pátek 2. 3. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

V době, kdy mnoho mladých Čechů pochybuje o smyslu členství v Evropské unii, přichází z Bruselu iniciativa, která by mohla názor alespoň části z nich změnit. Tedy přinejmenším těch, kteří ještě nejsou plnoletí. Evropská komise chce mladým Evropanům k osmnáctinám darovat měsíční vlakovou jízdenku Interrail, se kterou jde takřka neomezeně cestovat vlakem po Evropě. Nápad má posílit vědomí evropské identity a evropských hodnot.

 Komise si pro tento účel dala ve čtvrtek stranou 12 milionů eur ze svého rozpočtu, píše německý Spiegel. Zatím není jasné, jakým způsobem se mladí lidé o jízdenky budou moci přihlásit. Jízdenky Interrail mají dostat lidé narození v roce 2000, píše server, akce by tedy měla začít platit už letos v létě.

Pokud se přihlásí více lidí, než kolik dokáže pokrýt nachystaná částka, může dojít na losování. Připravená částka zatím pokryje jízdenky jen pro 30 tisíc mladých lidí. Kdyby se přihlásil každý občan EU, kterému letos bude osmnáct, náklady by se vyšplhaly na více než miliardu eur, vypočítává Spiegel.

 „Je důležité nabídnout mladým lidem možnost rozšířit si své obzory tím, že zažijí jiné země. Vzdělání není jenom to, co se naučíme ve školních lavicích, ale také to, co sami objevíme návštěvou jiných evropských kultur,“ řekl pro Deutsche Welle komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek přednesl každoroční zprávu o stavu země. Na rozdíl od minulých let však k zákonodárcům nepromluvil z Kremlu, ale z obrovské výstavní síně Manéž – a hned od začátku bylo jasné, proč.

Za Putinovými zády bylo monstrózní plátno, na kterém ruský prezident promítal videa, jež měla ukázat nejnovější ruské jaderné zbraně. Putin, který za sedmnáct dní obhajuje svůj mandát, se k nadcházejícím volbám nijak nevyjádřil. Přesto byla jeho řeč určena primárně domácím posluchačům: ty se ruský prezident snažil ujistit, že jim zařídí nejenom ekonomickou prosperitu, ale i respekt celého světa. A jak jinak než skrze vojenskou sílu. „I na Putina toto ale byla obzvláště agresivní rétorika a je nutné to chápat jako součást jeho kampaně - Putin mluvil hlavně k domácímu publiku,“ potvrzuje historik Michael Kimmage.

Reklama
Reklama

https://www.youtube.com/watch?v=zo6XZYvYdFU

Polovinu celkem dvouhodinové řeči Putin věnoval představení řady nejnovějších jaderných zbraní, které má mít Rusko k dispozici. Nejvíce pozornosti poutají výroky, že Rusko disponuje jadernými raketami, které by teoreticky byly schopné překonat americké obranné systémy. Jak píší New York Times, ruská tvrzení není možné ověřit, pravděpodobně však úmyslně míří na oblast, kde mají USA skutečně dlouhodobě slabiny. Americké obranné systémy mají problémy s odhalením střel s nižší trajektorií - a Putin na několika videích představil střelu na jaderný pohon s takřka neomezeným doletem a neodhadnutelnou dráhou letu.

Americký Pentagon na to nicméně zareagoval vyjádřením, že ve svých plánech i s těmito zbraněmi počítá - a stejně tak někteří experti tvrdí, že i kdyby Rusko těmito zbraněmi disponovalo, situaci to nijak zásadně nezmění: „I konvenční střely, které Rusko již prokazatelně má, by byly schopné proniknout americkou obranou… Nové zbraně jsou jako ferrari: vypadá to skvěle, ale stejně dobře vám poslouží i toyotta," prohlásil Vipin Narang, bezpečnostní expert z amerického MIT. Amerika a Rusko se drží v šachu svou schopností případný útok okamžitě opětovat – a na této skutečnosti prý ani nejnovější ruské zbraně nic nemění.

Putinovu řeč - v nímž mluvil také o podvodních mezikontinentálních dronech, raketách nezachytitelných radary, laserovém děle nebo mezikontinentální nadzvukové střele - je tak vskutku nutné vnímat jako vzkaz dovnitř Ruska. Prezident mluvil i o ekonomice a sliboval zvýšení důchodů či zdvojnásobení výdajů do zdravotnictví -  avšak vzhledem k problémům, v kterých se ruská ekonomika zmítá, tyto sliby vyzněly poněkud naprázdno (opoznámkovaný přepis celé řeči včetně vysvětlivek nepravd či zavádějících tvrzení přináší Rádio Svobodná Evropa).

„Všechna ta působivá videa a řeči o zbraních pouze odpoutávají pozornost od faktu, že je dnes ruská ekonomika v jedné z největších krizí za celých osmnáct let Putinovy vlády“, říká Boris Zilberman z organizace Congressional Relations. Putin si je nicméně dobře vědom toho, že narativ Ruska jako vojenské supervelmoci v zemi pořád silně rezonuje: „Lidé chtějí vědět, že jsme stále supervelmoc,“ dodává Alexej Makarkin z ruského think-tanku Center for Political Technologies.

https://www.youtube.com/watch?v=UnPtIXvvtts&t=94s

Reklama
Reklama