Nářek raněného PJ Harvana

Autor těchto řádků měl to štěstí, že si koupil lístek včas, a proto mohl být včera večer v Lucerně. Aby se přiznal, hodně dlouho tam nebyl, nějak nebyl důvod, ale včera tam byl, včera důvod byl a velký, včera tam totiž hrála PJ Harvey. No ona skoro málem nehrála. Prý ji bylo odpoledne tak zle z nějaké chřipky či čeho, že musela dostat injekci, aby vůbec dokázala vylézt na jeviště, což autor těchto řádků slyšel ještě před začátkem koncertu, takže se trochu bál, jestli to vůbec PJ zvládne. Jestli se třeba nakonec nebude vracet vstupné. Těm, co si zapomněli sehnat lístek, nutno škodolibě říci: zvládla a náramně.

Na jeviště vstoupila v kostýmu připomínajícímu oblek kouzelníka Viga, z hlavy ji totiž trčela černá pera, která s její bledou tváří (bůhví, jestli za to mohla ta chřipka nebo líčení) vytvářela dokonalý obraz křehkého havranního ptáčete, které se sneslo do Lucerny, když ho někdo střelil do křídla a ono se teď naříkavě pouští do obžaloby všech těch, kteří jsou tak zlí, že si dovolí i na bezbranné tvory. S trojčlennou doprovodnou kapelou spustila nekonečnou sérii temných balad o konci impéria, konkrétně toho britského, protože tu hrála převážně písně ze svého aktuálního alba Let England Shake, ale jistě tím myslela konec impéria obecně, konec civilizace v té podobě, v jaké s ní tu máme několik století tu čest. Jestli s ní tedy rychle nezačneme něco dělat…

Z jejich úst vycházela slova o mrtvých vojácích válejících se na bojištích téhle zvrácené planety, k hrudi si křečovitě tiskla svou harfičku, jejíž něžný zvuk sekundoval nabušenému triu Mick Harvey,John Parish a Jean-Marc Butty. Žádné hity, jen další a další tklivé písně, u kterých by si mimochodem člověk raději spíš v klidu sednul na zem, než je poslouchal v upocené tlačenici pod pódiem.

Pro leckoho to působilo moc odtažitě, chladně, jak autor těchto řádků zjistil při následné diskusi v Divadle Komedie, kde se tábory příchozích z Lucerny rozdělily na naprosto okouzlené a docela dost otrávené. Což je pozoruhodné, protože on tedy okouzlený byl a je. Pro něj to byl koncertní zážitek podzimu, možná roku. No, a kdo tedy v Lucerně nebyl, ten ať si poslechne alespoň Let England Shake. Stojí to za to.