středa 20. 12. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Evropská komise zahájila proti Polsku sankční proceduru, která může skončit až jeho odebráním hlasovacích práv v institucích Unie - což je pro stát nejvyšší možný trest v EU. Komisařský tým se tak rozhodl proto, že Polsko podle něj porušuje základní principy liberální demokracie, na kterých Unie stojí a která jsou vyžadována od všech zájemců o členství. Konkrétně jde o oddělení exekutivní a justiční moci a ctění nezávislosti justice.

Komisi vadí politizace polských soudních orgánů a zejména  dosazování členů do jednotlivých soudních instancí na základě rozhodnutí vlády včetně obsazování Nejvyššího a Ústavního soudu. Brusel to považuje za zásadní porušení právního státu a tvrdí, že nemohl rozhodnout jinak. Eurokomisař Frans Timmermans, který aktivaci článku 7 smlouvy o EU, a tedy zahájení zmíněné procedury oznamoval, řekl, že omezování svobody justice je v Polsku dlouhodobý trend, na který byla Varšava opakovaně kriticky upozorňována.

Reklama
Reklama

„Bylo to rozhodnutí s těžkým srdcem, ale donutila nás k tomu fakta,“ sdělil ve středu odpoledne Timmermans. „Právní stát je nutná podmínka k efektivní spolupráci členských států. Je to základ toho, čím Evropská unie je,“ dodal muž číslo dvě Evropské komise.

Aktivace zmíněného článku 7 je bezprecedentní krok. Doposud dopadly politické sankce na Rakousko v roce 2000, kdy do tehdejší vlády poprvé vstoupili radikální Svobodní Jörga Haidera. Rakousko bylo řadu měsíců izolováno od všech politických debat, ale jeho ministři nepřišli o právo hlasovat o přijímané legislativě v orgánech unie. A právě to nyní hrozí Polsku.

Cesta k tomu je nicméně dlouhá. Sama komise dává Polsku čas k vyjednávání a sjednání nápravy a vlastní odebrání hlasovacích práv by nakonec musely schválit jednomyslně všechny členské státy. Polsko v tomhle spoléhá na visegrádského partnera Maďarsko, které už dalo ústy svého ministra zahraničí najevo, že se za polského spojence postaví.

Reakce na rozhodnutí Bruselu jsou smíšené. Řada soudních instancí z ostatních evropských zemí včetně českých justičních autorit už dříve podpořila tlak EU na polskou vládu a postavila se za polské kolegy. Experti na polskou politiku a ti, kteří se profesionálně věnují Visegrádu, ale upozorňují, že nová kritika z Bruselu jen dále obrní stoupence vládní strany Práva a spravedlnosti a povede v zemi k větší euroskepsi.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Firma Uber si o sobě myslí, že je pouhý zprostředkovatel služeb, ale okolní svět má za to, že je to taxislužba. Nebo aspoň přepravní společnost, Teď si to definitivně myslí i Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku, rozhodl tak ve středu.

Ve svém výroku soud užívá už mnohokrát zopakovaný argument: nejde o nálepku a o to, jak se sama společnost nazývá. Pokud provozuje přepravu, je to přepravní společnost - a aplikace je pro provoz firmy naprosto nezbytná, tudíž Uber nemůže říkat, že jen něco nabízí a někdo to zcela nezávisle využívá.

Reklama
Reklama

Uber nezmizí a soudní rozhodnutí nekomplikuje jeho fungování v zemích, kde se pomocí jeho aplikace spojují se zákazníky licencovaní taxikáři. Nebude ale moci rozšiřovat svoji klíčovou službu - tedy propojování zákazníků s obyčejnými řidiči, kteří netaxikaří profesionálně. A tam, kde už takhle působí, například v Praze, může očekávat problémy.

Firma nicméně v první reakci prohlásila, že soudním rozhodnutím se vlastně nic nemění, protože sama dlouhodobě po vlastní regulaci volá.

Čtěte také: Uber mi taxi

Reklama
Reklama