středa 1. 8. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Právě dnes mělo být ve Spojených státech možné stáhnout si šablonu pro výrobu jednorázové střelné zbraně na domácí 3D tiskárně. Autor projektu, Texasan Cody Wilson, se v polovině července dohodl s americkou vládou a v podstatě vyhrál roční právní při - argumentoval, že šablona na zbraň je informace, a pokud by mu úřady bránily ji šířit (třeba i a proto, že výsledkem bude možnost vyrobit si nedohledatelnou zbraň), pošlapali by tím jeho ústavně zaručenou svobodu projevu. Podle dohody s americkým ministerstvem zahraničí (s tímto resortem, protože oficiálně šlo o to, zda Wilson porušuje nebo neporušuje americké zákony o exportu zbraní) mohl zbraníchtivému publiku nabídnout svůj software ke stažení ode dneška.

Jenže ne - jak píše (mimojiné) server The Verge, soud v Seattlu vydal předběžné opatření, jímž publikaci šablony zabránil. Vyslyšel tak stížnosti devíti státních zástupců, podle kterých to není zas tak jednoduché. Wilsonova ústavní práva možná jsou skutečně porušována, jenže zda stojí výš vyšponovaná interpretace ústavy, nebo, řekněme, veřejné bezpečí, to musí rozhodnout soud, nikoliv ministerstvo. A tak jako neústavní napadly dohodu mezi Wilsonem a ministerstvem. Soud jim dal za pravdu, šablona na zbraň není volně dostupná, a Wilsona, stejně jako jeho odpůrce, čeká pokračování právní bitvy.

Reklama
Reklama

Co si o tom všem myslí prezident Donald Trump je nejasné, jde tu sice o rozhodnutí jeho vlády, ale on sám ve včerejším prezidentském tweetu prohlásil, že “se na věc dívá”, už mluvil s Národní Rifle Association, hlavní platformou ozbrojených občanů, a “celé to nedává moc smysl”.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

U nás v Česku by  se tomu říkalo  jasná účelovka. Paul Manafort, bývalý šéf předvolební kampaně Donalda Trumpa, je od včerejška souzen a (dost možná) by souzen nebyl, kdyby se na pár měsíců neocitl v těsné blízkosti Donalda Trumpa. Jenže se zapletl a o fungování jeho prezidentské kampaně toho hodně ví. Zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, který se snaží zjistit, zda Trump či jeho lidé vědomě spolupracovali s Ruskem, se toho zase chce hodně dovědět. A když Manafort nehodlá zajímavé detaily prozradit sám, sestrojil si vyšetřovatel právní mučící nástroj: pošťoural se šíbrovi v jeho barvité minulosti a vytáhl na něj obvinění, které s Trumpem nijak nesouvisí. Manafort mohl v tu chvíli  začít “zpívat” výměnou za shovívavost. Jenže nezačal, a tak teď stojí před soudem a hrozí mu 30 let odnětí svobody.

Za prvé, takhle se to ve Spojených státech běžně dělá, Mueller nevymyslel nic nového, technice se říká “past na al Caponeho”, protože právě proti tomuto mafiánovi byla poprvé použita. Činy, za které je Manafort souzen, jsou reálné, žalovatelné a závažné. Je pravdou, že by se jimi nejspíš nikdy nezabýval tak špičkový právní tým, jako je ten, který se snaží rozklíčovat možnou spolupráci prezidenta USA s Moskvou. To z nich ale nedělá žádný hon na čarodějnice.

Reklama
Reklama

Manafort je totiž - za druhé - chlapík s hodně temným pozadím. Žalobce ho označil za “daně neplatícího lháře s extravagantním vkusem”. Lhal prý svým vlastním účetním i daňovému úřadu o svých příjmech a zahraničních kontech.  Za “odkloněné” peníze si pořídil třeba nemovitost v hodnotě 6 miliónů dolarů (přes 120 miliónů korun), hodinky za 21 000 dolarů (430 000 Kč), sako z pštrosí kůže za 15 000 dolarů (320 000 Kč). Teď je obviněn z daňových úniků a bankovních podvodů.

Zajímavější než obscénní nevkus je ovšem původ peněz. Manafort fungoval jako politický poradce prosazující zájmy Ruska na Ukrajině - a dodejme pro pořádek znovu, že dávno před tím, než začal pracovat pro Trumpa. Z ukrajinských oligarchů závislých existenčně na tamním proruském prezidentovi Viktoru Janukovičovi dokázal podle obžalovy v průběhu 10 let vyždímat 60 miliónů dolarů. Když Janukovič padl, začal podvádět banky.

Manafort se rychle proměnil v žádaného konzultanta nejodpornějších světových diktátorů.

Tweetni to

Pozoruhodný profil Paula Manaforta, muže “rozeného pro politiku”, ovšem v tom cyničtějším smyslu talentovaného manipulátora davů a moci, najdete v magazínu The Atlantic. Na jeho kariéře je zvláštní, že na dlouhý čas opustila arénu americké politiky, Manafortův příběh je příběhem konzultanta, který se po ukončení studené války vydal radit politikům do světa. Tam se ovšem rychle proměnil v žádaného konzultanta nejodpornějších světových diktátorů (třeba filipínského Ferdinanda Marcose). Korupce a osobnostní rozpad pramenící z blízkosti nespoutané moci je dechberoucí. Manafort podle měsíčníku Janukoviče časem zcela připodobnil sobě samému, včetně shodných obleků a účesu. Tenisové zápasy v areálu prezidentského sídla se rozšířily o společné koupání v bazénu.

Pak ovšem přišel Janukovičův pád a s ním vyschl příliv peněz. Politický konzultant podle všeho nebyl schopen změnit svůj životní styl, i když podváděl již dříve, po Majdanu se jeho finanční machinace teprve rozjely naplno.

Manafort stál v čele Trumpovy kampaně pouhé tři měsíce, byly to ale klíčové letní měsíce, kdy evidentně k nějakým pokusům o kontak mezi kampaní a Rusy došlo. Republikáni v tu dobu také pozměnili předvolební manifest v části o Ukrajině, když z něj vypustili ostrá slova na adresu Ruska. Pokud někdo disponoval potřebnými kontakty do nejvyšších pater Kremlu a byl dostečně pokřivený, byl to právě Paul Manafort.

Reklama
Reklama