Vzývaná modernizace státu se odkládá, Turek s Havlíčkem musejí napřed porazit větrníky

Záhada, čím se bude zabývat vládní zmocněnec pro green deal Filip Turek, se začíná vyjasňovat. Přitom zdaleka nejde jen o to, co někteří předpovídali – tedy že si „doživotní čestný prezident“ chce po motoristicku hlavně užít limuzínu s řidičem a uvolněnou ministerskou kancelář. I na tyto radosti nepochybně dojde, ale vedle toho přišel Turek na ministerstvo životního prostředí (MŽP) s velkými plány a už se pustil do jejich naplnění. Jako svůj hlavní zájem přitom oznámil zastavení toho, co v posledních letech tvořilo jednu z hlavních politik zaměřených na green deal – projektu akceleračních zón, tedy lokalit pro zrychlenou stavbu větrných a slunečních elektráren.

Z několika důvodů je to nečekaný záměr: Turek si často stěžuje (naposledy na tiskové konferenci minulý pátek) na zdlouhavé povolovací procesy při stavbách (prý kvůli EU), ale právě akcelerační zóny zhusta podporované EU mají lhůty pro získání razítek zásadně zkrátit – z deseti a více let na jeden rok.

Projekt akceleračních zón, na němž už od roku 2023 pracují tři ministerstva (kromě životního prostředí ještě ministerstvo průmyslu a pro místní rozvoj) a s nimi všechny kraje, vzniká od začátku se souhlasem ANO. Babišova strana má vznik akceleračních zón mezi svými prioritami ve své hospodářské strategii nazvané Česko: Země pro budoucnost 2.0 a loni v červnu všemi svými hlasy podpořila v parlamentu schvalování prováděcího zákona.

S akceleračními zónami počítá i vládní energetická koncepce, která vznikala už za první Babišovy vlády. Ta počítá se stavbou zhruba tří set větrných elektráren do roku 2030 a dalších asi pět set v následujících deseti letech tak, aby elektřina z větru dokázala pokrýt zhruba třetinu tuzemské spotřeby a nahradila v budoucnu uhlí tak, jako to vidíme v jiných unijních státech.