pondělí 2. 1. 2017

Denní menu speciál: výběr z ročenky týdeníku The Economist

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Prezident Trump: V kampani zpochybňoval volný trh, závazky v NATO, ruskou hrozbu, globální oteplování i leckteré dosavadní normy slušnosti. Bude se tak Donald Trump chovat i poté, až v pátek 20. ledna v poledne složí přísahu a stane se 45. prezidentem USA? V novém roce asi neexistuje nic, co by svět sledoval s větší zvědavostí. Co zatím od Trumpa-prezidenta čekat?

  • Vybere chybějícího devátého soudce Nejvyššího soudu, a protože třem dalším je už kolem osmdesáti, brzy bude vybírat nástupce i za ně. To vzhledem k doživotnímu mandátu soudců nejspíš povede ke zformování konzervativní většiny na mnoho let dopředu.
  • Zruší nebo omezí čerstvé Obamovy limity na emise CO2, což uvolní ruce americkému průmyslu a energetice, ale zchladí vůli zbytku světa dělat něco s klimatickými změnami. Křehká klimatická dohoda z Paříže je v nebezpečí.
  • Pozmění Obamovu reformu zdravotního pojištění, i když zatím není jasné jak.
  • Slibuje snížit daně a zvednout investice do infrastruktury. Obojí musí ve větší či menší míře naplnit, což zatíží americký státní rozpočet, ale napumpuje do americké (potažmo světové) ekonomiky nové peníze.
  • Trumpův protekcionismus je na druhou stranu pro ekonomiku hrozbou. Pokud by vážně uvalil cla na čínské zboží, začne obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami světa, což přinese světu jen škody.
  • Rétorika “America first” a naznačená ochota ignorovat mezinárodní závazky může mít vážné geopolitické následky. Vladimir Putin bere Trumpovo prezidentství jako vítězství svojí představy o fungování světa a bude chtít nové přerozdělení sfér vlivu – novou Jaltskou dohodu, mj. s nároky na Ukrajinu.
  • Na Blízkém východě si Trump bude muset vybrat mezi svými izolacionistickými instinkty a slibem “vybombardovat” ISIS. V Sýrii se pod tlakem Ruska smíří s režimem Bašára Asada. Otázkou bude trvanlivost jaderných dohod s Íránem.
  • Ubude překážek pro Čínu a její lokální rozmach, např. v choulostivé oblasti Jihočínského moře. Japonsko a Jižní Korea musí doufat, že náznaky, aby si obě země pořídily vlastní jaderné zbraně, nemyslel Trump vážně. Jaderný arzenál v rukou Trumpa je vzhledem k jeho temperamentu a mačistické nátuře vůbec tématem sám o sobě.
  • Naplnit předvolební sliby o zdi s Mexikem a o deportaci 11 milionů nelegálního přistěhovalců bude oříšek. Každopádně imigrační politika USA se zpřísní a země jako celek bude méně přitažlivá i pohostinná.

Marine Le Penová, Evropský parlament
Marine Le Pen • Autor: Globe Media / Reuters

Volby ve Francii: Francouzi volí na jaře prezidenta a takřka najisto se počítá s tím, že nacionalistka Marine Le Pen uspěje v prvním kole. Otázkou je, kdo bude druhý postupující - a zda ji pak v druhém kole porazí. Oblíbencem liberálních médií je 39letý Emmanuel Macron, bývalý ministr hospodářství levicové vlády, který jde do voleb jako nezávislý kandidát a z některých průzkumů už vychází lépe než kandidát pravice François Fillon. Z prvního kola konaného 23. dubna postupují dva finalisté, mezi nimiž se rozhodne 7. května v kole druhém. Pokud by přece jen vyhrála Marine Le Pen, její program mimo jiné počítá s opuštěním eura a referendem o vystoupení z EU. V červnu po prezidentských volbách Francouzi volí také nový parlament.

