pondělí 15. 5. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

CDU kancléřky Angely Merkel v neděli dosáhla důležitého vítězství ve volbách v Severním Porýní-Vestfálsku, nejlidnatější spolkové zemi. Ty Německo bralo jako největší zkoušku před celostátními parlamentními volbami, které se uskuteční v září.

Průmyslové srdce Německa je domovem 18 milionů lidí – bydlí tu každý pátý německý volič a tradičně tu vítězí středolevá SPD. Pokud by se v Německu měla nějak projevit globální trumpovsko-brexitová móda odporu proti zavedeným politickým řešením, pak by to (kromě bývalých zemí NDR) mělo být právě tady.

Reklama
Reklama

Jenže výsledek je přesně opačný. Jak poznamenal týdeník Spiegel, Angela Merkel je zkrátka nezničitelná („Unkaputtbare“). A po víkendu má otevřenou cestu k tomu, aby se počtvrté stala kancléřkou. Její CDU totiž dostala v neděli v Severním Porýní-Vestfálsku 33 procent hlasů, o dvě procenta víc než SPD vedená novým předsedou Martinem Schulzem, pro kterého jde o zásadní porážku.

Co o volbách rozhodlo? Komentáře jsou vesměs jednotné – Němci neradi riskují, a tak považují kancléřku za zkušenou a klidnou političku, která je zárukou v nejisté době. V podobném duchu se o Angele Merkel vyjádřilo v průzkumu televizní stanice ARD 87 konzervativních voličů. Navíc německá ekonomika už roky dobře funguje a kouzlo hlavního vyzyvatele, lidového Martina Schulze, jako by po prvotním vzepjetí pomalu začalo vyprchávat.

V Severním Porýní-Vestfálsku kromě toho sehrála velkou roli lokální témata, jako je školství nebo doprava. Nejlidnatější spolkový stát vychází v mnoha údajích hůře než zbytek Německa, což vedení místní CDU využilo v úspěšné opoziční kampani proti dosud vládnoucí koalici SPD a Zelených. Důraz na to, že tato oblast Německa má na víc, přesvědčil i hodně dosavadních nevoličů a mladých lidí. Není ale pravda, že by mladí tentokrát rozhodli – naopak data ukazují, že hlavní slovo měli starší konzervativní voliči, u kterých SPD hodně ztratila (viz volby v číslech a grafech podle Spieglu).

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Možná to měl být jen cynický vtip, který se nepovedl, možná chtěl Miloš Zeman udělat dojem svou přímočarostí. Poznámka, kterou utrousil o víkendu po boku Vladimira Putina, každopádně příliš humorná nebyla. Pokud má český prezident dojem, že „novinářů je příliš, měli by se likvidovat“, měl by si prostudovat následující infografiku s některými příběhy, na které by se nemělo zapomínat.

Od roku 2000 zahynulo po světě při výkonu práce 876 žurnalistů. Čísla navíc ukazují, že situace se zhoršuje. Dvě pětiny případů jsou z posledních pěti let. (O dvou takových příbězích jste četli loni i u nás – viz jeden archivní text zde a jeden z aktuálního čísla). Existuje i možnost sledovat aktuální počty on-line za letošní rok. Podle statistik na stránkách Reporters Without Borders (RSF) od začátku roku zahynulo 11 novinářů. Dalších 369 jich je po světě uvězněno.

Reklama
Reklama

Trend posledních let je obvykle vnímán s velkým znepokojením. Tragickým vývojem se zabývala před časem Rada bezpečnosti OSN. Předloni přijala rezoluci, ve které se píše o „hlubokém znepokojení z narůstajících rizik, kterým jsou novináři a zaměstnanci médií vystaveni, ať už jde o zabití, únosy nebo zajetí jako rukojmí“.

https://twitter.com/dimsmirnov175/status/863646621933883392

Proč úmrtí přibývá? Důvodem je nárůst terorismu a autoritářských režimů, beztrestnost pro pachatele činů (jen každé desáté úmrtí se povede objasnit) i rozmach on-line žurnalistiky, která otvírá možnost podávat svědectví z konfliktních zón daleko většímu počtu lidí než dřív.

V součtu od přelomu tisíciletí zemřelo nejvíc novinářů v Iráku, Sýrii, Filipínách, Pákistánu, Somálsku, Brazílii, Mexiku, Rusku, Afghánistánu a Kolumbii. Vzrůstá procento těch, kteří zahynuli jako novináři na volné noze nebo při práci pro on-line média.

Kromě vzrůstajících bezpečnostních rizik se zhoršují i podmínky pro práci novinářů z hlediska svobody tisku. Globální zhoršení je hlavně dílem zemí považovaných dříve za stabilní demokracie garantující nezávislost médií. Jak ukazuje World Press Freedom Index za rok 2017, velké zhoršení je vidět i v Evropě.

Miloši Zemanovi by to možná znělo jako prázdný idealismus, ale jak říká generální tajemník RSF Christophe Deloire: „Demokratické země, které berou svobodu tisku jako jeden z pilířů svojí existence, musí zůstat vzorem pro zbytek světa, nikoli naopak.“ Demokracie, která se vzdá svobody tisku, podle Deloira „ztratí svoji duši“.

Čtěte také: Je novinář, je problém. Není novinář, není problém