Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Portugalsko bez peněz a sláva Slovensku

Server Eurointelligence.com píše o tom, že portugalské banky už nechtějí půjčovat tamějšímu státu a kupovat si jakékoli státní dluhopisy.

Banky tlačí na vládu, aby požádala Evropskou komisi o „přemosťovací půjčku“, jenže komise pravila, že to vůbec nepřichází v úvahu. Dnes už je sice jasné, že Portugalsko požádá o půjčku ze záchranného valu EFSF, jenže než se taková půjčka tzv. zprocesuje, může to trvat několik týdnů či možná měsíců. Mezitím letí úrokové míry nahoru jako raketa a do toho budou v Portugalsku volby a žádost o půjčku z ochranného valu bude muset podat prezident zastupující udržovací vládu. Mnozí analytici už připouštějí, že je možné, že Portugalsko bude první zemí v Unii, která bude čelit „divokému bankrotu“ (disorderly default).

Já bych si osobně tipnul, že v poslední instanci – i když to nebude hezké – se situace bude „řešit“ nějak „prozatímně monetárně“ ze strany Evropské centrální banky, která bude brát portugalské dluhopisy do zástavy.

Konečně to někdo napsal či řekl tzv. natvrdo: příběh Slovenska posledního desetiletí je příběhem neobyčejného zázraku a úspěchu. Obyčejně zde dávám prokliky na anglosaský tisk, dnes si dovolím upozornit na skvělý článek Luboše Palaty z Lidových novin pro slovenský deník SME.

Česká pseudopravicová novinářská úderka přestala Slovensko vyzdvihovat od chvíle, kdy země pod Tatrami přijala euro a dopustila se tak zjevné hereze.

Vladimír Dlouhý napsal do Hospodářských novin článek (bohužel je zamčený), ve kterém se mimo jiné praví, že Evropa přijala euro „předčasně“.

To je dozajista „věc názoru“, já mám názor jiný. Ekonomové mají většinou mentalitu účetních a podle nich je vždycky všechno „předčasné“. Žádný ekonom nedoporučoval Helmutu Kohlovi konvergovat východoněmeckou marku způsobem, jakým se to kancléř nakonec rozhodl udělat. Jenže jinak to udělat nelze – copak lze zavést svobodu a společný stát, umožnit lidem cestovat a mít dvě různé měny? „Tento způsob sjednocení“ Německa i marky byl pochopitelně nepředstavitelně nákladný, ale pokud někdo nechtěl zamknout východní Němce osvobozené od komunismu do klece, tak to bohužel jinak nešlo. Samozřejmě že z pohledu mnohých ekonomů bylo i sjednocení Německa a „marky především“ předčasné. Kdy vlastně je ten „pravý čas“ na cokoli? Až když to chtějí masy, nikoli pouze elity?

Co se eura týče, tak jeho vznik není pouze důsledek tlaku elit a elitářů, kteří předbíhají realitu a „přirozený běh věcí“, ale šlo mimo jiné o přirozenou „ekonomickou“, rozumnou a adekvátní reakci na krizi směnných kurzů z roku 1992, kdy série dramatických kompetitivních devalvací ohrožovala existenci společného trhu a nepochybně by skončila vlnou protekcionismu. Troufám si tvrdit, že bez společné měny by se evropský trh dávno rozpadl.

Gideon Rachman z Financial Times napsal skvělý článek o arabské revoluci. Podle Rachmana je „skvělé, že arabská mládež prožívá svůj rok 1989, potíž je v tom, že my (řekněme, že Západ – pozn. aut.) jsme tentokrát ti Rusové“.

Na kauze Bátora mne nejvíc zajímá, z jakého titulu prezidentská kancelář prosazuje na ministerstva svoje poradce a náměstky. Ale copak prezidentská kancelář! Včera dostal Bátora více než hodinu v pořadu Hyde Park ve veřejnoprávní televizi. Chvíli jsem se na to díval a mimochodem: Bátora je úplně smutný nudič beze špetky humoru a jiskry. Má sice čtyři vysoké školy, ale nezdá se mi ani chytrý, ani zajímavý. Jak propagace této bezvýrazné nuly souvisí s rolí veřejné služby? Kdyby alespoň vyhrál volby nebo něco takového…

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].