sobota 23. 12. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Pojednává o moci. O tom, jak vypadá, kdo ji má, a jak s ní ten, kdo ji má, zachází – emocionálně, sexuálně, finančně. Tak popisuje písničkářka St. Vincent desku Masseduction, jedno z kritiky nejlépe hodnocených alb roku 2017. Na absolutní vrchol výročního žebříčku jej postavil mimo jiné deník The Guardian. Stejný úspěch St. Vincent už měla v roce 2014, kdy se jejímu předchozímu počinu vedlo neméně skvěle.

O moci je v mnoha ohledech i nejnovější počin Kendricka Lamara nazvaný Damn. Album popisuje situaci, kdy cítíme, že probíhá apokalypsa: ve světě se něco dramaticky mění, ale nic z toho nepůsobí alarmujícím způsobem. Po triumfu s albem To Pimp a Butterfly, které popisovalo cestu mladého muže z ghetta na vrchol showbyznysu a zpět, potvrzuje Lamar na novince svoji pozici jednoho z nejvlivnějších umělců současnosti. V tom panuje napříč žebříčky vzácná shoda.

Reklama
Reklama

https://www.youtube.com/watch?v=ox7RsX1Ee34

O naprosté bezmoci naopak pojednává A Crow Looked at Me folkově experimentálního projektu písničkáře Phila Elveruma s názvem Mount Eerie. Elverum se ne něm velmi syrovým, deníkovým, přitom civilním způsobem vyrovnává se smrtí své manželky. Už první verše skladby Real Death dávají najevo, že Elverum nechce nic stylizovat ani přikrášlovat: „Smrt je skutečná. Někdo tu je, a pak už není. Není to nic, o čem by se mělo zpívat, nebo přetvářet v umění. Když smrt vstoupí do domu, všechna poezie zní hloupě.“

Z dalších jmen, které se objevují snad ve všech žebřících důležitých médií, stojí za to zmínit Lorde a její oslavu mladé dospělosti i ránu z prvního rozchodu na desce Melodrama. Nechybí tu ani debut Ctrl od zpěvačky SZA či intenzivní futuristická koláž producentky Jlin, která zazářila i na podzim v Praze při vystoupení na festivalu Lunchmeat. Z umělců, kteří v roce 2017 odehráli v Česku výborné koncerty, se dařilo i jménům jako Perfume Genius, Priests, Laurel Halo, Jens Lekman či Moses Sumney.

Desky roku 2017:The Quietus,Rollling Stone,Spin,NPR

https://www.youtube.com/watch?v=4TPqUvy1vYU

 

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

„Napíše ještě někdy někdo pozitivní text o start-upu?“ zeptal se nejmenovaný vlivný podnikatel novinářky z časopisu Wired poté, co dlouho rozebírali nedávné skandály provázející nové technologické společnosti. Šokující odhalení se týkají jak produktů, které jsou někdy úplně k ničemu, tak zaměstnanecké kultury na pracovišti ve vztahu k ženám či menšinám. Zkušená publicistka Erin Griffith se dlouze zamyslela a odpověděla: „Pravděpodobně ne.“

Její komentář s titulkem The  Other Tech Bubble na serveru Wired popisuje, jak se v posledních sezónách v očích veřejnosti proměnilo vnímání nových technologií. A vyznění textu by se dalo shrnout větou: „V roce 2008 to byli bankéři z Wall Streetu, ovšem v roce 2017 jsou zloduši číslo jedna pracovníci v technologickém sektoru.“

Reklama
Reklama

Tato image se nezrodila z ničeho nic, po sexuálních skandálech už firemní kultura start-upů nepůsobí uvolněným dojmem kluků v mikinách, kteří hrají v kanceláři ping-pong.  „Facebook, nejúspěšnější start-up naší éry, už se nejeví jako veselá skupina hackerů, která vytváří nápadité nástroje, jak se družit se svými přáteli online. Je to mocný a potenciálně nebezpečný sběratel osobních údajů, propagandistický partner vládních cenzorů a umožňuje diskriminační inzerci,“ konstatuje Griffith. A tento zlom je o to markantnější, že nové technologie a start-upy od počátku sugerovaly, že přinášejí lepší budoucnost -  a ještě před pár lety by kupříkladu nikdo ani nezapochyboval o prospěšnosti Uberu.

„Na sklonku nultých let, těsně po finanční krizi, svět toužil slyšet pozitivní příběhy o technologiích. Rychlé vzestupy služeb, jako je Twitter a Facebook, byly naprosto vzrušující – přinášely optimismus do ponurých časů a jejich zakladatelé, geniální geekové, byli mnohem lepší hrdinové než chamtiví dravci z Wall Street, kteří právě vydojili ekonomiku. Facebook nabízel svět otevřenější a propojenější. Twitter pomáhal revolucím na Blízkém východě. Jistě, z těchto mladičkých zakladatelů se záhy stali miliardáři, ovšem jejich společnosti poháněné ušlechtilým posláním měly nádech maximální vznešenosti, jaké kapitalismus může dosáhnout.“

Spasitelský komplex a uctívání, který je s inovátory spjatý od nástupu Steva Jobse, pak Griffith ilustruje na zážitku z Web Summitu v Lisabonu, kdy jeho účastníky – včetně jí samé – eskortoval autobus za policejní asistence na večeři s portugalským premiérem. Celé město trčelo v zácpě kvůli nim. „Za tohle nás lidé nesnášejí,“ pomyslela si Griffith.

Změna myšlení uvnitř Silicon Valley bude ale podle publicistky velmi obtížná. Těžko se totiž buduje vědomí vlastní odpovědnosti a obezřetnosti v odvětví, které o sobě bylo vždy přesvědčené, že mění svět k lepšímu.

 

Reklama
Reklama