Zveřejníme nové poznatky o schránce hřebu. Vypadají fantasticky
 
53D_Zdroj Martin Frouz_Naše historie
Kostel sv. Jiljí v Milevsku s vyznačením prozkoumaných dutin. • Autor: mARTin_Frouz

Při archeologickém průzkumu v premonstrátském klášteře v Milevsku byla loni v severní zdi lodi kostela sv. Jiljí odhalena přístupová chodba s trezorovou místností. V malé dutině našel tým archeologa Pavla Břicháčka pozůstatky dřevěné schránky. Na zbytku zlatého plechu byl viditelný kříž a dvě písmena IR znamenající Iesus Rex, tedy Ježíš Král. Uvnitř dřevěných trosek se pak skrýval asi šesticentimetrový kus hřebu zdobený křížkem z jedenadvacetikarátového zlata, jasné označení svaté relikvie. Řeholníci téměř jistě věřili, že jde o hřeb z Kristova kříže. O širším významu nálezu a vztahu středověkého člověka ke svatým relikviím píšeme v novém Respektu pod titulkem Vědomí posvátna. Geoinformatik Jiří Šindelář, který pomáhám archeologům průzkumem nalezišť pomocí geofyzikálních metod a na nálezu se podílel, vysvětluje v následujícím rozhovoru širší souvislosti objevu a upozorňuje, že pozoruhodných nálezů z Milevska je mnohem víc – třeba dlaždice s neuvěřitelně realistickými zobrazeními exotických zvířat.

V Milevském klášteře jste kromě hřebu i našli pozůstatky dvou různých kusů dřev. Jedno bylo datováno do čtvrtého až pátého století, druhé na přelom 13. a 14. století. Domníváte se, že starší z nich může pocházet z kříže, na kterém měl být ukřižován Ježíš?

V žádném případě si nemyslíme, že bychom našli dřevo z Pravého kříže – mimo jiné právě pro to, že datace staršího z obou dřev spadá až mezi léta 338 až 416. Starší dřevo je dubové, mladší modřínové. Pracujeme tedy s hypotézou, že dubové dřevo je reliktem starší schránky, která byla ve 14. století, možná začátkem 15. století, kvůli špatnému stavu nahrazena novou. Nebo někdo vložil starou relikviářovou skříňku do nové, ve které šlo s cenným předmětem lépe manipulovat. Artefakt jsme našli v nepřístupné dutině, do které vůbec nebylo jednoduché takovou věc umístit.

Co jste se dozvěděli o nalezeném hřebu, který v této schránce či schránkách spočíval? Zlato z křížku, kterým je označen, prý může pocházet z Blízkého východu…

Rentgenové snímky ukázaly, že se jedná o kus ručně kovaného železného hřebu, zřejmě jeho špičku. V horní části je takzvaným taušírováním, tedy ztepáváním za studena jednoho kovu do podkladového kovu jiné barvy, vytvořen zlatý křížek. Nechali jsme udělat i materiálovou analýzu křížku, která prokázala, že jde o vysokoryzostní zlato s příměsí asi osmi procent stříbra, tří procent zinku a menší příměsí dalších prvků. Konzultovali jsme to s různými odborníky včetně geologa, který řekl: pokud by se jednalo o přírodní zlato, s největší pravděpodobností by nepocházelo z českého území, ze Slovenska ani nejvýznamnějšího středověkého zlatého dolu v Evropě, který je na území dnešního Rumunska, v Roșia Montană. Ukazovalo by to na zlato vázané na vulkanické procesy, které tedy možná opravdu pocházelo z Blízkého východu. Tvrdit to ale s jistotou nemůžeme. Je totiž pravděpodobné, že zlato použité na křížek bylo nějakým způsobem rafinované, recyklované. Možná pochází – když to přeženu – z faraonské hrobky z Egypta.

53C_Zdroj Martin Frouz_Naše historie
Nalezený kus hřebu ve viditelném spektru (vpravo) a rentgenový snímek (vlevo).

Lze hřeb datovat?

Konzultoval jsem to s doktorem Ivo Světlíkem, odborníkem z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, který pro nás radiokarbonové datování zajišťuje. V tomhle starém, ručně kovaném železe podle něj bývá tak vysoký obsah uhlíku, že by se radiokarbonové datování uskutečnit dalo. Jenže bychom při něm museli víc než dvě třetiny hřebu spálit - s nejistým výsledkem. To nepřipadá v úvahu. Budeme se místo toho snažit artefakty zakonzervovat tak, aby zůstaly připravené pro budoucí generace vědců, kteří budou mít lepší technické možnosti než my.

