Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Vytištěné housle z The Economist

Zprávy většinou nebývají veselé a všechny možné komentáře, české i evropské, vyznívají vlastně dost pochmurně. Právě proto velice potěší poslední číslo týdeníku The Economist a vize, kterou tento časopis prezentuje na obálce, v editorialu i speciálu svého nejnovějšího čísla.

Časopis radostně a optimisticky zvěstuje odvážnou technologickou vizi, která změní svět a obrátí ho úplně na ruby. Ale ona se tato vize už dokonce stává realitou.

Každý jsme asi někdy fantazírovali o teleportování či o tom, jak věci či lidé začnou vylézat z televizní obrazovky nebo z monitoru počítače. Kdysi na prvním stupni jsme se spolužákem kreslili komiks o tom, jak televizní hlasatel Frýba vylézá z obrazovky a s pistolí v ruce přepadá šokované členy domácnosti.

Jeden kamarád zase často žertuje, že nakupovat přes internet začne až ve chvíli, kdy začnou nakoupené věci vystupovat rovnou z obrazovky a materializovat se na vašem pracovním stole. A ono se to děje a je to tady! The Economist píše o tom, že věci nebudou vylézat z monitoru, ale z počítačové tiskárny. Úvodník časopisu se jmenuje „Vytiskněte mi stradivárky“ a představuje 3D tiskárny a pokrok, kterého bylo v jejich vývoji v posledním desetiletí dosaženo. Designéři využívají 3D tiskárny už delší dobu, ale nové technologie dokážou používat stále více materiálů a hlavně se tiskárny neuvěřitelně rychle zlevňují. Obyčejná 3D tiskárna již stojí méně než laserová tiskárna v roce 1985.

Tiskárny obsahují nejrůznější hmoty – titanový prášek, jakousi „dřevěnou“ drť, umělé hmoty, vlákna, lepidla a pomocí technologie aditivního vrstvení se budou postupně tisknout objekty, tedy vytvářet věci.

Časopis předvídá celou novou průmyslovou revoluci. Ta začala v 18. století vznikem masové produkce zboží. Masová produkce byla založena na úsporách z rozsahu či velkovýroby (economies of scale) a změnila svět a společnost způsobem, který si předtím nikdo nedokázal představit.

Trojrozměrné či prostorové tištění bude znamenat opak úspor z rozsahu. Jednoduché věci bude tak snadné a levné vyrobit si doma či je jednoduše vytisknout, že úspory z rozsahu se začnou vytrácet.

Na počítači si jednoduše navrhnete věc (třeba tužku), její tvar a barvu a tiskárna věc postupně vytvoří přidáváním jednotlivých vrstev za použití mikroskopických částek lepidla a přesně zaměřených paprsků.

Tiskárny mohou být pochopitelně také docela velké a časopis přináší reportáž z anglického Filtonu. Tam jsou laboratoře firmy EADS, kde probíhají pokusy tisknout součástky do letadel, včetně celých křídel a ocasních částí.

The Economist zdůrazňuje, že nová technologie povede k šetření, protože softwarově řízená výroba znamená, že nebude vznikat vůbec žádný odpad.

Časopis kalkuluje i s možností, že nové technologie mohou umožnit návrat výroby z Asie do Evropy a USA, resp. rovnoměrné rozprostření výroby po celé zeměkouli. Budou samozřejmě vznikat problémy a nové výzvy v oblasti ochrany duševního vlastnictví, protože hrozí, že nápady a projekty se budou krást podobně snadno, jako se dnes stahuje hudba nebo filmy.

Stejně jako v roce 1750 nikdo nevěděl, k čemu povede vynález parního stroje, a v roce 1450 nikdo nevěděl, k čemu povede vynález knihtisku, tak dnes nikdo neví, k čemu povede tohle. K něčemu ale určitě.

Člověka napadne, jestli by na českém ministerstvu průmyslu nemohli začít usilovně přemýšlet a diskutovat o tom, jak nové technologické směry účinně podpořit, zdali by sem nemohly napřít úsilí různé rady pro vědu a výzkum apod.

Zatím jedinou českou vizí a koncepcí je, že se staneme evropskou výrobnou elektrického proudu a novou jadernou velmocí. Není lepší přemýšlet o těchto drobných a úchvatných věcech? Pokud máme firmy, které jsou světovými lídry v antivirových programech, možná bychom mohli uspět i zde. Čtou na ministerstvu The Economist, nebo studují sovětské reaktory? Ale vlastně jsem s tou vládou tak nějak rozpolcen. Možná je lepší, když se do toho nebude plést.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].