Reklama
Reklama

Sto let od VŘSR: Výstřel z Aurory po něm historické vítězství pracujícího lidu, na jehož základech vyrostla velmoc století – otázka, zda interpretovat bolševickou revoluci 1917 takto, nebo nějak jinak, bude pro dnešní Rusko tématem roku. Od tzv. Velké říjnové socialistické revoluce letos každopádně uplyne sto let, což je jubileum, které je potřeba oslavit. Pokud jde o válečné úspěchy nebo olympijské medaile, Vladimir Putin nedělá mezi dnešním Ruskem a někdejším Sovětským svazem velké rozdíly, na druhou stranu kult revolucionáře V. I. Lenina nikdy nebyl tím, co Putin akcentoval. Průzkumy ukazují, že i Rusové jsou v pohledu na minulost rozpolcení.

Konec roamingu: Od 15. června mají uvnitř EU skončit extra poplatky za roaming – tedy používání mobilu mimo vlastní zemi, ať už jde o volání, posílání esemesek nebo datový přenos. Změna, která je výsledkem mnohaletého snažení Unie přinést občanům nějaký hmatatelný prospěch, je už odhlasovaná na všech úrovních. V praxi ale zbývá vyřešit několik důležitých detailů. Z pohledu zákazníků jde předně o to, že nový režim má sloužit lidem na cestách: neměl by se tedy zneužívat k hromadnému dovozu a vývozu SIM karet a k tomu, aby někdo v jedné zemi trvale používal tarif z jiné, levnější země. To by vzhledem k přetrvávajícím velkým rozdílům v cenách mohlo být v zemích jako Česko výhodné, ale operátoři mají dostat do rukou možnost takové klienty odpojit.

CEO Elon Musk at Tesla motors
Elon Musk • Autor: Polaris, Profimedia

Tesla pro každého: Popularita značky Tesla coby průkopníka nové cesty k automobilismu půjde o další stupeň vzhůru – za předpokladu, že se podaří na konci roku naplnit slib o spuštění prodeje nového Modelu 3. Předpokladem je, že půjde o první skutečně masový elektromobil, který postaví konvenční automobilky před výzvu nového typu. Model 3 bude menší a levnější (zatím se mluví o ceně od 35 tisíc dolarů), bez nabití ujede přes 300km a výroba je tentokrát dimenzovaná v masovém měřítku, přes půl milionu vozů ročně. Tesla už druhým rokem přijímá objednávky a zálohy a o auto se už přihlásilo přes 400 tisíc lidí.

Angela IV.: Angela Merkel, dnes hlavní stabilní bod liberálního světa, jde na podzim počtvrté do voleb. Navzdory pnutí, kterému čelí už druhým rokem za vstřícnou přistěhovaleckou politiku, zatím neexistuje nikdo, kdo by ji mohl porazit. Příliv nových imigrantů výrazně oslabil, a tak bude tématem pro letošní rok hlavně to, jak integrovat ty, kteří už v Německu jsou, a jak udržet zemi v bezpečí před terorismem. U obou úkolů se Angela Merkel dál jeví jako nejkompetentnější lídr. Protipólem její politiky je nárůst hlasů pro xenofobní a antievropskou AfD, která se letos téměř jistě poprvé dostane do parlamentu. Její postup ale kancléřce paradoxně nahraje: s AfD nikdo nebude chtít spolupracovat, otázkou tedy bude, jaká koalice vznikne mezi zbývajícími pěti nebo šesti parlamentními stranami. Zabere-li část křesel AfD, pak je takřka vyloučeno, aby většinu dala dohromady levice. I kdyby tedy CDU Angely Merkel oproti předchozím volbám ztratila, pořád vyjde z voleb jako vítěz, který postaví koalici buď znovu s SPD, nebo (což prý kancléřka preferuje) se Zelenými a liberální FPD. Zůstane-li Angela Merkel u moci celé další čtyři roky, mohla by po 16 letech u vlády překonat Konráda Adenauera i Helmuta Kohla. To ale podle některých teorií není jisté: sama prohlásila, že nechce v politice skončit jako “poloviční mrtvola”.

