pátek 8. 6. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Anthony Bourdain byl mistr svých řemesel – zazářil nejprve v kuchyni, stal se autorem bestsellerů a uspěl i na televizní obrazovce. Ve svých pořadech a knihách hovořil o lidském údělu bezprostředně navázaném na kulturu stravování. Díky tomu naučil své fanoušky přemýšlet naprosto jinak o cestovaní, jídle i o sobě samých. Upozorňoval na práva menšin a bojoval za lepší a bezpečnější pracovní podmínky pro zaměstnance v restauračním byznysu.

Tak popisuje nejslavnějšího televizního kuchaře a propagátora pouličního jídla, rebela s vzezřením rockové hvězdy nekrolog na serveru CNN. Přináší zprávu o jeho páteční sebevraždě ve věku 61 let. Vzal si život ve svém hotelovém pokoji v Paříži, kde právě pracoval na natáčení další epizody své úspěšné show Parts Unknown.

Reklama
Reklama

https://www.youtube.com/watch?v=z7BOWQihC7M

Bourdain dlouhé roky pracoval jako postupně kuchař a šéfkuchař v newyorských restauracích. Senzace se kolem něj strhla ale až v roce 1999, kdy pro týdeník The New Yorker napsal fascinující text o zákulisí restauračního provozu s názvem Don't Eat Before Reading This, který předznamenal vydání knihy Kitchen Confidental na stejné téma.

Bourdain postupně stvořil vlastní cestovatelskou show Parts Unknown, která tento rok odstartovala již jedenáctou sezónu. Pořad natolik úspěšný, že za něj v roce 2013 přebíral Peabody Award pro výjimečná televizní, rozhlasová či mediální díla. Při přebírání svou práci popsal následovně: „Ptáme se na velmi jednoduché otázky: Co vás činí šťastnými? Co jíte? Co rádi vaříte? A všude na světě, kam přijedeme a položíme tyhle jednoduché otázky, dostaneme naprosto úžasné odpovědi.“

Připomeňte si při této příležitosti denní menu o  jeho show:

 

Kromě setkání s vietnamským prezidentem Truong Tan Sangem měl Barrack Obama při první návštěvě Hanoje ještě jedno dostaveníčko. Na druhý večer se vypravil do místní malé restaurace, aby si tam dal místní jídlo bun cha společně s Anthonym Bourdainem – slavným kuchařem, který ve své kulinářské cestovatelsko televizní show bourá nejeden předsudek panující mezi různými kulturami.

V obsáhlém profilu, který pro The New Yorker napsal Patrick Radden Keefe, se tento propagátor pouličního jídla a šéfkuchař se vzezřením opečované rockové hvězdy stává někým, kdo dokáže dokonale komunikovat a respektovat nejrůznější prostředí. Základní přísadou je to, že Bourdain vždy v daném kraji přijímá i jeho mravy. A tak do sebe v Petrohradu klopí panáky vodky předtím, než se ponoří do mrazivých říčních vod, popřípadě v džungli na Borneu se mu od místních dostane té cti, že může propíchnout tučné prase.

Všude, kam se hne, okamžitě naváže vztahy s místními; brzy v zapadlých uličkách objeví ty nejúžasnější restaurace a často jej lidé pozvou i k sobě domů. Ostatně i jeho plán na celou televizní show, která pod různými jmény na různých kanálech běží od roku 2002, byl následující: „Budu jezdit po světě, hodně toho sežeru a v podstatě si budu dělat, co budu chtít.“ Producenti na to překvapivě slyšeli. Od té doby Bourdain procestoval stovku zemí a natočil téměř 250 epizod.

„Pochopil jsem, jak je pro něj důležitá myšlenka, že když je něco jiné, neznamená to, že to je špatné,“ vzpomíná Bourdain v The New Yorkeru na setkání s Obamou. A to je myšlenka, s níž se dokáže ztotožnit i on sám, když si dává do pusy cizokrajné pokrmy a vybízí k ochutnání i diváky.

https://www.youtube.com/watch?v=B0st2H8cOXw

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Rakouská vláda plánuje zavřít sedm mešit a vyhostit ze země až 40 imámů financovaných ze zahraničí. Jak píše BBC, Kancléř Sebastian Kurz na tiskové konferenci prohlásil, že „paralelní společnost, politický islám a radikalizační tendence nemají v jejich zemi místo“.

Kurzovi lidovci (ÖVP) vládnou v koalici s protiimigrační a protiislámskou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) od loňského roku. Kurz byl už u zavedení „zákonu o islámu“, který v roce 2015 zakázal zahraniční financování náboženských skupin a vytvořil povinnost muslimských společností vyznávat „celkově pozitivní pohled na (rakouský) stát a společnost“. Teď vláda v tvrdých opatřeních pokračuje.

Reklama
Reklama

Ze sedmi mešit, které budou uzavřeny, jsou čtyři ve Vídni, dvě v Horních Rakousech a jedna v Korutanech. Uzavřena bude i mešita ve Vídni, která je spojována s tureckým nacionalistickým spolkem Šedí vlci - a podle vlády je provozována nelegálně. Zároveň momentálně podléhá 60 z 260 imámů vyšetřování; 40 z nich spadá pod ATIB, spolek spolupracující s tureckou vládou.

V Rakousku žije okolo 600 tisíc muslimských obyvatel, většina z nich má turecké občanství nebo turecké předky. Mluvčí tureckého prezidenta Erdogana kroky rakouské vlády na svém Twitteru již označil za “následky anti-islámské, rasistické a diskriminační populistické vlny” v Rakousku.

Ibrahim Kalin dále napsal, že opatření rakouské vlády mají za cíl útočit na muslimské spolky v zemi za účelem získání laciných politických bodů. Zároveň uvedl, že ideologický postoj rakouské vlády je v rozporu se základními právy a pravidly o společném soužití.

Reklama
Reklama