Riziko - vláda bez ekonoma

Vichry a finanční bouře, které vládnou světem nechávají českou vládu úplně chladnou, ale minulou středu se zdálo, že premiér procitl ze zimního spánku a svolal schůzku, které se zúčastnili ještě ministr financí Miroslav Kalousek a guvernér Zdeněk Tůma.

Konstatovali, že českým bankám nic nehrozí, že zpomalí hospodářský růst na asi tři procenta a ministr Kalousek prohlásil, že končí „vyjímečně dobré časy a začínají časy normální“.

Ono je to skutečně tak, že pokud západní Evropa ustojí bankovní krizi, pokud odvane vyjímečná doba nervozity a paniky a pokud se ocitne eurozóna na nějakou dobu v recesi, nic drastického nám nehrozí. Nemalujme si to ale zase tolik narůžovo. „Pouhé“ zpomalení růstu například na tři nebo dokonce na dvě procenta, bude znamenat – například - nárůst nezaměstnanosti (třeba i o tři, čtyři procenta). Narůst mezd – pokud vůbec nějaký – bude minimální (recese v západní Evropě ale již nyní zpomaluje inflaci).

Nedělejme si ale iluze – kdyby západní Evropu zachvátila opravdová vlna hysterie a paniky, kdyby se dostavil dominový efekt, přenese se i k nám a nepomůže vůbec nic.

Přesto by jaksi nebylo na škodu, kdyby se vládní koalice v rizikových časech přeci jen poohlédla po ekonomickém lídrovi. Je ostudou koalice a „státostrany“ ODS především, že se neumí pochlubit nikým, kdo má prestižní ekonomické vzdělání z nějaké světové univerzity.

Dnes už jsou u nás takových lidí stovky, možná tisíce. Mnohým z nich je přes třicet (nejsou to tedy žádné děti). Stačí si na toto téma popovídat s kýmkoli, kdo pracuje v nějaké head huntingové agentuře. Když ODS nikoho takového nechce, mohla by si najít alespoň ekonoma s prestiží v akademické nebo manažerské sféře. Minulé vlády měly alespoň Pavla Mertlíka či Martina Jahna.

ODS se po celých osm let v opozici spoléhala na ekonomický leadership absolventa katedry traktorizace a těžké mechanizace vysoké školy zemědělské Vlastimila Tlustého, po jeho odchodu z vlády ale dosud nikoho nemá (a asi tedy ani mít nechce), ministerstvo financí řídí chemický inženýr Miroslav Kalousek, člen strany lidové.

Kalousek se sice za dlouhá léta v rozpočtovém výboru a nyní za skoro dva roky na ministerstvu dobře osvojil takovou tu rozpočtářskou rutinu, ke které okázale přikládá jakousi zemitost, ale ekonom s globálním přehledem to pořád prostě není. Přitom právě finanční krize si více než co jiného žádá velký globální přehled a vhled do toho, co se ve světě děje.

Leckdo může tvrdit, že ekonomy už jsme ve vládě v 90. letech měli a moc dobře to nedopadlo. Dobře – ale to nebyli ekonomové s kvalitním zahraničním vzděláním. Horší je to s námitkou, že nejvíc ekonomů, nobelistů i nejchytřejších bankéřů se nachází v Americe a přitom se tamější ekonomika právě ocitla na pokraji propasti. S tím už se vyrovnává o něco hůř a je to na samostatnou knihu.

Je tu ale ještě jeden argument. Ať už si vláda malovala české předsednictví EU jakkoli, jisté je, že povedeme Unii v okamžiku, kdy bude hledat cestu z finanční, ekonomické a bankovní krize, protože to je to první, co nyní Evropu zajímá a už teď je prostě jasné, že za pár měsíců to bude stejné nebo horší.

Aby nás ještě bral někdo vážně, bylo by dobré najít k tomu důvěryhodného reprezentanta. Perfektní angličtina nejen v konverzaci, ale i v termínech bankovních, finančních a ekonomických je nutným předpokladem. Jinak to opravdu může skončit ostudou. Už tak bude naše předsednictví oslabeno, protože nejsme v eurozóně. A v rámci našeho předsednictví bude svět sledovat především to, jak se k finanční krizi staví eurozóna.

Páteční audit: O deregulaci a cyklu

Čtvrteční audit: Když je Senát první

Středeční audit: Peněžní trhy se nezklidnily

Úterní audit: Bez záchranného plánu

Pondělní audit: Proč je Česko za větrem? Náhodou.