Levné peníze: Světová ekonomika je pořád v příliš chatrném stavu na to, aby se centrální banky odvážily změnit kurz posledních let a zvedly úrokové sazby. V USA se sice od pumpování levných peněz pomalu ustupuje, ale hlavní úrok americké centrální banky Fed nepůjde ani letos (podle předpovědi týdeníku The Economist) nad jedno procento. Fed nevyhlašuje jednu sazbu, ale úrokové pásmo, které v prosinci zvedl o čtvrt bodu na 0,5–0,75 procenta. Šlo teprve o druhé zvýšení za poslední dekádu a pro letošní rok se čeká zvýšení pásma nanejvýš o dalšího čtvrt bodu. Evropská i japonská centrální banka drží záporné sazby a budou v tom pokračovat i letos. S nízkými úroky má vyspělý svět už několikaletou zkušenost: vklady v bankách nevynášejí takřka nic, naopak půjčky jsou rekordně levné, což vede k růstu cen nejrůznějších aktiv od nemovitostí až po akcie. Levné peníze by teoreticky měly podnítit firmy k větším investicím a k rozpohybování ekonomiky, ale zatím se tento impuls neprojevuje v požadované míře.

Unisex záchody: V Kalifornii začíná od března platit zákon, který má ve veřejných budovách zrušit poslední pozůstatky odděleného světa mužů a žen. Toalety budou povinně unisex – budou otevřené všem a nebudou nijak značené. Novinka je výsledkem mnohaletého boje za práva transsexuálů, pro které může být volba správné toalety zásadním traumatem. Zákaz značení se ale týká jen záchodů v uzavřených místnostech pro jednoho člověka, nikoli třeba toalet s větším počtem pisoárů.

brexit03_jaros
Autor: Milan Jaroš

Brexit: Od referenda uplynul před Vánoci půlrok a debata o vystoupení Británie z EU se zatím drží jen v procedurální rovině. Tak jako když se při demolici odpálí dynamit a budova po prvotním otřesu zůstane ještě na pár sekund strnule stát v původním stavu. Británie nyní prožívá právě tuto ojedinělou a nevratnou chvíli, po které se stavba zřítí k zemi. Premiérka Theresa May se drží svého závazku, že o vystoupení formálně požádá do konce března, načež poběží dvouletá lhůta pro skutečný exit a pro vyjednávání podmínek. Jednání o podstatě věci se však ani po většinu roku moc daleko nedostane, mj. kvůli zmíněným volbám ve Francii a v Německu. Nic se nerozhodne ani v hlavní otázce celého Brexitu - a sice zda půjde o takzvanou měkkou verzi, kdy si Británie vyjedná setrvání uvnitř jednotného vnitřního trhu EU, anebo zda se ho vzdá. Hodně ale napoví to, jak se bude dařit britské ekonomice a libře. Čím hůř, tím menší chuť riskovat. Bude-li se Británii dařit viditelně hůř než Unii, nelze vyloučit ani to, že bude nové referendum a Britové si v něm Brexit nakonec rozmyslí. To je ale jen teoretická možnost podmíněná například i tím, že opadne problém s imigrací a s ním i hlavní karta kritiků EU - což ovšem není příliš pravděpodobné.

Pád ISIS: Dva a půl roku od vyhlášení Islámského státu, který svého času ovládal až třetinu území Iráku a předměstí Bagdádu, jsou jeho dny pomalu sečteny. V Iráku po vojenské ofenzívě podporované americkou armádou ovládá už jen druhé největší město Mosul a několik menších měst, v Sýrii se stáhl do okolí města Rakka v poušti na východě země. Koalice odpůrců ISIS je početná, silná a odhodlaná, pád obou front je tedy jen otázkou času. Konec novodobého chalífátu ale neznamená konec jeho bojovníků. Podobnou otázkou je, co bude po válce s více než sto tisíci dobře vyzbrojenými bojovníky šíitských milicí, které proti ISIS nyní bojují. V Iráku by porážka ISIS měla otevřít cestu k tomu, aby se země opět začala měnit v normální stát; ale podmínkou úspěchu je další výrazné angažmá amerických jednotek, které je po nástupu Donalda Trumpa nejisté. V Syrii je situace komplikovanější. Země zůstane válečnou zónou. Bašár Asad má díky podpoře z Moskvy všechny předpoklady k tomu, aby zůstal u moci, ale za cenu humanitární katastrofy a chaosu ve velké části země, která zůstane živnou půdou pro džihádisty.

Ekonomika na baterky: Bohatství světa měřené hrubým domácím produktem by mělo letos povyrůst jen o 2,5 % – půjde tedy o šestý rok za sebou, kdy tempo zůstane pod třemi procenty považovanými dříve za normu. V letech 1985–2005 šlo o průměrný výkon. Růst HDP se napříč planetou hodně liší. The Economist zpracovává průběžně ekonomickou předpověď pro každou zemi světa a nejvyšší vzestup HDP letos čeká v Jemenu (9 %), Barmě (8,6 %) a Pobřeží slonoviny (8,3%). Z velkých zemí nejvíc poroste Indie (7,5 % – mimochodem Ikea letos otevře v Indii svůj první obchod). Česko je – jako obvykle – průměrné, HDP má vzrůst o 2,5 %.

Jobs 2.0. (Tim Cook se chystá představit Apple Watch)
Tim Cook se chystá představit Apple Watch • Autor: Profimedia.cz

Nový iPhone: Od uvedení prvního iPhonu uplyne letos deset let. Poslední model přišel na trh teprve loni, další se chystá letos a nejspíš nepůjde jen o standardní upgrade. Spekuluje se o tom, že nový iPhone bude nově k mání ve třech různých velikostech, že možná vůbec nebude mít mechanické kulaté tlačítko a přinejmenším nejdražší model bude ze skla. Známé však zatím není jméno: čeká se iPhone 8, ale vzhledem k výročí a očekávaným změnám by mohlo jít i o něco radikálnějšího, třeba iPhone 10. A ani termín - nejpravděpodobnější je standardní září, ale z nostalgie by šlo uvažovat o 29. červnu, kdy Steve Jobs vypustil nejúspěšnější telefon dneška do prodeje vůbec poprvé. S novým modelem S8 přijde i Samsung. Naopak Blackberry, někdejší velký rival obou značek, letos s výrobou telefonů po 15 letech končí.

150 let Kanady: Kanada slaví v červenci 150 let svého vzniku. Pro zemi, která je momentálně díky racionálním postojům k mnoha problematickým otázkám světa velmi v kurzu, půjde o velké jubileum. Pohledný kanadský premiér Justin Trudeau sklízí obdiv za vstřícnou politiku vůči imigrantům i vůči globalizaci. Letos se navíc chystá legalizovat marihuanu. Množí se ale i těžkosti: letos musí Kanada hnout s reformou volebního systému a liberál Trudeau také musí najít společnou řeč s protekcionistou Trumpem, do jehož země jdou tři čtvrtiny kanadského exportu.

Dražší ropa: Víc aut a větší nároky chudších zemí povedou ke zdražení ropy, zvlášť v kombinaci s plánovaným omezením produkce v rámci ropného kartelu OPEC. Nabídka poprvé od roku 2013 nebude stačit poptávce a cena stoupne. The Economist odhaduje růst z loňských průměrných 45 dolarů za barel na 54. Proti roku 2013 je ale cena poloviční.

Mrzout Wilders: Nizozemsko bude letos první zemí, kde se ukáže síla populistických stran. Holanďané volí 15. března parlament a hlavní postavou voleb se stává Geert Wilders přezdívaný kvůli svojí kštici “blonďatý šmoula” a jeho strana PVV. Wilders slibuje uzavřít hranice i mešity a zbavit se z EU. Pokud se průzkumy nemýlí, ve volbách skončí první nebo druhý. Systém koaličních vlád sice nedovolí Wildersovi nic z jeho radikálních vizí uskutečnit, ale Nizozemsko coby jeden ze zakládajících států EU může poslat do zbytku Unie vážný vzkaz. Koneckonců stejně jako Itálie svržením reformní vlády koncem loňského roku nebo Francie v případě úspěchu Marine Le Pen.

V autě 1300 km/h : Tým nadšenců kolem někdejšího pilota RAF Andyho Greena loni sehnal nové sponzory pro dotažení spektakulární akce, na které pracuje už deset let. Green chce letos překonat dosavadní pozemní rychlostní rekord 1228 kilometrů za hodinu, kterého dosáhl on sám v roce 1997. Cíl je dostat se na 800 mil za hodinu (1287 km/h). Akce s vozidlem na raketový pohon už má svůj termín na říjen i místo - na tvrdém povrchu v poušti v Jihoafrické republice. Pokud rekord padne, další metou pro Greena a jeho tým Bloodhound SSC je 1000 mil za hodinu v roce 2018.

Čínský prezident Si Ťin-pching v Rusku
Čínský prezident Si Ťin-pching v Rusku • Autor: AP, ČTK

Čínská pětiletka: Čínští komunisté vykročí na podzim na 19. sjezdu do nové pětiletky. Na jejím konci Čína předhoní Sovětský svaz a stane se nejtrvanlivější komunistickou diktaturou v dějinách. Pro prezidenta Si Ťin-pchinga je sjezd příležitostí dál upevnit už tak silné postavení, které úspěšně buduje od svého nástupu v roce 2012, kdy se dostal k moci a princip kolektivní vlády začal nahrazovat svojí one-man show. Čína – podobně jako Rusko – bude testovat, kam může po nástupu Donalda Trumpa a s ním přicházející změně globálního pořádku zajít. Doma se čínští komunisté mohou pochlubit téměř třiceti lety politické stability, narušené naposledy masakrem na náměstí Nebeského klidu v roce 1989, a permanentně rostoucí ekonomikou. Fakt, že tempo růstu v poslední době ochabuje, povede – opět podobně jako v Rusku – ke sbírání popularity přes nacionalismus a dobyvačné ambice, což je vidět už nyní na krizi v Jihočínském moři.

Přes Atlantik za 64 dolarů: Americké úřady kývly po letech sporů na otevření nových, neobvykle levných leteckých spojů do Evropy. Průkopníkem jsou tentokrát aerolinky Norwegian Air fungující na bázi slibu, že na dálkových linkách udělají stejnou revoluci jako Ryannair uvnitř Evropy. Norové stlačili zaváděcí ceny za jednosměrnou letenku z irského Corku do Bostonu až za 64 dolarů (1642 Kč). Během roku chtějí přidat levnou linku z Irska do New Yorku.

Jaderné nebezpečí: Představa, že by ještě někdy mohlo dojít k použití jaderných zbraní, je dnešnímu lidstvu pořád velmi vzdálená. Vyloučit něco takového ale úplně nelze. Naopak je třeba smířit se s faktem, že hrozba jaderné katastrofy je ve skutečnosti největší od konce studené války. Rizikem jsou teroristé, Severní Korea, ale teoreticky i Rusko. To už oznámilo, že rakety schopné nést jadernou hlavici umístí i v Kaliningradu. V případě Ruska by třeba jen použití malé taktické jaderné bomby mohlo posloužit jako velmi účinný krok k zastrašení Západu, pokud by Kreml nabyl dojmu, že jeho zájmy nejsou brány vážně. The Economist v této souvislosti zmiňuje napjatý vztah s Pobaltím, kam NATO do května kvůli závazku kolektivní obrany posílá 4000 vojáků. Kdyby se vzájemné vyhrožování dál eskalovalo, Pobaltí by mohlo být pro Putina ideálním terénem, kde otestovat, jestli deklarovaný princip NATO jeden za všechny všichni za jednoho skutečně platí v praxi. Nasazení jaderných zbraní by byl tak silný kalibr, že z principu opatrnější západní demokracie by zřejmě od jakéhokoli konfliktu rychle daly ruce pryč. Severní Korea je nebezpečná už jen tím, že její jaderný arzenál se vylepšuje. Pokud jde o teroristy, žádná organizace dosud neměla takové prostředky jako ISIS – a pokud budou jeho vůdci zahnáni v Mosulu do kouta, hrozba spektakulární odvety je něco, na co je třeba myslet.

Google Self Driving Car je zatím ve stádiu testování.
Google Self Driving Car • Autor: Google

Taxík bez taxikáře: Google nebo Uber už testují autonomní auta v normálním provozu delší dobu, letos se ale revoluce posune na novou úroveň. Volvo chce pustit za volant i běžné řidiče z řad veřejnosti. Doma ve švédském Goteborgu dá k dispozici stovku SUV, v nichž chce na normálních řidičích otestovat, jak se dokážou s jednou z největších technologických inovací dneška sžít - a jak budou s robotickými auty v praxi zacházet. Jednou z hlavních oblastí je, jak se budou “řidiči” chovat v kritickém okamžiku, kdy si auto řekne o jejich pozornost. Podobný experiment chce Volvo podniknout také v Londýně a v několika čínských městech. Se samořiditelnými auty experimentují takřka všechny automobilky; například Ford slibuje, že do roku 2021 do provozu nasadí taxíky bez taxikářů.

Potíže s uprchlíky:  Příliv uprchlíků loni po EU s Tureckem a po uzavření balkánské cesty výrazně opadl a letos pravděpodobně ještě klesne. Problém se tím ale neřeší a nezmenšuje. Přetrvává nutnost řešit situaci 50 tisíc migrantů uvízlých v řeckých táborech, navíc brzy nejspíš začnou přibývat noví vzhledem k tomu, že křehkou dohodu s Tureckem bude čím dál těžší udržet. Chuť někoho přijmout a celou problematiku racionálně řešit opadá v celé Evropě, nejen v zemích jako Česko, ale i ve Skandinávii nebo v Itálii.

Brent do šrotu: Brent Delta – jedna z největších vrtných plošin v Severním moři, která dala jméno nejznámějšímu typu ropy na světě – v květnu po čtyřiceti letech končí. Monstrum veliké jako Eiffelova věž bude rozebráno a odvezeno do šrotu. Ložisko, které v době největší slávy chrlilo půl milionu barelů ropy denně a zásobovalo energií polovinu britských domácností, mělo dříve čtyři věže, nyní zbude jen poslední. Celá operace bude delikátní inženýrskou akcí, kterou nervózně sledují ekologové a která je symbolická i z hlediska vyhlídek na těžbu ropy v Severním moři. Další průzkum se při dnešních cenách ropy a při vyčerpání někdejších bohatých ložisek přestává vyplácet.

Tři velké výstavy:  Evropa v létě hostí tři velké výstavy: kromě květnového benátského bienále se v červnu v německém Kasselu koná po pěti letech prestižní přehlídka současného umění documenta a v Münsteru podnik Skulptur Projekte, pořádaný jednou za deset let. Souběh všech akcí vytváří ojedinělý triptych, na který se chystají dohromady dva miliony lidí. Čínský performer Aj Wej-Wej před deseti lety konsternoval svět tím, že do Kasselu přivezl 1001 obyčejných lidí z Číny, z nichž většina nikdy nesměla cestovat. Každému dal peníze, oblečení a místo k přenocování - a nechal je volně putovat neznámým městem.

vobrazek_72.jpeg
Počítačové simulace putování a přistání sondy Cassini-Huygens • Autor: Respekt

Loučení ze Saturnu:  Jeden z nejúspěšnějších kosmických projektů všech dob – výprava sondy Cassini k Saturnu – je po dvaceti letech od startu u konce. Začátkem roku sonda proletí velmi blízko působivých prstenců Saturnu a pošle na Zem záběry, jež dosud nikdo neviděl. Poté se vydá vstříc této planetě a 15. září shoří v její atmosféře. Sonda Cassini pobývala na orbitu Saturnu 13 let a přivezla na jeho měsíc Titan sondu Huygens, jejíž hladké přistání v roce 2005 bylo nejvzdálenější operací tohoto druhu v dějinách kosmonautiky. Průzkum měsíce pak vedl k překvapivým objevům: ukázalo se například, že na Titanu jsou rozsáhlé podzemní oceány vody s příměsí amoniaku.

Největší hotel světa: V saúdské Mekce se letos nebo příští rok otevře největší hotel světa. Stavba jménem Abraj Kudai má 12 věží, 45 pater a 10 tisíc pokojů. Pět pater je vyhrazeno jen pro saúdskou královskou rodinu. Převážně pětihvězdičkový hotel s čtyřmi heliporty a 70 restauracemi vyšel na 3,5 miliardy dolarů.

Abraj Kudai

 

Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Reklama