pondělí 20. 3. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

“Winston Churchill kdysi řekl, že na Balkáně vzniká více dějinných událostí, než tamní obyvatelé dokážou strávit… Bylo to právě na Balkáně, kde v 90. letech vznikl současný evropský řád: krvavý rozpad Jugoslávie přesvědčil tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona k rozšiřování NATO východním směrem a strach z šíření nacionalismu dotlačil tehdejší evropské lídry k urychlenému rozšíření EU. Dnes roste pravděpodobnost, že to bude opět Balkán, kde současné evropské pořádky projdou největší zkouškou,” píše Ivan Krastev v komentáři pro deník Financial Times.

Balkán na dlouho zmizel z českých, evropských i globálních médií. V posledních měsících se do nich však začíná vracet, obvykle v souvislosti s pronikáním vlivu Ruska a Turecka. Obě mocnosti mají na Balkáně staré kulturní vazby: Rusové k pravoslavným Srbům, Turecko k balkánským muslimským komunitám. Vladaři a diplomaté z obou těchto zemí cítí, že gravitace Balkánu směrem k EU slábne. Například proto, že je Unie zahlcena vlastními vnitřními problémy a v příštích letech je dost nepravděpodobné, že přijme nové členské státy.

Reklama
Reklama
Reklama

“Na Balkáně rozdíl mezi optimisty a pesimisty ve vztahu k evropské integraci spočívá v tom, že optimisté věří tomu, že se Turecko stane členským státem EU během albánského předsednictví, zatímco pesimisté věří tomu, že Albánie přistoupí k Unii během tureckého předsednictví,” popisuje Krastev "nonsensový" tip, který se na Balkáně vypráví a který dobře ilustruje špatnou náladu i minimální šance na přistoupení k EU. “Mnoho Srbů, Albánců, Makedonců i Bosňanů není skeptických jen ohledně budoucnosti vlastní země v EU, ale i ohledně budoucnosti EU jako takové,” dodává už vážně bulharský politolog a popisuje beznaděj a pesimismus, které jsou v regionu na vzestupu.

“Naopak Moskva a Ankara na Balkáně aktivně posilují etnické a politické napětí,” píše. V Černé hoře koncem minulého roku proběhl neúspěšný pokus o převrat, Makedonie je v dlouhodobé politické krizi, bosenští Srbové hovoří o referendu za nezávislost. “Kvůli nezájmu Washingtonu za vlády Donalda Trumpa bude Moskva v pokušení dokázat zranitelnost NATO spíše na Balkáně než v Pobaltí. A také turecký prezident Erdogan by právě tady mohl nejsnáze udělit Evropě lekci,“ pokračuje Krastevův komentář a končí apelem směrem k Evropě: “EU musí z Balkánu učinit svou geopolitickou prioritu… Jinak se zde její vliv brzy rozplyne.“

 

Deník Financial Times se tématu začal intenzivně věnovat:

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Před dvěma lety vzbudila velký ohlas unikátní reportáž o dívkách unesených extremisty z Boko Haram, kterou napsal Wolfgang Bauer původně pro týdeník Die Zeit a Respekt ji se svolením autora přeložil a otiskl. Od té doby se nigerijské armádě podařilo tuto brutální sektu v mnoha bitvách porazit, a dokonce vytlačit z obrovského lesa Sambisa, který byl jeho základnou.

Prezident Buhari říká, že válka skončila a Boko Haram jsou poraženi. Nigerijská armáda ujišťuje, že region, kde brutální sekta vznikla, je nyní vcelku bezpečný. Otevřely se mnohé silnice donedávna uzavřené z bezpečnostních důvodu. Stát začal obnovovat některé vypálené vsi. Milion uprchlých civilistů - tedy polovina z celkových dvou milionů utečenců - se dal do pohybu zpět do svých domovů. Jak začátek velkého návratu vypadá, zachycuje aktuální reportáž listu The New York Times.

Reklama
Reklama
Reklama

Popisuje například návrat Idiho Hassana, jeho manželky a šesti dětí. Rodina žila dva roky v uprchlickém táboře závislá na potravinové pomoci, nyní se těší domů na rodinnou farmu. Hassan však ví, že v úplném bezpečí pořád není. Domů se vrací po silnici, na které skupina příznivců Boko Haram jen před několika týdny přepadla armádní vůz a sedm vojáků zabila.

V jiné oblasti, kterou armáda považuje za bezpečnou, pak islámští extremisté postříleli šestnáct civilistů - navrátivších se uprchlíků, kteří v lese nedaleko svých chýší sbírali dřevo na podpal. I humanitární organizace dobře vědí, že musí být opatrné: při dodávkách potravin si podle New York Times piloti helikoptér dávají pozor a létají dostatečně vysoko, aby na ně nedosáhly rakety vzbouřenců.

Životy venkovanů po návratu do domovů komplikují i doprovodné jevy úspěšné armádní ofenzivy proti Boko Haram: vojáci na některých místech zničili vysílače mobilních sítí nebo zakázali prodej nafty, aby zkomplikovali pohyb a komunikaci extremistů. Někteří farmáři po návratu zjišťují, že se v jejich chýších a domech ubytovali jiní uprchlíci, kteří utíkali z ještě méně bezpečných vesnic. OSN nyní požaduje miliardu dolarů na pomoc farmářům. V oblasti hrozí hladomor, protože se venkované minulé roky nemohli starat o své pole.

Reklama
Reklama