úterý 5. 12. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Internetem stále hýbou nedávné kauzy sexuálního obtěžování. Vše odstartoval případ amerického producenta Harveyho Weinsteina, kterého obvinilo několik žen včetně slavných hollywoodských i evropských hvězd - a medializovaná kauza mimo jiné poukázala také na dosavadní mlčení o sexuálně motivovaných činech.

Američtí zákonodárci a právníci se proto i na základě těchto diskusí rozhodli obětem sexuálních útoků pomoct a do budoucna zabránit situacím, kdy se viníkům dařilo oběti ,,umlčovat“. Právníci přišli s tím, že chtějí v podobných případech zrušit časté uzavírání dohod o zachování mlčenlivosti, jejíž ustanovení po desetiletí zabraňovala soudním stížnostem proti lidem, jako je Harvey Weinstein, Bill O'Reilly nebo Roger Ailes.

Reklama
Reklama
Reklama

Obětem byly prostřednictvím smluv nabízeny peníze, pokud souhlasily, že výměnou nebudou dotyčného či dotyčnou za obtěžování žalovat u soudu. A hlavně - případ nikdy nezveřejní. Nyní byla navržena právní úprava, která v mimosoudním vyrovnání týkajícím se sexuálního obtěžování zakazuje zmiňované smluvní doložky důvěryhodnosti.

Nový návrh zákona byl zatím předložen k projednání v New Yorku, Kalifornii a Pensylvánii. Kalifornie už v loňském roce schválila například zákon, který omezuje dohody o mlčenlivosti v případech týkajících se trestných činů, jako je sexuální násilí nebo sexuální zneužívání mladistvých.

Mladší ženy smlouvy o mlčenlivosti podepsaly, protože se obávaly o budoucnost své kariéry.

Tweetni to

Ustanovení o mlčenlivosti se tradičně používají jako ochrana důležitých firemních a obchodních informací před konkurencí. V současné době jsou naprosto běžnou součástí téměř každé pracovní smlouvy. Na jednu stranu se staly běžným řešením občanských a pracovněprávních sporů, ale právníci namítají, že v oblasti sexuálních provinění nemají místo, i když oběti nikdo nenutí podobnou smlouvu podepsat.

Kauza Weinstein ukazuje, že argument „dobrovolnosti“ je nesprávný - mladší ženy smlouvy o mlčenlivosti podepsaly, protože se obávaly o budoucnost kariéry. Nutno dodat, že zároveň podobné náznaky slýchávaly od Weinsteinových právníků. Právě kvůli obavě o práci bývalá Weinsteinova asistentka Zelda Perkins až po 19 letech porušila smlouvu o mlčenlivosti a letos v říjnu se svěřila se svým příběhem Financial Times.

Nová právní úprava požadující zrušení doložek mlčenlivosti si přirozeně našla odpůrce. Zaměstnavatelé namítají, že v případě úplného zrušení doložek nemohou v pracovních vztazích kvůli obavě z vyzrazení například obchodního tajemství stejně dobře fungovat.

Jedním z možných řešení situace je další návrh, tentokrát od neziskové organizace bojující za rovné příležitosti a postavení žen Equal Rights Advocates: podle toho by byli zaměstnavatelé povinni zveřejňovat předchozí stížnosti týkající se sexuálního obtěžování, pokud by se projednával u daného pachatele další případ obtěžování. Podle zastánců tohoto řešení je pravděpodobnější, že pokud se oběť dozví, že se jedná o pachatele, který byl ze sexuálního obtěžování už alespoň jednou obviněn, půjde čin nahlásit policii.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Stav oceánů je nejhorší v historii jejich sledování, tvrdí tvůrci dokumentárního seriálu BBC Blue Planet. Jeho druhá série míří ve Velké Británii do finále - a závěrečný díl by se měl věnovat právě apelu na obyvatele Země, že její klíčový ekosystém se následkem lidského chování nachází ve stavu existenčního ohrožení.

Přírodovědný seriál o životě pod hladinou využívá nejmodernější techniky k pozorování krajiny oceánů, a divákům se tak nabízí unikátní pohled optikou jeho obyvatel. Právě díky dechberoucím záběrům ze hřbetů zvířat nebo útrob korálových útesů nejdražší dokumentární seriál v historii BBC přitáhl mimořádnou pozornost.

Reklama
Reklama
Reklama

Po skončení první série zároveň vyvolal debatu, jestli se jeho tvůrci dostatečně vyrovnali s nepominutelným vlivem lidské činnost na stav oceánů a zda téma příliš neromantizují. Nyní, jak píše deník The Guardian, se vedení BBC rozhodlo možné politizaci seriálu vyhnout tím, že shromážděná fakta a záběry postoupilo nezávislé vědecké analýze a jejímu závěru je věnovaný celý poslední díl Blue Planet II.

Pouze ukazujeme stav věcí a ten je šokující.

Tweetni to

Průvodce životem pod hladinou, Sir David Attenborough, v něm vysílá dramatický apel, aby lidé změnili svoje chování, zejména extrémní výlovy a nakládání s plasty, pokud mají oceány zůstat zdrojem života na planetě, a nikoli „zdrojem postupné smrti”.

Producent seriálu Mark Brownlow Guardianu sdělil, že například nashromážděný materiál o úhynu mláďat albatrose následkem pojídání plastu, který tito ptáci mylně považují za potravu, byl natolik závažný, že jej tvůrci museli v seriálu zvlášť zobrazit.

„Nemohli jsme to ignorovat. Pokud bychom tak učinili, nenatočili bychom pravdivý obraz o stavu oceánů,” cituje britský deník producenta. „My tu nejsme proto, abychom vedli kampaň,” pokračoval Brownlow - "pouze ukazujeme stav věcí, a ten je šokující.”

Reklama
Reklama