Prezidentův úzký koridor

Amerika věnuje velkou pozornost prezidentskému souboji. Většina Američanů vášnivě diskutuje o televizním duelu kandidátů na viceprezidenta, především pak o tom, jaký dojem zanechala Sarah Palinová, nová hvězda politického nebe, obdivovaná i nenáviděná. Za normálních okolností by to bylo pochopitelné, přeci jen je to velký souboj, který vzrušuje skoro každého o něco více než právě vrcholící baseballová sezóna.

Jenže situace není a hlavně nebude normální. Zní to jako poněkud směšné klišé, ale Američané se zatím netváří nijak ustaraně. Je ale otázkou týdnů, maximálně měsíců a krize na bankovních trzích se začne přelévat do normální ekonomiky. Podnikatelé nedosáhnou na úvěr, začnou se zbavovat zásob, propouštět. Platební styk začne skřípat, tady a támhle přestane být na výplaty.

Vezměme si jednoduchý příklad místního obhodníka s auty. Aby mohl nabízet určité množství aut k výběrů zákazníkům, je permanentně napojen na pupeční šňůru bankovního kreditu. V momentu, kdy na úvěr nedosáhne, bude nabízet pouze tolik aut, které může financovat z vlastní finanční rezervy. Ihned začně propouštět zaměstnance, sám nebude prodávat na leasing apod.

To, že se šetří a omezují náklady už dnes je zřejmé, ale zatím to není vidět. Ale například největší americký deník The New York Times na titulní straně oznámil, že v rámci snižování nákladů slučuje některé sekce a sešity (přeložme si to tak, že také propouští novináře, to se ale na titulní straně neoznamuje). A něco obdobného, co oznámili vydavatelé čtenářům (preventivní šetření a příprava na horší časy) se v tuto chvíli děje (bublá pod povrchem) v úplně každém americkém byznysu, jen to není zatím na povrchu vidět.

Ale zpět k prezidentské volbě. Ať už se v Americe doufá v cokoli, jakýkoli příští prezident – jak Obama tak McCain - bude mít zcela svázáné ruce. Plány totiž něco stojí, ale záchranný plán za 700 miliard dolarů vymezil příštím americkým vládám koridor na osm let, možná na mnohem delší dobu. Nebudou moc dělat nic, tedy rozhodně nic nového. Obama může zapomenout na své plány na reformu zdravotnictví a zdravotního pojištění, ale také McCain bude podle všeho nucen stáhnout se z Iráku co nejdříve. Na válku nebudou peníze.

Předvečer prezidentské volby je ve znamení nejžhavějšího fanouškovství, nejpřepjatější ideologie. Jedni zbožně věří, že Barack Obama vše napraví, druzí si myslí opak. Jenže Amerika po prezidentských volbách – pokud se nechce úplně zřítit do propasti – se bude muset stát zemí dočasné nadstranické kooperace a spolupráce. Proč? Protože situace je ještě vážnější než se v tuto chvíli zdá. A pud sebezáchovy nakonec zvítězí.

Úterní audit: Mezi přáním, slibem a zárukou

Pondělní audit: Riziko - vláda bez ekonoma

Páteční audit: O deregulaci a cyklu

Čtvrteční audit: Když je Senát první

Středeční audit: Peněžní trhy se nezklidnily