Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Kultura Dělníci kultury

Sídliště, to je i prostor mezi domy

Lidé z brněnské Lesné tlačí svůj domov na seznam památek

Lesná
Lesná • Autor: Matěj Stránský

Lesná v Brně není běžné sídliště: mezi domy jsou nezvykle velké rozestupy a místo mezi nimi vyplňují parky a louky, školy, obchody a desítky hřišť. O to, aby tenhle prostor nezničila nová zástavba, se už pět let snaží Martin Maleček. A teď na jaře přišel zlom, když Národní památkový ústav Lesnou doporučil ke státní ochraně. Pokud ji získá, bude to vůbec první památková zóna v České republice tvořená paneláky. Text Lesné o najdete v novém Respektu 17/2014, který vychází v úterý 22. dubna (digitálně již v neděli). Teoretik a propagátor architektury Adam Gebrian se nad vztahem sídlištěm a veřejného prostoru zamýšlí v následujícím komentáři: 

Pod slovním spojením panelové sídliště se nachází hodně různorodý obsah. Je jasné, že u spousty lidí dodnes nese negativní konotace – nejčastěji tedy u těch, kteří v žádném z nich nikdy nežili.

Určitě přitom stojí za to naučit se rozlišovat alespoň mezi dvěma typy. Mezi těmi, jejichž urbanismus byl navržen přímo pro vybranou lokalitu, a mezi těmi, na které byl aplikován kobercový nálet předem připravené typologie. Je zajímavé, že první situace se často uplatňuje ve složitější terénní situaci; v mírných a především prudších svazích. Na rovině se dá aplikovat standardní řešení, v kopci už moc ne. To ostatně platí dodnes i pro stavbu rodinných domů v tzv. satelitech.


Rovněž fakt, že panelové sídliště je možné umístit pod památkovou ochranu, může pro mnoho lidí znít jako jasný protimluv. Není tomu tak; jen je třeba si uvědomit, že větší smysl než chránit domy má častokrát smysl chránit prázdno mezi nimi. Odborným slovníkem řečeno, chránit urbanistickou strukturu. Dobře navržená sídliště mají dostatečnou hustotu osídlení tak, aby v nich pohodlně fungovala MHD i základní občanská a kulturní vybavenost. 

Jejich častou bolestí je dnes to, jak se vypořádávají s neočekávaným množstvím automobilů, především s nedostatečnými kapacitami pro povrchové parkování. Auta dnes namnoze stojí na chodnících a kvalitu kdysi velkorysé rozvahy snižují. Ale při troše dobré vůle je to řešitelný problém. Horší je to se snahou sídliště tzv. hmotově zahušťovat, obsazovat volný prostor dalšími stavbami, zvyšovat tak nároky na již přetíženou dopravu a snižovat kvality konceptu, který byl postaven na velkém množství volného prostoru.

01
01 • Autor: Matěj Stránský
02
02 • Autor: Matěj Stránský
03
03 • Autor: Matěj Stránský
04
04 • Autor: Matěj Stránský
05
05 • Autor: Matěj Stránský
06
06 • Autor: Matěj Stránský
07
07 • Autor: Matěj Stránský
08
08 • Autor: Matěj Stránský
09
09 • Autor: Matěj Stránský
10
10 • Autor: Matěj Stránský
11
11 • Autor: Matěj Stránský
12
12 • Autor: Matěj Stránský
Lesná
Lesná • Autor: Matěj Stránský
14
14 • Autor: Matěj Stránský
15
15 • Autor: Matěj Stránský
16
16 • Autor: Matěj Stránský
17
17 • Autor: Matěj Stránský
18
18 • Autor: Matěj Stránský
19
19 • Autor: Matěj Stránský
20
20 • Autor: Matěj Stránský
21
Architekt Viktor Rudiš, spoluautor sídliště Lesná. • Autor: Matěj Stránský
Celá fotogalerie Zavřít fotogalerii

Právě snaha o kontrast k husté zástavbě historických městských jader vedla k řešení, která se po druhé světové válce uplatňovala po celém světě včetně toho západního. Nejde o výmysl socialistického režimu. A je dobré si uvědomit, že oba koncepty si najdou své příznivce i odpůrce; je chybou snažit se z jednoho udělat druhý, či je vzájemně zprůměrovat. Pokud je tedy památková ochrana jediným či jedním z mála efektivních nástrojů, jak strukturu sídlišť uchovat, stojí za to ji čas od času aplikovat - a to nejen na Lesné v Brně.

Dětství jsem strávil v 1. etapě sídliště Jižní Svahy v tehdejším Gottwaldově. Jsem nesmírně vděčný, že při rekonstrukcích zdejších paneláků se tu postupuje docela civilní formou a pestrobarevné nátěry se mu zatím vyhýbají. Jako velkorysý veřejný prostor - který v mnohém navazoval na meziválečnou strukturu Zlína a je dílem urbanisty Jiřího Gřegořčíka a architekta Šebestiána Zeliny - sice dostal po roce 1989 pár nešťastných zásahů, nicméně kvalitu si uchovává dodnes.

Mnoho dnešních developerských bytových komplexů vybudovaných s jedinou myšlenkou rychlého návratu investic by nás mohlo naučit dodatečně oceňovat kvality sídlišť vzniklých v 60. letech. A taky je chránit.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte