pondělí 5. 3. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Německá politická nejistota prozatím skončila. 66 procent členů sociální demokracie (SPD) ve vnitrostranickém referendu schválilo účast strany v další velké koalici s křesťanskými demokraty (CDU/CSU) vedených Angelou Merkel. Kancléřka si díky tomu bude moci sama zvolit chvíli odchodu z vrcholné politiky a zorganizovat poklidné předání moci svému nástupci včele nejsilnější německé strany.

“Tím si ještě před dvěma týdny vůbec nemohla být jistá,” řekl k tomu berlínský politolog Konstantin Vössing deníku Financial Times. Výsledek referenda byl značně nejistý - a pokud by sociální demokraté vstup do vlády odmítli, pak by to po volební ztrátě z loňského září a neúspěšném vyjednání tzv. jamajské vlády se Zelenými a liberální FDP byl již třetí neúspěch v řadě. Německo by směřovalo buď ke zcela nezvyklé menšinové vládě,  nebo k předčasným volbám - a tlak na kancléřku by rostl.

Reklama
Reklama

Nyní má opět situaci pod kontrolou. I její CDU takřka jednohlasně schválila koaliční dohodu navzdory původní kritice, že při jednáních o vládě sociálním demokratům přespříliš ustoupila. Přesto se konec merkelovské éry blíží. Bernd Ulrich, šéf politické rubriky Die Zeit, si dokonce myslí, že končí dva dlouhé oblouky poválečné německé demokracie, jež spočívaly v posunu obou velkých stran do politického středu. Konzervativní křesťanští demokraté z CDU v sedmdesátých letech za mladého Helmuta Kohla a v posledních deseti letech pod vedením Angely Merkel přebírali program liberálních a sociálnědemokratických rivalů. Podobně se od svých kořenů v dělnickém hnutí do středu posunula i SPD, především v éře kancléřů Helmuta Schmidta a Gerharda Schrödera.

Až dosud byla středová politika vždy zaručeným receptem na volební výhry a řada vítězství Angely Merkel je toho nejlepším důkazem. Ovšem – jak píše Ulrich – dnes tato strategie přestává fungovat. Víc „do středu“ se už pomalu není jak posunout, obě strany ztratily příliš mnoho ze své politické identity. A nyní proto ztrácejí i hlasy: v loňských volbách CDU/CSU i SPD zažily nejhorší volební výsledky od roku 1949 a od té doby obě partaje v preferencích dál ztrácí.

Jak v příštích letech dokážou obě velké, proevropské a státotvorné strany poválečného Německa zabránit dalšímu slábnutí? Jak dopadne jejich hledání jasnější pravicové, respektive levicové identity? To bude jedna z nejdůležitějších evropských otázek příštích let: v sázce je stabilita a základní předvídatelnost politického systému v nejsilnější zemi EU.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Vítězstvím populistických a anti-systémových stran skončily nedělní italské parlamentní volby. Jakkoliv se jejich úspěch čekal, společných zhruba 50 procent pro Hnutí pěti hvězd a Ligu severu představuje nevídaný úspěch (přesné výsledky by měly být zveřejněny až v pondělí odpoledne). Žádná ze stran však nezískala nadpoloviční většinu a možná vládnoucí koalice se bude rodit těžko – Itálii tak s největší pravděpodobností čekají měsíce politické nestability.

Vítězem voleb se stalo Hnutí pěti hvězd s více než 30 % hlasy. Strana, kterou v roce 2009 založil italský komik Beppe Grillo, nicméně před volbami vyloučila účast na koaliční vládě a 30procentní zisk k samostatnému vládnutí nestačí. Nejsilnější parlamentní zastoupení bude mít středo-pravá koalice složená ze strany bývalého premiéra Silvia Berlusconiho Vzhůru, Itálie (Forza Italia), Bratrů Itálie a Ligy severu.

Reklama
Reklama

Právě úspěch Ligy je možná největším překvapením celých voleb, neboť silně anti-imigrantská strana v rámci koalice získala ještě více hlasů než Berlusconiho uskupení. Celkový zisk středo-pravé koalice se odhaduje na zhruba 37 % - jen těsně tak zůstane pod 40 procenty, která jsou v Itálii potřeba k vládnutí. Největším poraženým jsou doposud vládnoucí Demokraté, kteří pravděpodobně nezískají ani 20 procent a bývalý premiér Matteo Renzi již avizoval, že nejspíš odstoupí.

„Voliči potrestali mainstreamové strany za léta ekonomického úpadku, rostoucí daně a vlnu migrace," píše americký server Bloomberg. Itálie je vskutku jednou z mála evropských ekonomik, které se stále daří hůře než před rokem 2008; každý třetí Ital pod 25 let je nezaměstnaný. Zároveň na zemi tíživě dolehla migrační krize, jenom za poslední čtyři roky k jejím břehům dorazilo na 600 tisíc migrantů.

Italské deníky reagují šokovanými titulky. „Di Maio (lídr Hnutí pěti hvězd) vítězí, Itálie se stává neovladatelnou," píše středolevý deník La Stampa. Libero pak jde ještě dál: „Chaotická vláda amatérů – hněv a zmatek u volebních uren: po špatném přichází ještě horší.“ Volby sleduje napjatě celá Evropská unie. Jak Hnutí pět hvězd, tak Liga severu sice před volbami zmírnily opozici vůči euru, vítězství dvou euroskeptických stran nicméně jasně odráží náladu v zemi, která stála u základů evropského projektu.

https://www.youtube.com/watch?v=CqjtlN-oBOc

Reklama
Reklama