0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Dělníci kultury19. 3. 20103 minuty

Andy Warhol v bikinách

Křesťanští strážci morálky ji mají za novodobou čarodějnici. Lady Gaga ale v novém kontroverzním klipu k písni Telephone potvrzuje svůj výjimečný talent. Výborné desetiminutové video švédského režiséra Jonase Ackerlunda je dokonalou trestí popu, chápeme-li jej jako manifestaci kolektivního nevědomí západní kultury. Andy Warhol by měl radost. A to nejen kvůli tomu, že třiadvacetiletá zpěvačka nosí v klipu plechovky dietní koly v účesu místo natáček.

Video skutečně hýří vyzývavou sexualitou, která dělá nové vrásky na vyhlazené kůži na čele botoxových puritánek z Fox News. Proto jej označují za “jed otravující mysl našich dětí”. Banální text o dívce, která nechce po telefonu mluvit s přítelem, protože zrovna tancuje ve svém oblíbeném klubu, změnil Ackerlund s GaGou v bláznivý příběh z ženského lapáku, který obývají excentrické vězenkyně oblečené do těch nejabsurdnějších fetišistických módních kreací. Ještě než se Lady GaGa ve čtvrté minutě vůbec dostane ke zpěvu, nastolí snímek řadu sadomasochistických, lesbických i transgenderových motivů. Je to od prvních sekund ulítlá podívaná – podobná tvorbě výstředního návrháře Alexandera McQueena, s nímž Lady GaGa spolupracovala a na datum jehož nedávné smrti klip přímo odkazuje.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Je to jen jeden z desítek postmoderních odkazů (od Salvadora Dalího po sexploatační filmy ze sedmdesátých let), které Ackerlund a jeho tým do oněch devíti a půl minut vložili. Celá druhá polovina příběhu jako by vypadla ze světa Quentina Tarantina: Lady GaGa s Beyoncé jedou ve slavné žlutočervené dodávce s nápisem “Pussy Wagon” z filmu Kill Bill do zapadlého bistra za nevěrným přítelem Beyoncé, smrtelně jej otráví jídlem a s ním i celé převážně mužské osazenstvo baru.

Lady GaGa tu se svou generační souputnicí reprezentuje nebezpečnou ženskou sílu, která se nezastaví před ničím. Jeden z anglických blogerů výstižně napsal něco v tom smyslu, že dvě hvězdy amerického popu tu představují novodobou Thelmu a Louisu, ale narozdíl od nich je už ani nenapadne, že by to měly s autem stočit do srázu. Na rozdíl od Madonny osmdesátých let, která ženskou sexuální touhu vyjadřovala často – byť ironicky - skrze submisivní archetypy jeptišky nebo světice, Lady Gaga je nefalšovanou dračicí.

Důraz na osmdesátá léta není přitom od věci – nejen že se do nich blonďatá ikona teenagerek po celém světě vrací hudebně. Svou sázkou na epické pojetí výpravných videoklipů se ale vrací do raných časů MTV. V době, kdy krize v branži významně ovlivnila rozpočty na videa, sází na drahé a dechberoucí spektákly. Právě v osmé dekádě minulého století rozjel Michael Jackson praxi, při níž stvrzoval svou pozici krále popu tím, že kostry svých skladeb obaloval dějem a z klipů k jeho písničkám se stávaly autonomní filmové příběhy. Lady GaGa je teprve na počátku kariéry, nelze ale než obdivovat, jak inteligentně a úspěšně jde v jeho šlépějích.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].