Chystáte se o milevském nálezu publikovat nové poznatky?

První, s čím v celku brzké době, snad do dvou měsíců, vyjdeme na veřejnost, bude kontrolní radiokarbonové datování dřev. Bude to kontrolní analýza v jiné laboratoři a jinou skupinou odborníků. Je důležité potvrdit zvláště dobu vzniku staršího z dřev, které by mělo pocházet z doby, kdy se začíná formovat křesťanství. Je to zajímavé i proto, že se spolu s hřebem našlo v klášteře v České republice. Takto význam artefakt a takhle starý – nejsem si jistý, s čím by se to u nás dalo srovnávat. Kromě toho máme už od kolegů předběžné informace, které nám něco říkají o povrchové úpravě té původní dřevěné schránky - a vypadají natolik fantasticky, že jsme se rozhodli, že je nemůžeme zveřejnit, dokud je nebudeme mít jednoznačně potvrzeny.

Pokud jde o hřeb, opravdu může být z Kristova kříže?

Zásadní je, že lidé ve středověku ho za hřeb z Pravého kříže pokládali. Čekali jsme, že se náš nález zvrhne v hádky o pravosti, takže nás tato debata nepřekvapila. Takhle to ale není postavené. Našli jsme artefakt, který měl pro středověkou společnost obrovskou cenu, proto si někdo dal tu práci, že jej tak složitě ukryl. Vezmeme-li v potaz veškeré nálezové okolnosti, to, kde se to našlo, v jakém prostředí, a všechno si to složíme dohromady, je prakticky nemožné, abychom se mýlili, když řekneme, že jsme objevili něco, co středověká společnost bez jakýchkoliv pochyb za hřeb z Pravého kříže považovala. Tedy relikvii prvního řádu. To, jestli hřeb pochází z prvního století nebo až století pátého, je v podstatě úplně jedno.

Co takový nález o Milevsku vypovídá?

Nepřináší vlastně takové překvapení. Pavel Břicháček provádí archeologický výzkum Milevského kláštera už nějakých 30 let, možná déle. Pokud jsme našli složitou soustavu dutin uvnitř středověké zdi, pokud jsme vyzvedli artefakt, který byl ve stránce zdobené zlatem a stříbrem, veřejnost to samozřejmě fascinuje a mluví se o tom. Jenže podobných pokladů má za třicet let praxe Pavel Břicháček z Milevska celou řadu.

Co například?

Třeba nález unikátních raně středověkých dlaždic, na kterých jsou úžasná vyobrazení. Máme tam nejstarší vyobrazení velblouda, nejstarší vyobrazení slona, obojí opravdu realistické. Ta zvířata někdo musel vidět, určitě nedělal reliéfy fantastických tvorů. Ukazuje to bohaté, neuvěřitelné kontakty s cizinou. Pavel Břicháček také odkryl několik fází vývoje církevních staveb, několik kostelů, ale i raně středověké světské stavby, normální obydlí, což je věc nevídaná. Nacházíme je v Praze, v císařském Chebu - a najednou máme raně středověký kamenný dům v Milevsku. Odkryli jsme také zbytky luxusního zboží a zajímavého zboží importovaného z daleké ciziny. Našli jsme i bronzové pečetidlo, které s velkou opatrností můžeme datovat před rok tisíc.

Co z toho vyvozujete?

Ukazuje to, že Milevsko je zajímavá lokalita s velmi prastarou křesťanskou tradicí, kterou zatím neumíme úplně rozklíčovat, protože nám chybí zásadní nález, který by nám vysvětlil souvislosti. Kdybychom našli zbytky starého kostela a na něj navázané vrstvy, které by ho datovaly do konkrétního roku, měli bychom jednoduchou práci. Zatím se opíráme pouze o indicie, v odpadních vrstvách nacházíme artefakty velmi starého data. I onen kamenný dům nám ukazuje, že tam muselo stát něco, co by ukazovalo na významné sídlo s největší pravděpodobností nikoliv jen místního feudála, ale spíše panovníka, nebo na biskupství.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Martin Uhlíř

redaktor

uhlir
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 879

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte