Kolik škod napáchaly povodně v Libereckém a Ústeckém kraji? Sčítat se bude ještě dlouho, ale zjevné je, že tendence ranných odhadů se budou lišit podle toho, kdo s nimi přichází. Na jedné straně jsou představitelé „vlády škrtů“, kteří budou prezentovat náklady na odstranění škod velmi konzervativně. To jsme mohli sledovat i ve včerejším zpravodajství. Ministr obrany Alexandr Vondra mluvil v případě Liberecka nejprve o stovkách milionů, zatímco hetjman Libereckého kraje Stanislav Eichler o miliardě. Když začal premiér Petr Nečas mluvit o miliardě, mluvil už pan hejtman o dvou.
Čísla budou narůstat, ale diskrepance budou zůstávat (vyjímečně to nesouvisí s tím, že kraje ovládá sociální demokracie a vládu pravice). Je to v celku logické. Zatímco v zájmu vlády je, aby byly škody a nároky na rozpočet nejmenší, v zájmu krajů je získat od státu včas co nejvíce prostředků na sanace, odklízení a rekonstrukce.
…
Škody a ztráty, které jistě půjdou do miliard, neznamenají pochopitelně automaticky náklady státního rozpočtu nebo krajů. Do předběžných odhadů škod jsou zahrnuty i škody na majetku, které budou hradit soukromé pojišťovny a pak jsou škody, které nemusí hradit vůbec nikdo: nepojištěný soukromý majetek, který už nebude vůbec obnovován. Soudě podle toho, co člověk vidí v televizi nebo na internetu, je zjevné, že náklady pro stát na obnovu infrastruktury (mosty, silnice) budou značné. Znovu je ale zřejmé, že ne vše bude nákladem jednoho rozpočtového roku a že všechno je potřeba opravit okamžitě. Příklad: odříznuté obce je třeba provizorně propojit, ale neznamená to, že nový most se bude stavět už příští rok (i když by to bylo hezké).
…
Je třeba se smířit s tím, že bleskové povodně se stanou v tomto regionu na nějakou dobu velmi frekventovaným jevem. Pokud je zjevné, že to musí vést ke změně vodohospodářské a ekologické politiky (zadržování vody, zákaz staveb v záplavových oblastech) či politiky pojišťoven a zajišťoven (náklady na pojištění půjdou nahoru), bude to znamenat změnu fiskální politiky státu. Rezervy na mimořádné situace (polštáře a nárazníky) budou muset být každoročně mnohem vyšší.
…
Poslední věc, která je důležitá: Frýdlantsko (podobně jako třeba Broumovsko, Jesenicko-Javornicko, Osoblažsko apod.) patří mezi regiony de facto odříznuté od zbytku republiky: práce není, státní prostředky na rozvoj také ne. Nedávno jsem ve Frýdlantě byl a zdálo se mi, že jediné, co se tam úspěšně rozvíjí, jsou herny, resp. blikající hráčské jícny.
Jediný velký zaměstnavatel v kraji Knorr-Bremse (autosoučástky) v Hejnicích zavřel nedávno krám. A do toho přijdou katastrofální povodně. Co s tím bude stát dělat? Přijde mi například šílené, že ve všech těchto mikroregionech bylo zrušeno železniční spojení do Polska (některé dávno, ale některé – jako třeba z Meziměstí – teprve nedávno).
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
