Ministři zahraničí Maďarska, Litvy, Polska a Francie
Ministři zahraničí Maďarska, Litvy, Polska a Francie • Autor: Profimedia.cz

Spojené státy byly leckým vyzvány, aby svůj břidlicový plyn začaly posílat také do Evropy, přesněji řečeno do střední a východní Evropy, která se cítí svou energetickou závislostí na Rusku přímo ohrožena.

Dozvěděli jsme se, že něco takového je možné nejdříve tak za dva roky. Co je však možné hned, je podle článku Philipa Verlegera z Financial Times uvolnění amerických ropných strategických rezerv. To by vedlo ke snížení cen ropy a okamžitě by to Rusko masivně ekonomicky poškodilo. USA mají nyní rezervy ve výši 694 milionů barelů, které byly naakumulovány mezi lety 1977 a 2009. Původní záměr byl vytvořit rezervu miliardy barelů, která by měla vyrovnat případný vleklý výpadek v době nějakého budoucího světového konfliktu. Američané už takovou rezervu nepotřebují. Snížení cen ropy by podle autorů mohla akceptovat i klíčová Saúdská Arábie, které Rusko leží v žaludku kvůli svému postoji k syrské krizi.


Schválené americké a především evropské sankce se zdají být leckomu mělké. Míří ale chirurgicky přesně na Putinovy nejbližší. Ono se to ale všechno může rychle změnit. Zaprvé i tyto osobně mířené sankce vyvolají (už vyvolaly) odpověď a na tu odpověď bude muset Amerika reagovat dalším rozšířením a zpřísněním a kolotoč se může roztočit dříve, než bys řekl švec.

Pak je také logické, že pokud se Západ nechce na Ukrajině přímo vojensky angažovat, chce asi někde začít a nechat si nějaký prostor pro postupnou akceleraci sankcí.

Ono to, co není přímo vidět, může být navíc daleko důraznější. Agentura Standard & Poorʼs například snížila úvěrový rating ruského dluhu do negativního pásma, snížení ratingu velkých ruských polostátních firem bude logicky následovat. Ztráty pro ruskou ekonomiku – jak je zřejmé – budou již teď obrovské.

Ovšem nejen sankce jsou věc složitá. Inteligentně a na základě důkladných auditů musí být připravena i finanční pomoc Ukrajině, o níž už teď leckdo tvrdí, že nakonec skončí v ruských bankách, kterým Ukrajina dluží. Na jedné straně se Západ snaží finančně poškodit a oslabit Rusko, na straně druhé ho posílí skrze finanční pomoc Ukrajině. To by asi nebylo nejlepší.

Po nekonečném jednání se EU nad ránem shodla na tom, jak bude finálně vypadat bankovní unie. Už dlouho se ví, jak bude vypadat bankovní dohled a jeho vymáhání, o čem byl však největší spor, byla velikost a způsob naplnění společného fondu. Kompromis znamená, že místo deseti let se společný fond, který má mít 55 miliard eur, bude naplňovat osm let. V prvních letech se bude naplňovat ze společných zdrojů více, než se předpokládalo. Žádný velký integrační skok to ale samozřejmě není. Před několika týdny bylo ještě možné zaslechnout, že se možná fond naplní rychleji – již za pět let. Nestane se. Zatím.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte