a v ruce drží černý štít se znakem tohoto spolku.

Reklama
Reklama
Reklama

Vanguard je jednou z řady skupin, které se zúčastnily největšího srazu amerických extrémně pravicových sil za poslední roky, během něhož s hákovými kříži a pochodněmi protestovaly proti plánovanému odstranění sochy konfederačního generála Leea. Tedy události, kterou deník The Washington Post nazval „jedním z nejodpornějších dní v poslední době“. VA požaduje omezení vlivu „mezinárodních Židů“, obnovení striktně patriarchálních rodin a proměnu USA v etnicky jednotný – tedy pouze bílý – stát. Stejně jako islamisté se i neonacisté soustřední při rekrutování nových členů na mladé muže a v poslední době cíleně míří na univerzitní studenty.

Organizace vydala prohlášení, v němž tvrdí, že Fields nepatřil mezi její členy (zároveň jeho čin nijak neodsoudila), novináři nicméně postupně skládají příběh, který se opět velmi podobá narativům kolem teroristů islamistických. Je v něm zlomená matka, která podle svých slov netušila, jaké má její syn názory, protože měl „černošského kamaráda“. Ale také učitelé, kteří si jich naopak všimli.  Fieldsovu učiteli dějepisu ze střední školy Dereku Weimerovi kupříkladu utkvěla v hlavě mladíkova fascinace nacismem, obdiv k Adolfu Hitlerovi a přesvědčení o nadřazenosti bílé rasy. Weimer říká, že se pokusil se svým studentem debatovat za použití historických faktů a výzkumu, ale marně. „Selhal jsem,“ říká Weimer. „Měli bychom se z této situace každopádně poučit, protože má ničivé dopady na naši zemi.“

K jindy poklidnému univerzitnímu městu Charlottesville se o víkendu upřely zraky celé Ameriky. Již v noci na sobotu, předtím, než zaútočil Fields,  zde vypukly krvavé potyčky mezi stoupenci krajní pravice a jejich odpůrci. Guvernér Virginie kvůli nepokojům vyhlásil mimořádný stav a povolal Národní gardu. Celkem už si nepokoje vyžádaly tři oběti a mnoho zraněných.

Pod ostrou palbou kritiky se ocitl po opatrné reakci na víkendové řádění neonacistů prezident Donald Trump. V reakci na Twitteru pouze napsal, že odsuzuje násilnosti, které měly původ na mnoha stranách. Až později v neděli vydal Bílý dům prohlášení, odsuzující "všechny formy násilí, bigotnosti a nenávisti, samozřejmě včetně supremacistů, Ku-klux-klanu, neonacistů a všech extremistických skupin". Bývalý šéf Ku-klux-klanu mezitím Trumpa vyzval, aby si vzpomněl, čí hlasy ho dostaly do Bílého domu.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Jeden nikdy neví. Když je něco extrémně v kurzu, má se člověk přidat, anebo raději dát včas ruce pryč? Máloco ilustruje toto dilema lépe než vývoj kurzu kryptoměny bitcoin, která se zrodila před pár lety doslova z nuly a dnes stojí už přes 4000 dolarů.

Tempo růstu se přitom bláznivě zrychluje. Přesně na Silvestra se kurz bitcoinu přehoupl přes tisíc dolarů a kdo tehdy nakoupil, dnes má v kapse víc než čtyřnásobek. Hranice 4000 dolarů padla v neděli - a už v pondělí jeden bitcoin stál o dalších 250 dolarů víc.

Reklama
Reklama
Reklama

Zdá se tedy, že zájem o nejznámější alternativní měnu dneška, která není kryta ničím jiným než důvěrou svých fanoušků a penězi investorů, nijak neopadá. Měsíc staré prognózy, že  kurz 5000 dolarů je na spadnutí ještě letos, už dnešní optikou nevypadají zdaleka tak bláznivě.

Co žene cenu bitcoinu tak rychle vzhůru? Zpravodajský portál qz.com nabízí několik smysluplných odpovědí:

  1. Bitcoin prošel na začátku srpna rozdělením na dvě měny, kdy původní verze dál roste, zatímco nová jednotka jménem "bitcoin cash" padá.
  2. Původní bitcoin se za osm let života etabloval v něco, čemu se na finančních trzích říká "bezpečné aktivum". Když na planetě stoupá nervozita jako právě teď kvůli napětí mezi Spojenými státy a Severní Koreou, globální kapitál se přelévá do instrumentů, u nichž se předpokládá odolnost; a nyní je v této kategorii v módě právě bitcoin.
  3. Z někdejšího výstřelku anarchistů, libertariánů a finančních avantgardistů všeho druhu je dnes mainstream, do kterého investují i zavedené investiční fondy.

Znamená to tedy, že je ještě čas přiskočit? To už je na vás – co rychle roste, to může i rychle spadnout. Jak podotýká analytik Chris Burniske, kterého portál qz.com cituje jako experta na bitcoiny, pád může být hodně strmý. V minulosti se to bitcoinu stalo už třikrát: v roce 2011 spadl o 93 procent, a v roce 2013 jednou o 71 procent a podruhé o 85 procent.

Čtěte také: Éterová horečka

Reklama
Reklama