středa 6. 6. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Argentinský fotbalový výběr odřekl sobotní přípravné utkání s Izraelem v Jeruzalémě a kolem celé záležitosti je docela poprask. Utkání se podle deníku Haaretz řešilo na nejvyšší úrovni, izraelský premiér Netanjahu si s argentinským prezidentem Macrim několikrát telefonoval. Macri se prý dokonce na utkání chystal s celou delegací argentinské židovské komunity, ale fotbalová asociace, hráči a trenér rozhodli v neprospěch zápasu. Hrát se mělo v Jeruzalémě a nebude - důvodem jsou údajně nespecifikované výhrůžky nejlepšímu argentinskému hráči Messimu ze strany Palestinců.

O palestinských výhružkách není pochyb. Šéf Palestinské fotbalové asociace Jibril Rajoub vyzval v otevřeném dopise fanoušky, aby pálili Messiho fotografie a dresy. “Je (Messi) obrovským symbolem a budeme na něj tedy útočit osobně a vyzýváme všechny, aby pálili jeho dresy a fotografie a aby mu přestali fandit. Stále doufáme, že nepřijede,” uvedl Rajoub a podotkl, že Messi má v arabském světě milióny fanoušků - a že je samozřejmě mít nemusí. Proti argentinskému výběru se demonstrovalo v Jeruzalémě i v Barceloně, kde se tým připravuje na nadcházející mistrovství světa v Rusku.

Reklama
Reklama

Hráči nemluví o politických důvodech, ale právě o bezpečí. Argentinský deník Clarín popisuje rozpaky hráčů reagujících na arabské demonstranty v Barceloně. “Mnozí nevědí, co přesně se v dlouhotrvajícím konfliktu na Blízkém východě děje,” tvrdí argentinští novináři. “Bojíme se o svou bezpečnost,” cituje deník (anonymně) jednoho z hráčů. Jediný hráč, který mluví na jméno, je Gonzalo Higuaín - a ten tvrdí, že “se udělala správná věc. Logika a zdraví jsou na prvním místě. Myslíme si, že je lepší do Izraele nejezdit”.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Autorka menu si palčivě uvědomila vlastní věk. To když zjistila, že uplynulo dvacet let od premiéry televizního seriálu Sex ve městě a také čtrnáct let od textu, který napsala do Lidových novin, když seriál na jaře 2004 po šesti sezónách končil. Výročí připomíná řada článků, a zdaleka ne všechny dnes na dobrodružství single třicátnic v New Yorku vzpomínají pochvalně.

Třeba podle komentáře v americkém deníku USA Today seriál „nepěkně zestárnul“, milostná a sexuální dramata sloupkařky Carrie, majitelky PR agentury Samanthy, právničky Mirandy a galeristky Charlotte hodnotí jako „otravná“ a některé díly prý z dnešního pohledu vyznívají rasisticky či homofobně (už ale neupřesňuje které konkrétně). Ovšem některé epizody si prý univerzální platnost zachovaly – třeba díl ze šesté sezóny, kde se řeší rozdíl mezi finančními náklady, které pro svoje přátele znamenají zadaní lidé, a které naopak lidé nezadaní. Když se totiž zasnoubíte, vdáte a máte děti, přátelé vás postupně obdarují slušnou řádkou darů, zatímco když jste single, nedostanete nic. Pokud se tedy nevdáte samy za sebe - jak to v Právu ženy na boty Carrie udělá a dostane coby dárek vymazlené lodičky.

Reklama
Reklama

1101000828_400

Možná že seriál skutečně zestárnul, nicméně dobový význam a dopad již před časem připomněla v týdeníku The New Yorker televizní kritička Emily Nussbaum, která jej považuje za „vynikající a – v jistých ohledech – radikální seriál“. Třeba tím, že přinesl první ženskou televizní antihrdinku, jíž je podle Nussbaum hlavní postava seriálu Carrie Bradshaw. Z dnešního pohledu se to asi nezdá, ale než přišla Carrie, představovala většina single dívek a žen v televizní tvorbě jistý typ ženy, jejíž klíčovou charakteristikou byla atraktivita a přijatelnost pro muže. Byly to sice ženy kurážné, ale zároveň vřelé a zranitelné. Byly sice samy, ale s nadějí, že jednou někoho najdou, protože to jsou přece tak milé dívky.

Sex ve městě tuhle naději navzdory cukrkandlovému finále nedává. Carrie a spol. jsou jiné, komplikované. Občas agresivní a někdy až děsivé postavy, které muži – snad s výjimkou Charlotte – obvykle nepovažují za sympatické. „Carrie, Samantha a Miranda byly terčem nekonečného proudu vtipů, které je vykreslovaly jako coury, zlatokopky a ženy, které nenávidí muže,“ píše Nussbaum. A dodává, že sama jako single žena preferovala obraz, který předkládal Sex ve městě: seriál líčil nezadaný život jako „luxusně oslnivý a ohrožující“ (tedy ohrožující muže), zatímco jinde se v kultuře objevoval jen jako smutný a osamělý.

A jakkoliv všechny čtyři hrdinky vskutku žily zmiňovaný luxusně oslnivý život a za nerealisticky zobrazený život na Manhattanu byl také Sex ve městě často kritizován, během let učinily řadu větších či menších přešlapů a měnily se - a to ne vždy k lepšímu, jak už to u lidí bývá. V tom kouzlo seriálu (filmy ignorujeme) bezpochyby přetrvá.

https://www.youtube.com/watch?v=DtqAEMgOTRs

 

 

Reklama
Reklama